Není Reprezentant jako „reprezentant“.

Pojďme si proto srovnat např. některé naše sportovce – reprezentanty s reprezentanty v oblasti politiky. Ti posledně jmenovaní si totiž o to přímo říkají. Srovnejme si např. některé naše reprezentanty v oblasti sportu, jako jsou Jaromír Jágr či Pavel Nedvěd, kteří nejen na sobě dlouhodobě tvrdě pracovali, aby dosáhli skutečně světové špičky, s našimi reprezentanty v oblasti politiky, např. s našimi reprezentanty v Evropském parlamentu či v našem Parlamentu apod..

Je to vůbec možné srovnání? Srovnáváme totiž jedny, kteří nás proslavili v zahraničí, což je o to významnější, že po rozpadu Československa nás dnes v zahraničí mnohdy již ani neznají, naše výrobky v zahraničí zmizely, neboť od nás k lidem v zahraničí přicházejí vesměs již jen výrobky cizích značek, byť vyráběných našimi pracovníky (což v zahraničí často nikdo ani netuší), a že v dalších odvětvích již dávno žádné vavříny nesklízíme. Kolonie totiž žádné nedostávají.

Srovnáváme je s našimi politickými reprezentanty, z nichž část nás v zahraničí pomlouvá, žaluje na nás, jiní (podstatná část euposlanců) dokonce v Evropské parlamentě hlasuje pro naše potrestání, že se laxně stavíme k zavezení naší země migranty dle plánů světových globalistů prosazovaných jejich nástrojem, kterým je právě Evropská unie. Opravdu „reprezentanti“ jak se patří. Srovnáváme tedy Reprezentanty s „reprezentanty“. Přitom pouze rozdílná velikost prvního písmene nemůže ten propastný rozdíl vyjádřit.

Zbývá již pouze položit si otázku, koho z nás tito „reprezentanti“ ve skutečnosti vůbec reprezentují a kdo z nás jim to umožnil. Ať již volbou či především neúčastí ve volbách. A nejde zdaleka jen o to, že na svoji řádnou a důstojnou reprezentaci nejsou vesměs vůbec připraveni (na rozdíl od těch skutečných Reprezentantů), neboť k takové reprezentaci kromě odbornosti a zkušeností postrádají i něco, čemu se vždy říkalo morálně volní vlastnosti. Tedy chuť bojovat za naši zem, řádně ji reprezentovat, a to bez ohledu na jejich osobní pohodlí. Schopnost pohybu houpacího koně takovou kvalifikací rozhodně není. Kdybych to měl převést třeba do roviny fotbalu, tak tito naši političtí reprezentanti nejen, že za naši zem často nechtějí „kopat“, ač za ni reprezentovat vyjeli do zahraničí či za to pobírají peníze z našich daní doma, jde o to, že neumějí často ani kopnout do míče.

A právě tito často naprostí neumětelové oplývající sebevědomím, jejichž jedinou kvalifikací je často funkce, kterou získali slabou účastí voličů ve volbách či zmanipulováním části voličů mainstreamem, dnes jdou tak daleko, že kritizují naše Reprezentanty za to, že i po skončení své vrcholové sportovní kariéry reprezentují nadále naši vlast, je-li to zapotřebí a je-li k tomu příležitost. Tito „reprezentanti“ tak na sebe zbytečně upozornili. Hloupost a nesoudnost některých lidí u nás, kteří se těmito „reprezentanty“ nechají manipulovat, je pak do nebe volající. Když nás někdo zvenčí pozoruje, musí si říci, co jsme to za pronárod.

Tohle totiž jinde ve světě nespatříte. Krom toho to nesvědčí ani o náležitém sportovním duchu některých lidí u nás v širším slova smyslu a o smyslu pro fair-play. A pokud jde o ty naše „reprezentanty“, nastává první z příležitostí podívat se na ně pod drobnohledem a posoudit, zda jsou k reprezentaci naši země vůbec způsobilí.

A bude to brzy, již tento pátek a sobotu….