Slovensko, na kolena!

Současné problémy se nevyřeší emocemi a manifestacemi v desítkách měst. Tím méně se nevyřeší svržením vlády. Pokud by k němu došlo, nastane daleko horší situace, než je nyní. Jediné východisko je jít na kolena a volat k Bohu. Bůh osvítí náš rozum a dá sílu k pravdivé reformě, která musí začít od každého z nás. Pak se splní slova hymny: „Slováci ožijú!“ Podmínkou je: „Zastavme sa bratia“, démoni sa stratia. Tedy je třeba se zastavit na modlitbě. To je základ. Stále jsme někým či něčím štváni, neschopni se před Bohem zastavit, ztišit. Stále komunikujeme jen v horizontále – mobily, internetem, díváme se na televizi, posloucháme rozhlas a různé názory lidí, čteme komentáře, ale zapomínáme na vertikálu – na vztah k Bohu. S Ním nekomunikujeme, Jeho neposloucháme a Jeho Tvář nehledáme. Proto musíme právě z tohoto konat pokání. Jde o živý vztah lásky, ne o nějakou rutinu, obřadnictví či mrtvou nauku. Musíme se zastavit, abychom slyšeli hlas našeho nebeského Otce, kterého důvěrně oslovujeme: Otče náš! Každý modlitebník ať si uvědomí: Ty, Otče, jsi mi dal život, udržuješ mě nyní v existenci, Tys za mě obětoval svého Jednorozeného Syna Ježíše, abych nezahynul, ale měl život věčný.

V tomto strategickém čase nás může inspirovat tzv. modlitební zápas, který probíhal před 30 lety v bývalém Československu. Věřící se rok modlili za obsazení biskupských stolců. Bůh nás vyslyšel. A navíc, dal i náboženskou svobodu.

Je 4. neděle postní. Za tři týdny oslavíme Kristovo slavné vzkříšení. Tyto dny se ale stupňuje psychologický a duchovní boj, který sleduje duchovní, morální i fyzickou likvidaci Slovenska. Národ je v podobném nebezpečí jako Izrael za krále Jóšafata, když mu bylo oznámeno, že proti němu vytáhly tři armády a z lidského hlediska nemá šanci na vítězství. Jak reagoval Jóšafat? „Dotazoval se s bázní Hospodina, vyhlásil po celém Judsku půst. Judejci se shromáždili, aby hledali pomoc od Hospodina.“ (2 Pa 20,3-4)

Jóšafat vyhlásil půst. Někteří lidé se v této době postní zvláště tři dny, a to v pondělí, středu a pátek, postí o chlebě a vodě a pak večer pojí lehkou, teplou stravu.

Jóšafat volal před shromážděným národem k Bohu, vyznával Jeho všemohoucnost. Spoléhal na zaslíbení: „Pokud budeme vzývat Tvé jméno, Bože, ve svém soužení a naléhavě k Tobě volat, Ty nás vyslyšíš a zachráníš.“ (v. 9) Pak ukázal na konkrétní bezvýchodnou situaci a modlil se: „Nemáme sílu proti tomuto velkému množství, které táhne proti nám. Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k Tobě.“ (v. 12) Národ nebyl lhostejný, ale tvořil s Jóšafatem v modlitbě jednotu: „Všichni Judejci stáli před Hospodinem i se svými dětmi, ženami a syny.“ Bůh dal prorocké slovo jednomu mládenci, který tlumočil lidu Boží vůli: „Nebojte se a neděste se toho velkého množství, boj není váš, ale Boží. Zítra proti nim sestupte... Vy přitom bojovat nemusíte... uvidíte, jak vás Hospodin zachrání!“ (v. 15-17). Když vytáhli do boje, první šli zpěváci, kteří s vírou chválili Hospodina, že jim dá vítězství. V ten čas, kdy se dali do jásotu a chval, způsobil Hospodin zmatek mezi třemi nepřátelskými armádami, a ty se vzájemně pobily. Když Izraelci dorazili k místu, kde měl být boj, nalezli jen mrtvá těla nepřátel. Skutečně se splnilo: „Boj není váš, ale Boží... uvidíte, jak vás Hospodin zachrání!“

V této bezvýchodné situaci jim bylo dáno vítězství a nezahynul ani jeden Izraelita! Jak je to možné? Bůh popletl hlavy nepřátel. Podobné vítězství chce Bůh dát i Slovensku. On je stejný – všemohoucí – a Jeho zaslíbení, daná nám v Písmu svatém, platí i dnes. Z naší strany je třeba ducha kajícnosti a úpěnlivé modlitby. Pak i Slováci uvidí, jak je Hospodin zachrání!

Tím, že slovenská vláda odmítla islamizační kvóty a rovněž Istanbulskou smlouvu, postavila se tím proti programu autogenocidy národů, kterou prosazuje největší světová velmoc. Ta působí nejen zvenčí, ale skrze své struktury přímo uvnitř demokratických států.

Co se týče vítězné písně, tu pak zazpíváme z celého srdce i duše v den Kristova vzkříšení, kdy budeme děkovat za záchranu Slovenska. Bůh ji dá skrze vaši kajícnost a vytrvalé modlitby. Nezklamte! Uvědomte si, že zodpovědnost za národ v tuto chvíli spočívá na každém z vás. Proto se opřeni o Boží zaslíbení stavějte před Boha s vědomím, že Ježíš, který je v nás, se za nás u Otce přimlouvá.

Ať každý upřímný křesťan v tuto 4. neděli postní (11. března 2018) dá Bohu slib, že bude zbývající tři týdny postu obětovat denně 2 hodiny modlitbě.

Jedna hodina od 20-21:00 ať je společná pro všechny. Tato modlitba ať je rodinnou modlitbou. V tomto čase se modlíme růženec, vyznáváme hlasitě hříchy, přednášíme prosby, děkujeme Bohu, zpíváme duchovní písně. Platí Ježíšovo zaslíbení: „Kde jsou dva nebo tři v mém jménu, já jsem

uprostřed.“ A Ježíš dále slibuje: „Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní.“ (Mt 18,19-20)

Mnozí kněží ve 21:00 dávají požehnání na čtyři světové strany obzvlášť těm, kteří se zapojili do modlitby za Slovensko.

Druhou hodinu modlitby po dobu zbývajících tří týdnů ať si každý zvolí tak, jak je to pro něj nejvíc vyhovující a tento čas ať dodržuje. Ať si v těchto kritických dnech uvědomuje, že Bůh ho vidí a slyší. On dal zaslíbení, že vyslyší modlitbu víry, konkrétně za záchranu Slovenska. „Což teprve Bůh! Nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají...?“ Ježíš zdůrazňuje: „Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane.“ (Lk 18,7-8a)

Slováci ožijú!

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

11. 3. 2018