Slovensko: krok vzad, dva kroky vpřed
- Podrobnosti
- Z domova / Slovensko|
- 11. březen 2012|
- Oskar Krejčí|
- 6283 x
V rezervě bylo, že naopak opoziční SMER – sociálna demokracia (SMER –SD) euroval podpoří, neboť se opakovaně vyjadřoval v jeho prospěch. Projevil se tak zvláštní rys politiky na Slovensku: zahraničněpolitická témata jsou podřizována vnitrostátním a pravděpodobně i vnitrostranickým bojům.
Pád vlády a Gorila
Jenže strana Sloboda a Solidarita spáchala před kamerami rituální sebevraždu. A SMER -SD se nenechal vydírat a klidně vládu nechal padnout. Euroval pak o týden později SMER-SD schválil spolu s troskami vládní koalice. Lze říci, že pád vlády Ivety Radičové nebyl nikterak originální: je to již třetí vláda na samostatném Slovensku, která nedotáhla svůj mandát do konce volebního období (poprvé to bylo v roce 1994 a podruhé roku 2006). Originální však budou důsledky této zkázy vlády.
Bylo by zajímavé vědět, kdo Ivetě Radičové ono spojení hlasování o eurovalu a důvěře poradil. Obecně je známé, že ve Slovenské demokratické a kresťanské únii – Demokratické strane (SDKU-DS) vládlo napětí mezi premiérkou a předsedou strany Mikulášem Dzurindou. K tomuto rozštěpu na nejvyšších postech došlo po skandálech týkajících se financování strany. V jejich důsledku v únoru 2010 Dzurinda oznámil, že nebude kandidovat do Národní rady a lídrem kandidátky strany se stala místopředsedkyně SDKU-DS Iveta Radičová. Dzurinda však zůstal předsedou strany. Později obsadil křeslo ministra zahraničí v Radičové vládě. Po podivném hlasování o eurovalu se objevila další záhada: v prosinci na veřejnost vyplul tajný spis Slovenské informační služby Gorila, který obviňuje především vedení strany SDKU-DS, ale i řadu dalších stran z korupčního jednání v letech 2005 a 2006. Náznaky, že spis byl zveřejněn díky kanceláři premiérky, jsou tak časté, že se zdají pravdivé. Přidá-li se k těmto chybám a skandálům ještě spousta nepopulárních sociálních opatření i vládních zmatků, vytvořila se na Slovensku neobvyklá předvolební situace.
Velikost vítězství a porážky
Volby naznačí nový osud dvou hlavních stranických rivalů – strany SMER -SD a SDKU-DS. V současné době nikdo nepochybuje o velkém vítězství strany SMER-SD, které předsedá nejoblíbenější politik na Slovensku, Robert Fico. Klíčová otázka je, jak velké vítězství to bude. Už v roce 2010 SMĚR-SD s převahou zvítězil, když získal více než dvojnásobek hlasů, které získala SDKU-SD. Přesto se nedostal do vlády, neboť nezískal koaličního partnera. Teď se situace mění. Podle některých výzkumů by SMER-SD mohl získat nadpoloviční většinu mandátů a sestavit vládu sám. Vzhledem k propadu liberálně-pravicových stran se zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že získá koaličního partnera ve středu stranického spektra. Vládnout sám v podmínkách nedostatku finančních prostředků je nebezpečné vítězství.
SDKU-DS prožívá zcela opačný problém. Pryč jsou časy, kdy ve volbách útočila na hranici 19 % odevzdaných hlasů (volby 2006). Podle některých aktuálních výzkumů by se dokonce nemusela dostat do Národní rady. Dzurinda je podle průzkumu agentury MVK nejméně populárním politikem na Slovensku, na třetím místě nepopularity se umístil jeho místopředseda Ivan Mikloš.
Iveta Radičová je však po všech peripetiích stále po Ficovi druhá nepopulárnější postava slovenské politiky. A tak se otvírá nové téma: bude Radičová tím člověkem, kdo po prohraných volbách provede restrukturalizaci pravice na Slovensku? Třeba za pomoci Daniela Lipšice, místopředsedy strany Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) a ministra vnitra v Radičové vládě. Založí Radičová novou stranu? Nebo jinak: vzhledem k jejím ambicím kandidovat na prezidentku nebylo by pro ni za určitých okolností výhodné, aby byl Fico premiérem?
Krize stranického systému
Slovenský stranický systém má své stálice, které reprezentuje i KDH, po volbách pravděpodobně nejsilnější strana pravého středu. Ve svém celku ale stranický systém opět prožívá krizi. Kormě utrpení SDKU-DS také Slovenská národní strana (SNS) má velký problém: již podruhé se rozštěpila a popularita obou frakcí může vézt k tomu, že po volbách pro obě části budou dveře do Národní rady zavřené. Podle některých výzkumů má větší naději SNS Jána Sloty. Krizi důvěry prožívá i jiná národní strana – Most-Híd, reprezentující velkou část maďarské menšina na Slovensku. Ta platí gorilí daň. Radikálnější Strana maďarské koalice, od níž se v červnu 2006 Most-Híd odštěpil, by se ale podle průzkumů do parlamentu neměla vůbec dostat. Strana Sloboda a Solidarita znovu potvrdí, že na Slovensku se do vlády dostávají partaje na jedno volební použití. Bylo tomu tak v případě Sdružení dělníků Slovenska v roce 1994, Strany občanského porozumění roku 1998 a Aliance nového občana v roce 2002. Základem pro úspěch těchto stran je nespokojenost voličů s etablovanými parlamentními stranami. Tak tomu je i v případě současné popularity dvou stran:
Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, zaregistrované loni v listopadu. Zvláště ona druhá, vytvořená kolem Igora Matoviče, přitahuje pozornost analytiků. Poslanec Matovič se dostal do Národní rady na kandidátce strany Sloboda a Solidarita jako jeden ze čtyř členů občanského sdružení Obyčajní ľudia. Preferenční hlasy jej tehdy vynesly z posledního místa kandidátní listiny na šesté. I v nadcházejících volbách se nechal umístit na 150. místo kandidátky. Jeho strategie je prostá: kritizovat veřejně a velmi ostře každého, ať je to třeba koaliční partner, kdykoliv se naskytne příležitost; nabízet spolupráci každému, ať je to třeba opoziční činitel, kdykoliv je to výhodné.
Takový postup vždy přiláká určitou část voličů. Lék na tento problém je také prostý: základem neúspěchu všech stran na jedno použití bylo převzetí odpovědnosti. Obtížně se ovšem s nimi vládne. Na mnohé z matematických otazníků voleb na Slovensku odpoví účast. Ta v červnu 2010 činila 58,83 % oprávněných voličů. Právě ona nejcitlivější místa povolební rovnováhy, kterými jsou velikost vítězství SMERu-SD a hloubka porážky SDKU-DS, budou ovlivněna odhodláním voličů či jejich rezignací. Předvolební kampaň, která pomíjí velká programová témata a často se soustřeďuje na otázku, kdo víc ukradl, spíše odpuzuje.
převzato: www.publica.cz
------------------------------------------
AP: Fico unikol hnevu voličov, analytici sa mýlili
BRATISLAVA - Predčasné parlamentné voľby na Slovensku vrátili k moci ľavicovú opozíciu pod vedením "jedného z mála popredných politikov, ktorý unikol hnevu voličov zo závažného korupčného škandálu". Americká tlačová agentúra Associated Press (AP) to uvádza vo svojej správe, ktorú po zrátaní takmer všetkých hlasov dnes prevzali zahraničné spravodajské portály.
Hneď na úvod poukazuje na skutočnosť, že líder strany Smer-SD Robert Fico bude môcť "vládnuť sám", čo sa od vzniku samostatného Slovenska v roku 1993 nepodarilo zatiaľ nikomu inému. Bývalý premiér je podľa nej "považovaný za populistického lídra", pričom "sľubuje zachovanie sociálneho štátu, zvýšenie korporátnej dane a nárast dane z príjmu pre najviac zarábajúcich".
Agentúra tiež pripomína, že Fico bol v minulosti hlasným odporcom vojny v Iraku, ktorú viedli Američania a z krajiny preto nechal stiahnuť slovenských vojakov. Nezabúda ani na jeho vyjadrenia, podľa ktorých je proti umiestneniu akejkoľvek časti amerického protiraketového štítu plánovaného pre Európu na Slovensku.
Okrem pomerne malých volebných ziskov doterajších vládnych strán si AP všíma aj "prekvapujúco vysokú" účasť voličov nezodpovedajúcu tvrdeniam analytikov, ktorí v súvislosti s pobúrením verejnosti po zverejnení kauzy Gorila predpovedali rekordne nízky záujem.
převzato:topky.cz
Komentáře
Facebook komentáře
Související články