Nové (Covidové) Slovensko
- Podrobnosti
- Z domova / Slovensko|
- 2. březen 2021|
- Veronika Kan darova|
- 4883 x
Stojí za přečtení. Děkuji za každé sdílení.
DNES NEMÁM SLOVO. Nemůžu tady psát. Moje mysl se dnes ráno zastavila. Něco vidím v dálce na kraji silnice, při přiblížení zpomalím, zastavím, zjistím, že je to LIDSKÉ. Starší MUŽI sedí na kraji frekventované cesty. Zeptám se, jestli nepotřebuje pomoc. Pán řekl, že šel do druhé vesnice pěšky do důchodu (odhadem na 5 km) a spadl a už se nemohl postavit. Říkal, že jeho nohy neposlouchají. Řekl o věcech dost. Snažím se mu pomoct vstát a uhnout se z cesty. Ještě jedno auto u mě zastavilo, pomohli mi. Zavolali jsme sanitku a čekali s ním na místě. Víte, na co se ptali na dispečink mezi prvními?
Jméno, datum narození a zda má Pán TEST!!! A kdyby neměl co? Nepřijdou? Nechají člověka, který evidentně potřebuje pomáhat jen tak? Ve chvíli, kdy jsem se zastavil, jsem ani nepřemýšlel nad tím, jestli má pán zkoušku nebo ne.
Neměl ani hadřík, ale bylo mi jedno, kdy jsme čekali, takže lidi z auta, které u mě zastavilo, měli v autě respirátor, tak jsme mu ho dali, aby si ho nasadil. Asi za 40 minut jsme čekali na sanitku, zastavilo jedno jediné auto, jeden jediný člověk, který se ptal, co se stalo a že musíme pomoct!
A víte co? Jak jsem viděl ′′ něco ′′ na kraji silnice jsem byl dost daleko, kolem pána projelo asi 7 aut, ptám se na jednu otázku, je COVID víc než ŽIVOT? Kam zmizelo LIDSTVO? Je pochopitelné, že každý se bojí o život, myslím, že tato doba poznamenala spoustu lidí, ale trocha LIDSTVA by měla být v každém z nás. Doufám, že pán bude v pořádku.
DÍKY LIDEM, kteří mě sledovali v autě a nebylo jim lhostejné zastavit, když mě viděli, jak se to snažím zvednout a dát to ze silnice.
DODATEK: Pravděpodobně jsem reagoval na dispečink ohledně otázky provedeného testu na covidu, v návalu emocí, OMLOUVÁM SE, a taky se musí chránit a jejich otázka byla na místě. Paní z druhého auta komunikovala s dispečinkem, možná jí bylo vysvětleno, proč se ptali. Záchranáři, kteří na místo přijeli, byli velmi příjemní.
Nedokážu ani popsat své pocity, ale stydím se za ty ′′ lidi ". Ptám se, KDE JSME SE TO DOSTALI??? A KAM TO JDEME???
Vím, že tento příspěvek je dlouhý, pokud jste ho dokázali dočíst až do konce, PROSÍM BUĎTE LIDMI A Všimněte si VĚCÍ KOLEM VÁS! NEVÍM, JESTLI POTŘEBUJETE POMOC! DĚKUJI VÁM!
Nechci se chlubit nebo se zviditelňovat jen chci aby jste si uvědomili že každý ŽIVOT má svou CENU).
Převzato: FB Veronika Kan darova
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden