UTAJOVANÁ PRAVDA - ZAPOVĚZENÉ POZNÁNÍ (35)

Zavřete oči. Uvolněte se. Umožněte si naslouchat a rozumět, ale i vidět a prožívat to, co budeme spolu sdílet při rozkrývání řádu a struktury kosmu - od toho nekonečného až po to hmotné, manifestované stvoření.

Jak zde sedíme v tichu, na tomto nádherném místě Země, začneme se soustředit na naše nitro a na pocit bdělosti.

Několikrát vdechněme čistý životodárný vzduch a vnímejme, jak se nám při každém nadechnutí nosem rozšiřuje bránice. Při každém vydechnutí ústy ze sebe vytlačíme všechen vzduch.

Při nádechu vidíme, jak se celá mysl a tělo plní životem a světlem a energií kolem nás. Při výdechu pozorujeme, jak jsme stále uvolněnější a jak tělo a mysl opouštějí veškerý stres a negativita, které jsou odnášeny větrem pryč a pročištěny nekonečnou moudrostí Matky Země.

S každým dechem se dostáváme na novou a vyšší rovinu energie a probuzení. A s každým výdechem přichází hlubší stav úplného ticha a uvolnění a oproštění od všech omezení a negativity, které jsou odváty do nekonečného prostoru a zde pročištěny sílou Země.

Pociťujme, jak dýcháme s Matkou Zemí, která nám dává tento vzduch a která si ho při výdechu opět odnímá. Vdechujme do vědomí život a světlo této nekonečně moudré matky a vypouštějme do Země všechny naše starosti a obavy, všechnu naši bolest a utrpení. ... Nyní vnímáme, že jsme ve stavu doko nale vyrovnané mysli a míru.

Nyní velmi jemně a bez námahy v mysli pozorujme, jak náš dech přichází a odchází ... jak jsme v dokonalém stavu klidu a míru. Jak pozorujeme svůj dech, jemně vidíme probuzenou mysl, která sleduje dech. Vidíme ji jako stálou a vždy přitom nou.

Co sleduje dech? Vidíme, že je to bdělost uvnitř nás, která je stálá a neměnná. Tato bdělost pozoruje všechny věci. Naprosto mírumilovně. Jak pozorujeme, jak se náš dech zvedá a klesá, jak vchází a vychází během tohoto krásného klidného stavu, vidíme též, že mysl, která vše klidně sleduje, je nekonečným oceánem bdělosti.

Nyní se ponoříme do tohoto rozlehlého oceánu a pronikneme velmi hluboko do klidného a mírumilovného vědomí mysli, která pozoruje všechny věci. Hledíme, že tento dech našeho života, zvuky kolem nás, myšlenky, které v mysli povstávají a mlknou a přicházejí a odcházejí - vše, co slyšíme a vidíme a vnímáme a cítíme a víme, je ponořeno v tom rozlehlém oceánu bdělosti.

Do této bdělé mysli pronikáme dál - velmi jemně a ještě hlouběji. A vidíme, že dokonce i naše individualita, které říkáme „já", je jen oknem - velmi jasným a čistým oknem - skrze které září nekonečné světlo bdělosti. A nyní se ponoříme ještě hlouběji do tohoto oceánu vědomí a vidíme, že se jedná o nekonečné jediné všudypřítomné pole probuzení, které nám umož ňuje pozorovat náš dech, slyšet zvuky, vidět obrazy, sledovat myšlenky a dokonce uchopovat své vlastní já.

Když opustíme toto malé já, zcela se ponoříme do svobody jako do nekonečného oceánu této nádherné a bezbřehé vědomé mysli a vidíme a vnímáme, že jsme probuzení a že toto probuzení je jediné a vždy nerozdělitelné a stále září ve všech bytostech, a že my všichni, kteří zde společně sedíme a každá bytost na Zemi a každá bytost ve vesmíru je probuzená tím stejným neporušeným nerozdělitelným světlem vědomí - Myslí - v její neohraničené a nekonečně skutečné podstatě.

Pak se vzneseme na perutích této nekonečné Mysli, jako by to bylo nekonečno nezbadatelného oceánu a vidíme, že my všichni jsme jedním. A že toto tiché, absolutní, nekonečné a věčně probuzené Bytí dlí ve všech věcech, září v každém atomu, rozhýbává každý foton, ozařuje každou duši, svítí v každé hvězdě.

A v tomto okamžiku vidíme, že věčnost stvoření a vše, co existuje, je tím samým probuzením, zářícím, pohybujícím se, kolotajícím v jedinečných tvarech a formách. Je však jedno jediné. Je nerozdělitelné. Je věčné.

Z nitra tohoto pole absolutního probuzení vidíme, že ono samo je mimo prostor a nekonečné a poněvadž není svázáno s žádným bodem v čase, je věčné a neohraničené.

A přestože je ve své plnosti přítomno - aniž by došlo k jeho rozdělení - v každém bodě prostoru a v každém okamžiku času, a v tom vidíme stav božské dokonalosti a perfektní harmonii. Poněvadž jsme takto usebráni ve svém skutečném středu a v hlubokém probuzení, které je nekonečné, začínáme nyní zkoumat strukturu kosmu, Vidíme, že toto všudypřítomné probuzení a nekonečné projevy stvoření jsou dokonale jedním jediným, a přesto - ve sféře toho relativního - existují rozdíly.

Nyní, když jsme zakotveni v této nekonečné kosmické Mysli, pohleďme na nejjemnější úroveň její manifestace, kterou je toto nekonečné Bytí, tato věčná Mysl, která skrze konání své vlastní vůle bere na sebe formu Stvořitele. Boží aspekt, pohybující se v říši nekonečna, této nekonečné Mysli a Bytí existuje jako prvotní zdroj, který manifestuje a udržuje celý vesmír a veškeré stvoření.

A první emanací z této nekonečné a absolutní Mysli je zvuk, myšlenka, zvuková vibrace, která v sobě nese semeno zvuku a ideu všeho, co bylo, všeho, co je, a všeho, co bude.

A z této prvotní myšlenky vyvěrající z nekonečné a božské Jednoty vědomého bytí božské Mysli se začíná manifestovat vesmír. Začíná docházet k rozdílům a rozlišování. A vidíme, jak z této prvotní myšlenky vyvěrající z úsvitu věčnosti povstávají myšlenkové zárodky všech věcí, všech míst, všech idejí, všech struktur, všech forem, všech zvuků - všechno to, co může být a vůbec kdy bude a co vůbec kdy bylo v celé věčnosti stvoření.

A jak vnímáme tuto prvotní myšlenku a prvotní zvuk, které jsou jedním, začíná docházet k jejich rozlišení na nekonečný počet jsoucen. V rámci jednoho vidíme vzniknout hvězdu. V rámci druhého vidíme jablko. A v dalším vidíme svou vlastní individualitu a své já, v dalším vidíme svého přítele, v dalším vidíme trávu, v dalším vlka, v dalším vidíme Zemi a v dalším jiné světy...

A tak v nekonečné posloupné řadě povstávají zárodečné myšlenkové formy (z nichž každá má svoji vlastní prvotní myšlenku a zvuk, vycházející z té největší myšlenky, z konání vůle Stvořitele) z ticha věčného Bytí.

A jak vnímáme to čím dál více manifestované, vidíme uvnitř všeho velké Bytí, největší Světlo. A z této prvotní myšlenky a z toho nejelementárnějšího zvuku vychází forma dokonalého světla. Ta dokonalá forma, kterou má v sobě vše stvořené... A z naší vize se vynořuje a rozprostírá nekonečné kosmické stvoření zaplavené světlem.

A v tomto největším Světle pak vidíme formu všeho, co vůbec může být. A v tomto světě světla - oceánu nekonečného světla - vidíme, že každá forma je manifestovaná a koresponduje se zvukem a myšlenkovou vibrací nějaké věci - například jablka. Tato myšlenková vibrace vychází z prvotní myšlenky a tónu a tvoří astrální světelnou formu jablka nebo jakékoliv jiné věci - ať už je to vlk, strom, hvězda nebo svět. Ale vše toto je zde, jak v dokonalé jednotě s probuzenou myslí Stvořitele, který to vytvořil, tak ve své vlastní plnosti dokonalého výtvoru - napřed myšlenky, pak formy a pak světla.

A tak vidíme, jak se toto nekonečné Světlo šíří a začíná procházet proměnami a rozlišením. V naší mysli vidíme, jak se rozkrývá rozlehlý nebeský svět. Před námi se rozprostírají nekonečné božské světy, expandují do všech stran, šíří se nekonečným časem a prostorem.

A jak začíná docházet k čím dál větším rozdílům, vidíme, že v tomto světě světla existuje dokonalý zvuk a dokonalá idea každé věci. A v každém zvuku je prvotní zvuk. A jak se noříme hlouběji a hlouběji, vidíme, jak se sám Stvořitel manifestuje v celém stvoření. Ze všeho tryská ta neporušená probuzená Mysl, které jsme si v tomto bodě, v tomto čase a v tomto prostoru vědomi.

Když to jasně vidíme ve svém nitru, přejdeme k další vizi. Hledíme, jak je hmotné stvoření podporováno jemnou krystalickou formou světa astrálního světla. Hmotné stvoření vyzařuje z plánu formy ukrytého v astrálním světě světla. Odsud se vynořují základní linie forem energie, která podpírá každý atom, každý elektron, všechny tvořivé síly a hmotný kosmos.

A nyní vidíme, jak se vynořuje, manifestuje a projevuje forma tohoto ohromného nebeského stvoření - rozlišené a dokonalé světy Světa a posléze hmotná skutečnost projeveného vesmíru.

A tak vidíme naši vlastní hvězdu - Slunce, jak se vynořuje z formy dokonalého astrálního slunce, která se vynořuje z toho největšího Světla a která má ve svém nitru dokonalou ideu formy slunce, jež se vynořuje z prvotního zvuku a prvotní myšlenky, jež vycházejí ze svrchované vůle nekonečného Stvořitele.

A tak před sebou vidíme defilé mnoha věcí, které se před námi rozprostírají - stéblo trávy, zvíře, nuíe individuality, naše těla, daleké světy s lidmi, kteří mají totéž vědomí jako my - to všechno se vynořuje z dokonalé šablony astrálních světů světla, které se zjevují z toho největšího Světla; a z té nejjemnější roviny nebeského světla, které vychází z té největší myšlenky; a z prvotní myšlenky, která je uvnitř té první emanace zvuku, který přichází z úsvitu věčnosti.

jak se noříme ještě hlouběji, ocitáme se na okraji nekonečna, bezčasovosti a věčnosti.

A tak hledíme na dokonalý soulad mezi nekonečnou Myslí a naší vlastní existencí v okamžicích, kdy jsme probuzeni a plně vědomi.

A toto probuzení, skrze které jsme si vědomi, nemůže být nikdy odděleno od toho jediného probuzeného Bytí, které dlí ve všech věcech. Nikdy nejsme stranou, nikdy nejsme od ničeho odděleni.

A jak se díváme do všech stran kolem nás, vidíme dokonalý božský řád a to velké Bytí, které čas od času vyšle na Zemi i do jiných světů avatáry neboli manifestace Božskosti, kteří oživí celé světy a přinesou nový rozpuk do všeho, co bylo stvořeno.

Jsme naplněni radostí, když vidíme, že nyní nastal nový čas rozpuku a nadchází éra tisíce let neporušeného míru a osvícení. Takový úsvit je přichystán jak pro Zemi, tak pro každý svět v celém vesmíru.

Jak hledíme na dokonalost stvoření, na Stvořitele a nekonečnou Mysl, jsme si vědomi pravdy, že každá stvořená věc je bránou k Nekonečnu a že bezbřehé a nekonečné Bytí je skutečně všudypřítomné, vševědoucí a trvalé v každém bodě v času a prostoru a na každé úrovni stvoření. Vskutku uvnitř nás i uvnitř všech věcí je schován dokonalý mnohovrstvý hologram všeho, co je.

A poněvadž uvnitř nás je skryt celý vesmír, naše vlastní individuality, které jsou součástí stvoření, vycházejí ze samotného Stvořitele - takže náš nejvyšší stav realizace je jako nic, klid sám.

A probuzená Mysl, skrze kterou jsme v této chvíli vědomi, je věčným Bytím, nekonečným Já, kosmickou Myslí, ze které emanují všechny věci, všechen čas, veškerý prostor.

Nyní ustalme naši mysl v bodu první emanace, kde se probuzení začíná měnit v relativní existenci, kde to absolutní přechází v relativní existenci vesmíru a stvoření. Vidíme, že ta největší myšlenka je zárodečnou ideou veškerého poznání. Na této úrovni může být poznáno vše. Existuje veškeré poznání, všechny vědy, všechna umění, všechna fakta, všechny pravdy. To vše je ukryto v realitě člověka a je to fontánou, ze které vyvěrá všechno poznání, všechna věda a všechna pravda. Můžeme se naučit, jak se dostat na tento bod, na toto místo ne-místo uvnitř nás, a uvidět pravdu a rozkrýt vědy a znát fakta a vnímat realitu.

Na perutích této nekonečné probuzené Mysli uvnitř nás si uvědomíme, že jsme harmonicky a nerozlučně integrováni s každým bodem prostoru a času. Skrze jemné, lehoučké použití svobodné vůle, kterou nám dal Stvořitel, je možné vše - pokud je to v souladu s božskou vůlí - a přispět tak k blahu veškerého života. Tím, že se pokorně obrátíme na toto neohraničené Bytí, se můžeme probudit k vnímání míst vzdálených v času a prostoru a vnímat, co se na tom místě a v tom čase děje.

Z toho důvodu se může stát, že jedné noci usneme a vidíme, co se stane příští den nebo příští rok nebo za sto let. Ukryt v nás je všechen čas a všechen prostor. Podstata mysli v nás je všudypřítomná - je přítomna v každém bodě stvoření - v každém bodě času i prostoru.

Tak vidíme, že úplnost vesmíru je nám otevřena, protože ta největší Mysl, to jediné probuzené Bytí dlí v nás. A tento nekonečný oceán probuzení, který nemůže být nikdy rozdělen, je to, skrze co jsme bdělí. Skrze to jsme neustále vědomi. A pokud se ztišíme a uklidníme, můžeme vnímat tu tichou Mysl a můžeme meditovat o pravdě a můžeme vidět jakékoliv místo v prostoru a můžeme položit jakoukoliv otázku a dostat odpověď.

A proto my - a všechny vyspělé inteligentní bytosti - máme schopnost sjednotit se s neohraničenou Myslí a použít naši svobodnou vůli k rozpoznání vůle Boží a vložit se do služeb Božího plánu.

A to je vrchol a završení našeho bytí. Zatímco dlíme na Zemí, jsme vyzývání, abychom reagovali na potřeby tohoto času a místa, přestože vidíme, že jsme pevně zakotveni v našem věčném domově a nekonečném prostoru.

A z tohoto hlubokého a stále vědomého Bytí vzlétneme na perutích nekonečného Probuzení na oblohu klenoucí se námi. V Duchu jsme jedním jediným a tento Duch je nedělitelný. A v té nekonečné Mysli vidíme samotnou Zemi, vidíme tu krásnou modrou planetu vynořovat se z nekonečna prostoru. Sama Země je probuzenou bytostí. Vidíme tu probuzenou bytost a cítíme se s ní být spojeni jako její děti, v dokonalé jednotě s probuzením, skrze niž má Země svou vlastní existenci. Hledíme do prostoru kolem Země, vidíme naši sluneční soustavu, vidíme další planety - sestry a bratry Země, vidíme Slunce jako jejich Otce. Vidíme, jak je prostor okolo naplněn nekonečným světlem a energií ... není prázdný, ale plný ... není to mrtvý vesmír, je to probuzená mysl.

Vidíme, že celým vesmírem proniká vědomí. A na křídlech tohoto probuzení, téhož probuzení, které je zaseto v nás, letíme skrze nekonečno prostoru a vidíme myriády světů a vidíme celou spirálovou galaxii Mléčné dráhy. Pronikáme ještě dál do meziga- laktického prostoru a vidíme miliardy galaxií, nekonečné světy rozprostírající se mimo nás i v nás. Vidíme plnost toho neohrani- čeného prostoru, který je rozlehlým oceánem mysli v nás.

Jsme vždy spojeni s tímto kosmickým Bytím a skrze tuto kosmickou Mysl jsme vždy probuzeni. Podle své vůle můžeme putovat celým vesmírem a hledět na každý ze světů a vidět všechny hvězdné systémy.

Když jsme v tomto stavu kosmického vědomí, vidíme za nekonečně vědomý hmotný vesmír, a vidíme nekonečno astrálních světů světla v něm, a vidíme ještě hlouběji - vidíme dokonalou ideovou formu a zvuk, které podpírají formy světla a nekonečno hmotného vesmíru. A jsme zajedno se Stvořitelem a jsme zajedno se stvořením.

Vidíme, že Stvořitel a stvoření jsou jedním jediným. A ve svém nitru jsme s nimi v jednotě. Když jsme ve stavu tohoto sjednocení a když takto hledíme na Zemi, můžeme požádat nebeské sféry, andělské bytosti, manifestace Boha a každou vědomou a inteligentní bytost ve vesmíru, aby se k nám připojily. Můžeme je pozvat sem k nám. Když se díváme na Zemi v tomto čase, vidíme, že vplouvá do času osvícení. A jak se tak soustředíme na Zemi, můžeme požádat nekonečného Boha, aby proměnil každou temnou myšlenku v osvícení. Aby do každého sobeckého srdce vyslal nekonečnou lásku Božství. Aby nenávist, ať už je kdekoliv, nahradil laskavostí a láskou. Aby chtivost a sobectví nahradil altruismem a štědrostí.

Vidíme, jak ty síly na Zemi, které chodí sem a tam plné nevědomosti spojené s nenávistí a lačností, jsou osvíceny světlem poznání a lásky a míru.

V srdci reality Země a jejích lidí vidíme nádherný zlatý úsvit, vidíme, jak se Země mění v růžovou zahradu míru. Vidíme, jak Země kráčí kupředu a stává se jedním z diadémů stvoření, jedním z opravdových útočišť míru a poznání v kosmu.

Všechny národy se v tomto stavu klidu a míru obracejí k Zemi a jsou naplněny radostí, protože nastal čas naplnění příslibu lidstva. My jsme zde, abychom byli svědky této události a abychom uvedli tuto realitu v život.

Vidíme sami sebe, jak jsme spojeni s nebeskými, astrálními i mimozemskými bytostmi. V tomto cvičení naší vůle se k nám připojují všechny dobré bytosti ze Země. Když manifestujeme tento čas osvícení a nepřerušené období tisíciletého míru, jsme pevně spojeni s božským Bytím.

Tiše dál sedíme a vidíme, že jsme spojeni s andělskou sférou, s nebeskými bytostmi, s astrálními světy, ve kterých dlí naši předkové, s bytostmi z jiných světů. Vidíme, že se k nám připojují mimozemští lidé. Svými vědomými myšlenkami a modlitbami se k nám připojují i pozemšťané. My všichni v sobě udržujeme tuto myšlenku a vidíme Zemi koupající se ve zlatém světle, Zemi, která je přiváděna do tohoto času míru, kdy budou umlčeny všechny války a kdy nastane konec veškerého utrpení.

Nespravedlnost ustoupí spravedlnosti, chudoba hojnosti, ničení bude vystřídáno časem nádherných a dokonalých staveb a nastane čas dokonalého a osvíceného společenského řádu.

Jak to vše vidíme v našem nitru, začínáme si být jisti tím, že k tomu dojde. Vidíme, že jsme spojeni jak se světy nekonečna a posvátna, tak se světy hmoty a mimozemských bytostí. Nadešel čas zániku starých špatných způsobů. Starý řád je smeten rozkvětem řádu nového, jehož hlavními znaky jsou jednota, mír a neporušené osvícení, které zavládnou během následujících tisíců generací dětí Země.