MMF A ÚSPORNÉ BALÍČKY - pokračování seriálu CFP!

Podrobnosti

Speciály CFP! / Svět kolem nás|

10. únor 2012|

#65|

5641 x

Háček je v tom, že tato politika již byla vyzkoušena v době světové hospodářské krize v 30. letech 20. století a ukázala se jako vysoce nefunkční.

Protože když stát začne šetřit a omezí své dotace do jednotlivých oblastí, lidé mají větší výdaje a méně peněz, firmy propouštějí své zaměstnance, lidé přestávají nakupovat a stát vybírá

méně a méně na daních.

A roztáčí se velké kolo. Stát aby se zachránil, zvyšuje daně a zvětšuje úsporná opatření, firmám se vyplatí odejít podnikat do zahraničí a lidé mají opět méně peněz. Stát pomalu krachuje.

Přesto že jediné východisko z takovéto ekonomické krize (jak jsme se již poučili z té velké hospodářské) je, aby stát půjčené peníze investoval do nových projektů a podporoval tak firmy a zaměstnanost obyvatelstva,

MMF však skálopevně doporučuje pravý opak.

Není pak divu (jak si můžeme ověřit ve statistikách MMF), že ekonomika většiny zemí, kterým finančně pomáhal MMF s podmínkami úsporných balíčků, vždy dříve či později krachuje.

ARGENTINA – KRIZE ÚROKŮ

Argentinu nezabila samotná výše dluhu, jenž nakonec narostl na úroveň poloviny HDP. Taková úroveň zadlužení je ve světě zcela běžná. Například v Japonsku, Německu či Itálii je ještě vyšší. Stát však nepřežil extrémní 20 % úroky, které si nakonec věřitelé účtovali.

V roce 2001 by tak Argentina musela dát na splácení úroků celých 9 % HDP. Dříve splácení státního dluhu příležitostně podpořily státem vlastněné banky. Ty ovšem byly zprivatizovány (na radu MMF) do rukou zahraničních vlastníků. Kapitál odtékal z hroutící se ekonomiky plným proudem a žádné rozpočtové škrty nemohly krvácení ekonomiky zastavit.

VÁNOČNÍ MEGABANKROT

V prosinci 2001 připravil Cavallo zatím nejdrastičtější omezení rozpočtových výdajů ve výši 19 % a zároveň uvalil limity na vybírání peněz ze soukromých bankovních účtů.

No, když lidem prakticky seberete jejich peníze, tak se jich to samozřejmě dotkne. Chudí argentínci začali rabovat supermarkety, do ulic vyšly davy lidí a prezident de la Rúa vyhlásil výjimečný stav. Policie v noci z 19. na 20. prosince postřílela na hlavním náměstí šest lidí. Ministr financí Cavallo i prezident de la Rúa rezignovali. V následujících dnech se v rychlém sledu vystřídalo několik prezidentů.

CO SE TEDY STALO ?

Byla vyhlášena platební neschopnost, největší státní bankrot v dějinách. Masové protesty pokračovaly a policie zabila celkem přes 30 lidí.

Na bankovní účty obyvatelstva zůstaly stále uvaleny nízké limity pro výběr. Nezaměstnanost dosáhla k 20 procentům a 14 z 37 milionů obyvatel žilo pod hranicí chudoby. Na počátku 70. let jich přitom byl jen jeden milion. I počet negramotných se od té doby zvýšil z 2% na 12%.

Přechozí články:

MMF - 3 PÍSMENA, KTERÁ MĚNÍ SVĚT - 2. DÍL

MMF - 3 PÍSMENA, KTERÁ MĚNÍ SVĚT - 1. DÍL

Komentáře