V naší zemi existuje nemalý počet ústavních činitelů, kteří odmítají dovoz očkovacího séra proti COVID-19 z Ruska a z ČLR. Všiml jsem si rovněž, že je dost veřejných činitelů, kteří jejich jednání sice kritizují, leč veřejnosti pouze doporučují, aby si je občané ony politiky dobře zapamatovali a nedali jim svůj hlas v blížících se volbách.
Jednání zmíněných ústavních činitelů nelze považovat za nic jiného než za trestný čin ohrožení zdraví, a to dokonce velké skupiny lidí. Ony radílky pak považuji minimálně zase za občanské zbabělce.
Nejvíc mě ale udivuje, že orgány činné v trestním řízení vůbec nekonají.
Podle vyjadřování na sítích je v naší zemi početně nezanedbatelné množství lidí, kteří by chtěli být očkováni třeba Sputnikem V, nebo dokonce jedině jím. Odmítání dovozu vakcíny odkudkoliv považuji jednoznačně za popírání demokratického režimu. Nelze ho označit pouze za autoritativní režim legitimizovaný nouzovým stavem a už vůbec ne legalizovaný jakými narychlo sepsaným pandemickým zákonem. Jde o čistý projev diktatury státu.
Kdybychom byli státem se skutečným demokratickým politickým režimem, pak by se vláda mimo jiné postarala o to, aby byla do země dovezena celá paleta různých vakcín, z nichž by si lidé mohli vybírat. Vzhledem k tomu, že žádná vakcína není dlouhodobě testovaná, vláda by se tak zbavila alespoň možného budoucího obviňování, že se podílela na eventuálním poškozování zdraví občanů.
Už z těchto několika skutečností mi rezultuje jediné. Jsme ve válečném stavu s Ruskem a s ČLR. I když ne ve vyhlášené válce, tak alespoň ve válce realizované politickou vrstvou našeho státu. Jelikož prokazatelně takové jednání neschvaluje výrazný počet veřejnosti, považuji nerealizování dovozu léčiva z těchto zemí za ideologickou tyranii. A na tyranii, i podle naší Ústavy, má občan právo reagovat podstatně jinak než jen eventuálně nevolit své tyrany.
Stanislav A. Hošek
