Potenciál Afriky je všem zřejmý. Například průměrné roční tempo růstu HDP na tomto kontinentu za posledních 20 let – 4-4,5 % ročně – je vyšší než světový průměr. Počet obyvatel se blíží 1,5 miliardy a roste rychleji než kdekoli jinde na světě. Je také charakteristické, že růst střední třídy, která tvoří hlavní poptávku po moderním zboží a službách, předstihuje podobné ukazatele ve většině regionů světa.
Rusko, reprezentované oficiálními kruhy, podnikatelskou sférou i veřejností, má upřímný zájem na dalším prohlubování mnohostranných obchodních, investičních a humanitárních vazeb s kontinentem, který odpovídá potřebám všech našich zemí a přispívá ke stálému růstu a prosperitě. Podotýkám, že v loňském roce dosáhl rusko-africký obchodní obrat 18 miliard dolarů. To je jeden ze zřejmých výsledků summitu Rusko-Afrika v Soči. Jsem přesvědčen, že společně můžeme v dohledné budoucnosti obchod ještě radikálněji zvýšit. A mimochodem, jen v první polovině letošního roku se objem exportně-importních operací s africkými zeměmi zvýšil o více než třetinu. Dobře vypadá i struktura obchodního obratu: více než 50 procent ruských dodávek do Afriky tvoří stroje a zařízení, chemické výrobky a potraviny.
Chápeme význam nepřetržitých dodávek potravin do afrických zemí – je to důležité pro socioekonomický rozvoj a udržení politické stability. Proto jsme vždy věnovali a nadále budeme věnovat zvláštní pozornost dodávkám pšenice, ječmene, kukuřice a dalších obilovin našim africkým přátelům, včetně humanitární pomoci v rámci potravinového programu OSN.
——
Vážení přátelé, čísla hovoří sama za sebe: v loňském roce vzrostl obchod se zemědělskými produkty mezi Ruskem a africkými zeměmi o 10 % na 6,7 miliardy dolarů a v lednu až červnu letošního roku se již zvýšil o rekordních 60 %. V roce 2022 Rusko vyvezlo do Afriky 11,5 milionu tun obilovin a jen za prvních šest měsíců letošního roku téměř 10 milionů tun. A to i přes nezákonné sankce uvalené na náš vývoz, které vážně ztěžují dodávky ruských potravin, komplikují dopravu, logistiku, pojištění a bankovní platby.
Vzniká paradoxní obraz: na jedné straně západní země brání dodávkám našeho obilí a hnojiv, na druhé straně – řeknu to na rovinu – nás pokrytecky viní ze současné krizové situace na světovém trhu s potravinami. Tento přístup se projevil zejména při realizaci tzv. obilné dohody, uzavřené za účasti sekretariátu OSN a původně zaměřené na zajištění globální potravinové bezpečnosti, snížení hrozby hladu a pomoc nejchudším zemím, včetně afrických.
Za téměř rok platnosti této takzvané dohody však bylo z Ukrajiny vyvezeno celkem 32,8 milionu tun nákladu, z kterých více než 70 procent, vážení přátelé, směřovalo do zemí s vysokou a nadprůměrnou úrovní příjmů, včetně a především Evropské unie, zatímco na země jako Etiopie, Súdán, Somálsko a řadu dalších připadala – všimněte si, prosím – méně než tři procenta celkového objemu: méně než jeden milion tun.
Rusko se této takzvané dohody zúčastnilo mimo jiné s ohledem na závazky v ní obsažené – totiž že budou odstraněny nelegitimní překážky dodávek našeho obilí a hnojiv na světové trhy. A chci vám říci, že v tomto a především v tomto, spočívá pomoc nejchudším zemím.
Ve skutečnosti se nestalo nic z toho, co jsme vyjednali a co nám bylo slíbeno. Žádná z podmínek dohody, která se týkala vyjmutí ruského vývozu obilí a hnojiv na světové trhy ze sankcí, nebyla splněna. Ani jedna. Překážky byly kladeny i našim bezplatným dodávkám hnojiv do nejchudších zemí, které je potřebují – právě jsme se s kolegy setkali, s vedením Africké unie. Z 262 tisíc tun těchto hnojiv zablokovaných v evropských přístavech se nám podařilo odeslat pouze dvě várky: pouze 20 tisíc tun do Malawi a 34 tisíc tun do Keni. Zbytek zůstal v rukou Evropanů. A to i přesto, že se jednalo o čistě humanitární akci, na kterou by se v zásadě neměly vztahovat žádné sankce.
Dobře, někdo nechce, aby se Rusko, jak někteří říkají, „obohacovalo“ a směřovalo peníze na vojenské účely. Ale tohle je bezúplatná dodávka! Ne, nepouštějí. Nehledě na všechny ty prázdné řeči o tom, že chtějí pomáhat nejchudším zemím.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme odmítli tuto „dohodu“ dále prodlužovat. Již jsem řekl, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí jak na komerční bázi, tak ve formě bezúplatné pomoci nejpotřebnějším zemím v Africe, tím spíše, že letos opět očekáváme rekordní úrodu.
Abych byl konkrétní, dodám, řeknu: v nejbližších měsících, v příštích třech až čtyřech měsících, jsme připraveni poskytnout Burkině Faso, Zimbabwe, Mali, Somálsku, Středoafrické republice, Eritreji 25-50 tisíc tun obilí zdarma a zajistíme bezplatné dodávky těchto produktů spotřebitelům.
Zajímavých bude zřejmě ještě několik čísel. Ukrajina v minulém zemědělském roce vyprodukovala přibližně 55 milionů tun obilí. Vývoz činil 47 milionů tun – poměrně hodně, z toho 17 milionů tun pšenice. A Rusko, vážení kolegové, loni sklidilo 156 milionů tun obilí. Vyvezlo 60 milionů tun, z toho 48 milionů tun pšenice.
Podíl Ruska na světovém trhu s pšenicí činí 20 %, podíl Ukrajiny necelých 5 %. To znamená, že právě Rusko významně přispívá k celosvětové potravinové bezpečnosti a je solidním a odpovědným mezinárodním dodavatelem zemědělských produktů. A ti, kdo tvrdí, že to není pravda, že je to pouze zajištění této takzvané obilné dohody na vývoz ukrajinského obilí, prostě překrucují fakta a říkají nepravdy. Ve skutečnosti je to praxe některých západních zemí již desítky let, ne-li staletí.
Naše země bude i nadále podporovat státy a regiony v nouzi, a to i svými humanitárními dodávkami. Snažíme se aktivně podílet na vytváření spravedlivějšího systému rozdělování zdrojů a děláme vše pro to, abychom zabránili celosvětové potravinové krizi.
V zásadě jsme přesvědčeni, že při použití vhodných zemědělských technologií a správné organizaci zemědělské výroby se Afrika může v dlouhodobém horizontu nejen sama uživit a zajistit si potravinovou bezpečnost, ale také se stát vývozcem různých druhů potravin. A ze strany Ruska bude pouze podpora, o tom vás ujišťuji.
Zrovna včera jsme o tom s kolegy hovořili při našich bilaterálních setkáních a afričtí kolegové mi říkali: my máme schopnost vyrábět potraviny – potřebujeme technologie a odpovídající podporu. Rusko je ze své strany připraveno podělit se s africkými zeměmi o své zkušenosti v oblasti zemědělské výroby a poskytnout pomoc při zavádění nejmodernějších technologií.
—–
Máme také zájem o další rozvoj spolupráce s africkými zeměmi v oblasti energetiky. Tato spolupráce má základy v bohatých zkušenostech: v průběhu let sovětští a ruští specialisté vyprojektovali a postavili v Angole, Egyptě, Etiopii a dalších zemích kontinentu velké energetické uzly o celkovém výkonu 4,6 gigawattů, čímž vytvořili celkem – to bych rád zdůraznil a upozornil vás na to, vážení přátelé – čtvrtinu všech hydroenergetických kapacit v Africe.
V současné době ruské společnosti realizují nové oboustranně výhodné projekty, jejichž cílem je uspokojit rostoucí potřeby afrických ekonomik v oblasti paliv a výrobních kapacit, aby Afričanům poskytly přístup k cenově dostupným a spolehlivým, udržitelným a ekologickým zdrojům energie.
V současné době je v různém stupni rozpracovanosti více než 30 perspektivních energetických projektů s ruskou účastí v 16 afrických zemích. Celková kapacita energetických projektů, na kterých pracujeme, je přibližně 3,7 gigawattů. Naše společnost RusHydro nabízí africkým partnerům širokou škálu služeb – od projektování a dodávek zařízení až po modernizaci a výstavbu nových výrobních zařízení na klíč. Gazprom, Rosněfť, Lukoil a Zarubežněfť jsou naše společnosti, které se podílejí na rozvoji ropných a plynových polí v Alžírsku, Egyptě, Kamerunu, Nigérii a Konžské republice. Za poslední dva roky se vývoz ruské ropy, ropných produktů a zkapalněného zemního plynu do Afriky zvýšil 2,6krát.
Rosatom, naše přední společnost v oblasti využívání jaderné energie, staví v Egyptě jadernou elektrárnu Dabaa. Zároveň může naše státní korporace poskytnout africkým zemím své jedinečné zkušenosti a bezkonkurenční technologie v oblasti neenergetického využití „mírového atomu“, například v medicíně a zemědělství.
—–
Zvláštní význam má prohlubování rusko-africké průmyslové spolupráce. Naše průmyslové výrobky, včetně automobilů, stavebních strojů atd., jsou na kontinentu široce známé a je po nich velká poptávka; vyznačují se dobrou kvalitou, spolehlivostí a snadnou obsluhou. V Africe existují speciální servisní střediska pro údržbu ruských strojů.
Jsou vyvíjeny nové nástroje pro zvýhodněné úvěry na africký nákup našich průmyslových výrobků, jejich dopravu na kontinent a poprodejní servis. Ruská exportní úvěrová a investiční pojišťovna poskytuje pojistné krytí úvěrů. Vytváří se leasingový mechanismus orientovaný na Afriku a specializovaný investiční fond, který se bude podílet na financování infrastrukturních projektů. V Egyptě – včera jsem hovořil se svým kolegou, prezidentem Sísím – jednáme a doufám, že v blízké budoucnosti spustíme provoz ruské průmyslové zóny v oblasti Suezského průplavu. Očekáváme, že výstavba prvních výrobních zařízení tam bude zahájena již letos a v budoucnu se vyrobené zboží bude vyvážet do celé Afriky.
Rusko jako jeden z lídrů v oblasti informačních a komunikačních technologií rozšiřuje spolupráci s africkými zeměmi v oblasti informační bezpečnosti, umělé inteligence a digitální ekonomiky. Máme dobré zkušenosti s vytvářením a využíváním informačních technologií při správě daní, registraci vlastnických práv, poskytování elektronických služeb státní správy občanům, právnickým osobám a firmám. Můžeme pomoci zainteresovaným africkým zemím při zavádění podobných systémů a jsme vždy připraveni podělit se o své zkušenosti v souvislosti s technologickým rozvojem.
—–
Pro další rozšíření celé škály obchodních a hospodářských vazeb je důležité, aby se při finančním vypořádání obchodních transakcí důrazněji přešlo na národní měny, včetně rublu. V tomto ohledu jsme připraveni spolupracovat s africkými zeměmi na rozvoji jejich finanční infrastruktury a na napojení bankovních institucí na systém přenosu finančních zpráv vytvořený v Rusku, který umožňuje provádět přeshraniční platby nezávisle na některých stávajících a omezujících západních systémech. To pomůže zlepšit udržitelnost, předvídatelnost a bezpečnost vzájemné obchodní výměny.
Rusko se také aktivně angažuje v přeorientování dopravních a logistických toků směrem ke státům globálního jihu, včetně samozřejmě Afriky. Cílem mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih, který rozvíjíme, je zajistit ruskému zboží přístup k Perskému zálivu a Indickému oceánu, odkud se bude moci nejkratší námořní cestou dostat i na africký kontinent. Tento koridor lze samozřejmě využít i v opačném směru k dodávkám afrického zboží na ruský trh.
Propojení dopravního koridoru Sever – Jih s Afrikou, spuštění pravidelných lodních nákladních linek – to je to, o co usilujeme – otevření ruského dopravního a logistického centra v jednom z přístavů na africkém východním pobřeží by bylo dobrým počinem, dobrým začátkem tohoto společného díla. Považujeme za velmi důležité zajistit širší pokrytí afrického kontinentu přímými lety a podílet se na rozvoji africké železniční sítě – to jsou naléhavé úkoly, na nichž navrhujeme našim africkým přátelům spolupracovat.
Rusko má zájem na posílení mnohostranných vazeb se všemi regionálními hospodářskými integračními sdruženími a strukturami působícími na kontinentu. Jsme například pro navázání spolupráce mezi Eurasijským ekonomickým svazem, který je největším integračním projektem, jehož se Rusko účastní, a africkou kontinentální zónou volného obchodu, jež vzniká v rámci Africké unie. Jsme také připraveni sdílet naše integrační zkušenosti s africkými partnery prostřednictvím Svazového státu Ruska a Běloruska.
—–
Dnes se uskuteční pracovní oběd za účasti hlav států a předsedů vlád zemí, které v současnosti vedou hlavní regionální organizace v Africe, a vedoucích výkonných orgánů těchto sdružení. Našim africkým partnerům hodláme nabídnout naše výdobytky v tak důležitých integračních otázkách, jako je odstranění omezení v rámci jednotného trhu, fungování zón volného obchodu a provádění koordinovaných zemědělských, průmyslových a dalších odvětvových politik. Jsem přesvědčen, že takováto komplexní spolupráce na bilaterální i multilaterální bázi umožní kvalitativně i kvantitativně posílit hospodářské vazby s Afrikou. Rád bych také upozornil na skutečnost, že při rozvoji spolupráce v hospodářské a humanitární oblasti prokázaly svou účinnost bilaterální mezivládní komise. Dnes je však Rusko má pouze s každou třetí zemí kontinentu, tedy s 18 zeměmi na 54 zemí V této souvislosti navrhujeme, aby zainteresované a dosud nepokryté africké státy zvážily vytvoření takových komisí spolu s námi. Jsme na to samozřejmě připraveni a věříme, že by to bylo užitečné.
Jsme také připraveni rozšířit síť ruských obchodních misí působících v Africe, zvýšit počet ekonomických poradců, atašé v oblasti zemědělství, vzdělávání, vědy a informačních a komunikačních technologií.
—–
Vážení přátelé!
Budeme i nadále věnovat maximální pozornost posilování kulturních, vědeckých, vzdělávacích, sportovních a mládežnických výměn mezi Ruskem a africkými státy. I zde má naše země co nabídnout.
Tradiční oblastí rusko-africké spolupráce samozřejmě byla a zůstává příprava kvalifikovaného personálu – právě jsme o tom hovořili na setkání s vedením Africké unie.
V současné době studuje na ruských univerzitách téměř 35 000 studentů z Afriky a jejich počet každoročně roste. Kvóta pro studium Afričanů na náklady federálního rozpočtu se za tři roky zvýšila dvaapůlkrát a pro příští akademický rok bude činit více než 4 700 osob.
V Africe se plánuje otevření poboček předních ruských univerzit. Úzká spolupráce s africkými vzdělávacími institucemi je navazována také v rámci rusko-africké univerzitní sítě. Zmíním, že 26. července, v předvečer našeho fóra, byla na Petrohradské báňské univerzitě podepsána dohoda o vytvoření rusko-afrického konsorcia technických univerzit „Nedra Afrika“, které předpokládá společnou přípravu odborníků pro komplex nerostných surovin. Myslím, že jde o velmi důležitou a zajímavou oblast spolupráce.
Budeme i nadále pomáhat našim africkým přátelům v rozvoji nejen vysokého, ale i všeobecného a středního odborného školství, v přípravě učitelů, lektorů a technického personálu pro školy a učiliště a v zakládání společných škol, pro které se již nyní připravují upravené metodické materiály na základě syntézy ruských a afrických národních vzdělávacích programů.
Navrhujeme prozkoumat možnost zřízení škol v Africe, které by vyučovaly předměty v ruštině. Jsem přesvědčen, že realizace těchto projektů – studium ruského jazyka a zavádění vysokých vzdělávacích standardů naší země – položí nejlepší základ pro další oboustranně výhodnou rovnocennou spolupráci.
V příštím roce by měla zahájit svou činnost mezinárodní organizace ruského jazyka, která bude otevřena všem zemím, kde lidé mají rádi a chtějí používat ruský jazyk a kde lidé mají rádi a zajímají se o ruskou kulturu. Zveme naše africké partnery, aby se k této práci připojili.
Ve 28 afrických zemích byl zahájen projekt na vytvoření otevřených vzdělávacích center, která budou školit učitele a vychovatele předškolních, základních a středních škol. Za tímto účelem plánujeme výrazně zvýšit počet afrických studentů na ruských pedagogických univerzitách.
Více než 10 000 Afričanů z těch, kteří v současné době studují v Rusku, se vzdělává v lékařských oborech. Zdravotnictví a boj proti epidemiím je důležitou oblastí rusko-africké spolupráce. Rád bych připomněl, že Rusko bylo jednou z prvních zemí, která přišla africkým zemím na pomoc během pandemie koronaviru: do afrických zemí jsme bezplatně poslali miliony ruských testů a společně s Jihoafrickou republikou jsme provedli vědecký výzkum nových kmenů nebezpečného viru. Jen v posledních měsících jsme našim partnerům z Demokratické republiky Kongo předali dvě ruské mobilní laboratoře a pokračovali ve vybavování rusko-guinejského centra pro studium infekcí ve městě Kindia, kde bylo vyvinuto více než 20 diagnostických přípravků. Asi 1500 místních specialistů bylo vyškoleno ruské metodice prevence a kontroly infekcí. Bylo také založeno společné centrum pro studium infekcí v Burundi.
Byl připraven rozsáhlý ruský program pomoci Africe v boji proti infekcím až do roku 2026, na který je vyčleněno 1,2 miliardy rublů. V jeho rámci bude do zemí kontinentu dodáno 10 mobilních laboratoří, vyškoleny stovky odborníků a bude prováděn společný výzkum.
Každoročně přibývá výměn mládeže mezi Ruskem a Afrikou. Zástupci afrických zemí se každoročně účastní programu krátkodobých studijních cest mladých představitelů politických, společenských, vědeckých a obchodních kruhů do naší země v rámci programu Nová generace. Udržujeme také styky s těmi Afričany, kteří se vzdělávali v Rusku. Velmi mě nyní potěšilo, že jsem na předchozím setkání mohl mluvit s kolegy, kteří hovoří plynně rusky.
Rád bych využil této příležitosti a pozval mladé africké přátele, aby v březnu 2024 přijeli do naší země, do Soči, na Světový festival mládeže. Jedná se o rozsáhlé fórum, na kterém se sejdou mladí lidé z celého světa. Očekává se účast více než 20 000 zástupců z více než 180 zemí.
Přikládáme velký význam i spolupráci v oblasti tělesné kultury a sportu. Jsme připraveni dále rozvíjet vztahy se sportovními federacemi afrických zemí. Navrhujeme zintenzivnit spolupráci mezi sportovními univerzitami Ruska a afrických zemí, realizovat univerzitní výměny, dobrovolnické programy a pořádat společná utkání v různých sportech mezi vzdělávacími institucemi a univerzitami. Zveme sportovce z Afriky k účasti na Mezinárodním univerzitním sportovním festivalu v srpnu v ruském Jekatěrinburgu na Urale a také na Hry budoucnosti, které se budou konat v únoru až březnu 2024 v Kazani a představují jedinečné spojení dynamických sportovních disciplín s nejpopulárnějšími videohrami a technologickými zařízeními. Nový formát soutěže je navržen tak, aby kombinoval klasické a inovativní sporty.
—–
Ruská strana je rovněž odhodlána rozvíjet spolupráci s africkými zeměmi a africkým kontinentem v oblasti masové komunikace, včetně výměny obsahu, organizace vzdělávacích kurzů pro pracovníky a studenty médií a pořádání experimentálních akcí. Již nyní se pracuje na otevření zastoupení předních ruských médií v Africe: zpravodajské agentury TASS, Russia Today, televizního kanálu RT, VGTRK a Rossijskaja gazeta. Navrhujeme pracovat na vytvoření společného informačního prostoru Ruska a Afriky, v jehož rámci budou ruskému a africkému publiku vysílány objektivní, nezkreslené informace o dění ve světě.
Závěrem bych rád zopakoval, že Rusko má upřímný zájem na dalším všestranném rozvoji a prohlubování obchodní, hospodářské a humanitární spolupráce se všemi africkými zeměmi. Jsem přesvědčen, že práce tohoto fóra a tematická setkání, kulaté stoly a jednání, která se v jeho rámci konají, budou nepochybně užitečné a přispějí k dosažení všech našich společných cílů.
Děkuji vám za vaši trpělivost a pozornost. Děkuji.
