Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Co zatím víme o "Prigožinově povstání" z 24.6. 2023:

Kreml s Prigožinem začal vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil začátek svého „pochodu za spravedlnost“.

Kreml na začátku vzpoury doufal, že situaci vyřeší „pokojně“, ale nepodařilo se dosáhnout s vůdcem vagnerovců dohody. Kreml prý poté nařídil ruským generálům a politikům, aby Prigožinovy kroky odsoudili a označili ho za „zrádce“. V té chvíli začala vycházet prohlášení gubernátorů ruských oblastí, kteří Prigožina odsoudili. Postavil se proti němu také velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin, kterého následovali další velitelé.

  • co-zatim-vime-o-prigozinove-povstani-z-24-6-2023

V 10:00 moskevského času vystoupil prezident Putin s televizním projevem, ve kterém mluvil o „zradě“ a „bodnutí ruského národa do zad“, čímž zdánlivě vyloučil mírové řešení situace. Tou dobou již k Rostovu mířila kolona Putinovi věrných Kadyrovových jednotek ACHMAT. Vladimír Putin šéfa PMC Prigožina při projevu ani jednou neoslovil jménem. Ten na projev reagoval okamžitě a Putinovi vzkázal, že „se hluboce mýlí“.

V té době už měli vagnerovci milionový Rostov na Donu zcela pod kontrolou.

V době, kdy konvoj vagnerovců mířil na Moskvu, se podle různých zdrojů Prigožin pokoušel Kreml kontaktovat sám, ale Putin s ním nechtěl mluvit.

Zdroje se domnívají, že si v té době Prigožin uvědomil, že „překročil určitou mez“. Ve stejný okamžik jeho jednotky směřovaly dále směrem k Moskvě. Nebyly daleko od řeky Oky, kde se ruské obranné složky rozhodly vybudovat první obranou linii. Navzdory Prigožinovým prohlášením, že „polovina armády je připravena jít do boje s ním“, nezískali vagnerovci žádnou významnější podporu.

Kreml si prý podle informací všiml změny v Prigožinově jednání a rozhodl se s ním znovu zahájit jednání. Ta vedla početná skupina lidí blízkých Putinovi – šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev či ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. V čele této skupiny stál Lukašenko.

Prigožin trval na tom, aby se jednání účastnily režimní špičky, a když s ním Putin odmítl jednat, padla volba právě na běloruského prezidenta.

Prigožin potřeboval důstojného protivníka, aby si zachoval tvář. Lukašenko roli přijal, protože miluje PR a chápal výhody, které mu přinese sjednání dohody s vagnerovci. Pro veřejnost to je právě on, kdo „zachránil Rusko před občanskou válkou a velkým krveprolitím“.

Zdroje blízké Kremlu se shodují, že Prigožin prohrál. „Byl vyhnán z Ruska. Prezident mu neodpustí,“ řekl novinářům jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován. Tvrdí také, že strany budu dále jednat o detailech dohody, bude se řešit Prigožinovo nové postavení v rámci Putinova kruhu a ve válce na Ukrajině. Shodují se, že jednoznačně nebude mít stejný vliv ani zdroje jako dříve.

Celé povstání mělo za deklarovaný cíl změnu ve vedení ruského armádního velení a ministerstva obrany. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov po celou dobu vzpoury mlčeli.

Po zveřejnění dohody mezi Prigožinem a putinovými spojenci se objevily informace, že součástí dohody byly i záruky, že dojde k požadovaným změnám. Zdroje však pochybují, že ke změnám dojde. „Putin se téměř nikdy neohýbá okolnostem a neohýbá se ani pod tlakem,“ shodly se.

Nemyslí si, že by Putin sáhl k personálním změnám na základě žádosti člověka, který proti němu vystoupil, když má na těchto místech loajální lidi. Nicméně, možná nás ještě překvapí.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře