Privilegované postavení církví ve vztahu k restitucím

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

11. duben 2012|

Jan Rychlík|

5044 x

"... Do 21. března 1948 církev, pokud nějaký církevní subjekt byl zapsán v pozemkových knihách jako vlastník, tak byl z pohledu státu sice jako vlastník chápán, ale nad tím majetkem byl státní dozor, to znamená opět církev bez souhlasu úřadu státní správy nemohla tento majetek prodat.

Nehledě na to, že velká část této půdy byla již od první pozemkové reformy v záboru (vzata do vlastnictví), to znamená, ten církevní vlastník sice na ní mohl, ba dokonce musel hospodařit, ale platil z ní zvláštní pozemkovou daň, takzvaný hektarový příspěvek ve prospěch státního pozemkového úřadu a tato půda mohla být přidělena k rozparcelování podle přídělového zákona z roku 1920, případně podle zákona o revizi pozemkové reformy z roku 1947.

Jak vidíte, ta situace z právního hlediska je nejasná a zda budeme považovat ty církevní subjekty za skutečné vlastníky, nebo ne, je otázka výkladu. Já osobně nemám vůbec problém s tím, aby tento majetek byl převeden církevním subjektům, klášterům, biskupstvím, arcibiskupstvím do úplného vlastnictví s tím, že stát se o tento majetek již dále nebude starat, což v této zemi nikdy nebylo, především to tak nebylo od panování Josefa II., kdy platil státní dozor, ale on ve značné míře platil i předtím, ačkoliv byl mnohem volnější. S čím já mám problém, jsou ty finanční náhrady, protože jistě, církev byla poškozená, nepochybuji o tom, ale mnoho jiných subjektů bylo také postižených a nikdo jim škodu nenahradí, ono to ani asi není technicky možné. Tak v tomto případě církev se dostává do privilegovaného postavení. "

Zdroj: Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., Ústav českých dějin Filozofické fakulty UK

Převzato: http://voltaire.netkosice.sk/index2.html

Komentáře