Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

21. srpen

Máme tu padesáté výročí okupace. Dne 21.8.1968 jsme byli přepadeni z pěti stran pod vedením Brežněva, v Blaníku se nepohnula ani myš a celá ta okupace nás stála nějakou stovku mrtvých, pár stovek zraněných a dvacet let obživy cizí okupační armády.

  • 21-srpen

Pro moje děti je to už jen položka v dějepise. Druhá světová, první světová, okupace v šedesátém osmém, husitská revoluce... Ti kdo mají dějepis rádi, ti to zpravidla znají, ti kdo dějepis neradi, ti už nemají ani ánung. 

Řekl bych, že je to tak správně. Není možné pořád jen bazírovat na nějaké staré historické katastrofě a ospravedlňovat s ní současná selhání.  Stejně jako nemám rád výmluvy za současný marasmus na komunisty před plyšákem, stejně tak se ušklíbám, když na základě tehdejší brežněvovské okupace někdo hodnotí dnešní putinovské Rusko. 

Přimlouval bych se, aby se z okupace stala ta položka v dějepise. Aby o ní začaly mluvit protivné učitelky, které ji budou známkovat. Ale než se tak stane, rád bych v souvislosti s okupací něco podotknul: 

1. Rusové nás přepadli, nerozbili žádný průmysl, nebyly žádné masové popravy, počet mrtvých se bez problémů ztratil v roční statistice. Chřipková epidemie nebo letní sucho zabilo podstatně víc lidí. Pokud by nás měl zase někdo okupovat (a vzhledem ke stavu naší země i armády by mě to nepřekvapilo), prosím aby to byli zase brežněvovští Rusové. Byli tu sice dvacet let, ale byla to vlastně selanka.

2. Američané naproti tomu rozbombardovali Srbsko, V Afghnánu vyrobili hory mrtvol, v Iráku také a všude kam šli zlepšovat svět, tam teče krev po hektolitrech.  Střílejí na svatby z dronů, zabíjejí jak se jim to hodí. Modlím se, aby nás neuměli najít na mapě. 

3. O tehdejších ambicích sovětského velení si na západě cvrlikalil vrabci na střechách, dokonce i ve východním bloku to viděl skoro každý, jen u nás panovala celonárodní shoda, že se nic takového nemůže stát. Ne, to nebyla jen utkvělá představa Dubčeka. Nikdo to nepředpokládal. Byl to kompletní celonárodní šok. Táta říkal, že v jeho širokém hornickém i křesťanském okolí s vazbami na západní Německo nebyl žádný alarmista, který by byť jen den dopředu někde potichu hlásil, že se něco takového může stát. Nikdo to nečekal, nikdo nedělal opatření, nikdo nepředpokládal takový vývoj. 

4. Tito - tehdejší vůdce v Jugošce byl u nás pár týdnů před okupací na návštěvě a ptal se soudruhů v politbyru, zda budou mobilizovat. Ti takovou otázku nečekali a nepřišla jim ani na mysl. A tak naše tehdejší poměrně velká armáda zůstala zalezlá. Přitom možná kdyby mobilizovala, k okupaci by nedošlo. Sověti si nebyli nějak moc jistí. Ale postupně si mohli být jistí, že odpor nebude takřka žádný. Jak by to vypadalo, kdyby na letištích byli vojáci, protiletadlové rakety mířily na oblohu a v připravených okopech na hranicích stály tanky? 

5. Po přepadu se ukázalo, že se dá bojovat i beze zbraně. Sověti museli všechny prvosledové jednotky odsunouot a nahradit je Uzbeky a Mongoly, kteří se nedomluvili. Protože běžný Rus (i když zelená palice) si dal snadno dohromady, že mu důstojníci lžou a žádná kontrarevoluce se u nás nekoná. Síla bezmoci je docela velká.

6. Ale ukázal se i pragmatismus. Bylo jednodušší, levnější a méně mrtvolné prostě dvacet let čekat a každý den sborově na tu zeď močit, až jednou spadla sama. Nepodceňoval bych to. Nemyslím si, že to byla předposranost. Naopak vidě bych to jako moudrý vhled do situace. Vesničtí vidláci si prostě nehráli na hrdiny, protože to nemělo cenu. 

V kontextu uváděných událostí bych si myslel, že se tohle u nás opakuje. Nezačalo to okupací a také to s ní neskončí. Nikdo nečekal, že se Habsburci po Bílé hoře pomstí tak dokonale. Nejen popravami, ale i přesunem majetku. Nikdo nečekal, že naše věrná služba Habsburkům v bitvě u Hradce Králové bude odměněna odmítnutím autonomie, zatímco rebelující Maďaři dostanou svoje Rakousko - Uhersko. Nikdo nečekal, že se nám naši spojeci odvděčí Mnichovským diktátem. Znáte Halasovu báseň "Zhasněte světla"? Můžete si ji číst nejen za Mnichova, ale změňte názvy a můžete ji číst po šedesátém osmém úplně stejně.

Mslím si, že ji budeme číst ještě znovu. Zase si nedovedeme představit, odkud nás zradí a přepadnou. A opět to budou ti nejbližší od kterých to nikdo nečeká a vůbec si to nepřipouští. A opět se pak budou věšet ti největší apologeti dnešních přátel - budoucích nepřátel. 

zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/21-srpen

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře