Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Jaký bude asi výsledek vyšetřování sestřelení malajsijského letadla ?

Poznámky k případu letu MH 17 pro logicky uvažující...

Hned po pádu malajského boeingu na východní Ukrajině se rozpoutala velká mediální smršť. Vyšetřování ještě nebylo ani zahájeno a některé naše média už nám oznámily co je toho příčinou a neměly pochybnosti – letadlo bylo sestřeleno protiletadlovým raketovým kompletem BUK-1M a dokonce už věděly, kdo to má na svědomí.

Tento případ se stal vděčným mediálním tématem, začaly se objevovat „zaručené“ zpravodajské informace, účelové komentáře a dohady s detektivním nádechem. Občan – laik musí být následkem této mediální masáže pochopitelně dezorientován. Občanům exaktně zaměřeným (mezi které se počítám), kteří se nespokojí s mediálním mlžením a lhaním, nezbývá nic jiného než se spolehnout na objektivní data, fyzikální zákony, logické uvažování a vytvořit si vlastní názor na celý případ.

 
  • jaky-bude-asi-vysledek-vysetrovani-sestreleni-malajsijskeho-letadla

Na základě vlastních praktických zkušeností z práce v systému protivzdušné obrany a objektivních informací z internetu uvádím svůj pohled na některá mylná a účelová tvrzení v souvislosti se sestřelením „letu MH 17“. V současné době informace o průběhu „nezávislého“ vyšetřování sestřelu utichly, což považuji při nejmenším za podivné. Občanská veřejnost si zaslouží mít možnost posoudit případ z nezávislého úhlu pohledu.

K údajnému sestřelu boeingu systémem BUK-1M:

▪ Z fotografií trosek letounu nabývá kritické důležitosti fotografie z boku prostřílené pilotní kabiny. Výpovědi bývalého pilota Haisenka [1] a mezinárodního pozorovatele u Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Michaela Bociurkiwa [2], který dorazil na místo katastrofy jako jeden z prvních, se nezávisle na sobě shodují. Podle nich průstřely pilotní kabiny odpovídají použití leteckého kanónu. Sestřelení letounu raketou BUK vylučuje německý expert v oblasti protiletadlové techniky - bývalý důstojník protiletadlových raketových systémů a učitel na Vojenské akademii plk. Biedermann [3].

Uvedené průstřely pilotní kabiny nemohou být dílem bojové hlavice rakety BUK-1M – to vyplývá přímo z principu jejího fungování. Bojová hlavice vybuchuje ve vzdálenosti několika desítek metrů od cíle (a nad cílem) tak, aby se vytvořil oblak fragmentů, které ničí cíl plošně svojí vysokou kinetickou energií a vysokou teplotou – zásah je doprovázen výbuchem cíle. Na ostrých bojových střelbách PVO bylo možné shlédnout tyto ničivé účinky velice názorně při střelbě protiletadlového raketového kompletu KUB na nízko letící cíl. (Komplet KUB je starší systém podobný systému BUK-1M a má o něco menší ničivé účinky - bojová hlavice má menší hmotnost).

Bojová hlavice systému BUK-1M nemůže provést boční, mířené průstřely pilotní kabiny.

K tomu, aby bylo možné potvrdit nebo vyvrátit tvrzení, že letoun byl sestřelen protiletadlovým raketovým kompletem BUK-1M je nutné odpovědět podle mého názoru na následující otázky:

▪ Raketa země - vzduch a její výtokové plyny vytvářejí dostatečně velkou odraznou plochu – je tedy dobře viditelná na obrazovce primárního přehledového radaru. T. zn., že v našem případě by primární přehledové radary (radary pro řízení letového provozu i vojenské) musely zaznamenat minimálně tři polohy rakety vystřelené na letoun. Není známo, že by byl předložen záznam ze systému objektivní dokumentace radarů, který by doložil zachycení poloh rakety země-vzduch v kritické době.

▪ Není známo, že by byly předloženy objektivní záznamy o elektromagnetickém vyzařování kompletu BUK v kritické době z radiotechnického průzkumu.

▪ V případě použití systému BUK-1M by musely být nalezeny v okolí dopadu letounu také úlomky rakety. Není známo, že by byly tyto doličné předměty nalezeny.

▪ Start rakety země – vzduch je doprovázen značným hlukem, vytváří se tmavý kouř a posléze se vytváří světlá kondenzační stopa, která je viditelná minimálně v okruhu 20km. Odpálení rakety nelze utajit. Není známo, že by byly podány seriózní svědecké výpovědi o těchto efektech (popř. snímky) z více zdrojů.

▪ Nejsou známy výsledky odborné analýzy průstřelů pilotní kabiny – tedy jednoznačná odpověď na to, čím byla kabina prostřílena.

▪ Spojené státy sice uvádějí, že disponují satelitními snímky letu rakety

BUK-1M v kritické době, ale žádné snímky nepředložily ani po opakovaných výzvách ruské strany.

Závěrem lze tedy k tvrzení, že letoun byl sestřelen systémem BUK-1M konstatovat, že ukrajinsko-americká strana nepodpořila toto tvrzení ani jediným důkazem. Pravděpodobnost sestřelu raketou systému BUK-1M je z výše uvedených důvodů velmi malá.

1. K možnosti sestřelení letu MH17 stíhacím letounem:

▪ Jestliže je vyloučen sestřel dopravního letounu systémem BUK-1M, tak

logicky přichází do úvahy možnost druhá – sestřelení stíhacím letounem. V předběžné zprávě nizozemské vyšetřovací komise ze září 2014 se uvádí, že malajsijský letoun byl zasažen množstvím vnějších objektů s vysokou energií.

Ve zprávě se neuvádí, čím byl letoun sestřelen. Nicméně z vyjádření vedoucího vyšetřovatele vyplývá, že je uvažována i možnost sestřelu stíhacím letounem. Nizozemská strana se pokusí o sestavení letounu z nalezených trosek tak, aby bylo možno určit z jakých směrů došlo k zasažení letounu. Jedná se o správné a logické opatření, je ale otázkou, jakou vypovídací hodnotu to bude mít, když soubor trosek nebude kompletní. Pro vyšetřovací komisi by neměl být problém zjistit na základě odborných analýz, čím byl letoun prostřílen.

▪ Podle vyjádření odborníků [4] je závažnou skutečností to, že se let MH 17 pohyboval mimo letový koridor. V praxi to znamená, že pilot musel vypnout systém autopilota a vychýlit letoun z letové trasy, buď na pokyn ukrajinského řídícího letového provozu (ŘLP) nebo z jiných důvodů. Je na vyšetřovací komisi, aby porovnáním záznamů z černých skříněk a záznamů ŘLP vyhodnotila po sekundách celý průběh letu, především v kritické době.

▪ Podle údajů ruského primárního přehledového radaru [5] se nacházel v blízkosti letu MH 17 ukrajinský stíhací letoun. To je v souladu s údajným vyjádřením ukrajinského dispečera letového provozu španělské národnosti [6], který uvádí, že v posledních třech minutách před pádem letounu se v jeho blízkosti pohybovaly dva stíhací letouny. Ruský primární radar nemusel druhý stíhací letoun „vidět“, pokud ten letěl u dopravního letounu blízko, ve vzdálenosti menší než je rozlišovací schopnost radaru. Rozlišovací schopnost bývá u přehledových radarů řádově ve stovkách metrů. Je na vyšetřovací komisi, aby si vyžádala od ukrajinské strany doložení aktivit stíhacích letounů v okolí letu MH 17 a činnosti odpovědných funkcionářů v kritické době. To znamená analyzovat záznamy z vojenského střediska ŘLP (na které se m. j. odvolává údajný španělský dispečer) a záznamy radarové informace ze systému objektivní dokumentace.

Narušení režimu letu (let mimo koridor) nemohlo být důvodem k ozbrojenému zásahu stíhacím letounem – to se vymyká nařízeným postupům řešení pro tento případ. Mezi „narušením režimu letu“ a „narušením vzdušného prostoru“ je u spořádané protivzdušné obrany podstatný rozdíl.

Ten, kdo poruší nařízené postupy, tak za to také odpovídá.

▪ Navedení stíhače na dopravní letoun představuje jednoduchou úlohu (navedení na nemanévrující cíl) i pro podzvukový letoun. Všechny typy stíhacích letounů ukrajinské armády (SU-27, MIG-29, SU-25) mají ve výzbroji 30mm kanón a rakety vzduch – vzduch a byly schopny provést sestřel kanónem anebo kombinovaně – kanónem a raketou. „Argument“, že není v možnostech letounu SU-25 provést sestřel na výšce 10 000 m neobstojí, podle zkušeností československé armády [4] je tento úkol proveditelný.

Enormní hustota bočních průstřelů pilotní kabiny s malým rozptylem (posádka neměla pravděpodobně ani šanci vyslat tísňový signál) vytváří indicie o mířené palbě kanónu z krátké vzdálenosti, značná hustota bočních průstřelů je i v zadní části letounu (kde bývá m. j. uložena černá skříňka). Pravděpodobnost, že let MH 17 byl sestřelen stíhačem je velmi vysoká.

Ke složení vyšetřovací komise:

Vedoucím vyšetřovacího týmu je Nizozemsko, v týmu je zastoupena Belgie, Austrálie a Ukrajina. Na první pohled vyvstává otázka - proč není v komisi Malajsie a proč je tam Ukrajina ? Malajsie zastává na případ sestřelení svého letounu a smrti svých občanů od začátku nezávislý postoj a proti svému „nezařazení“ do vyšetřovací komise protestovala [7]. Malajsijští vyšetřovatelé vedou vlastní vyšetřování a výsledky chtějí uveřejnit ve vhodnou dobu.

Obzvláště nepochopitelná a nestravitelná je účast Ukrajiny ve vyšetřovacím týmu. Ukrajina, ač je členem mezinárodní organizace pro letectví (ICAO), nerespektovala základní pravidlo – uzavření vzdušného prostoru nad oblastí bojů a nevarovala ICAO před nebezpečím vzniklým pro letový provoz. Tím se ukrajinská strana stala hned na samém začátku minimálně spoluviníkem katastrofy letadla. Opatření, které Ukrajina provedla, byly naprosto nedostatečné – cynickým důvodem mohla být obava, že by přišla o tranzitní poplatky za průlet letounů zahraničních aerolinií. Každému laikovi bez právnického vzdělání musí být jasné, že za této situace bude výsledek vyšetřování zpochybnitelný. Jakou váhu může mít vyšetřování, když spoluviník vyšetřuje sám sebe ? Proto se nelze divit nespokojenosti a výhradám malajsijské strany. To, že bude ukrajinská strana podporovat objektivní vyšetřování si může myslet pouze jedinec „raněný naivitou“. V rámci dohody čtyř států (Nizozemska, Belgie, Austrálie, Ukrajiny) budou výsledky vyšetřování zveřejněny jen tehdy, když se na tom dohodnou všechny zúčastněné strany - což přeloženo do srozumitelné řeči znamená, že Ukrajina může fakticky výsledek vyšetřování vetovat. Z vyšetřování se vytratila role ICAO. Na základě toho je možné předpokládat, že výsledky vyšetřování budou zmanipulované a konečný znalecký posudek nebude zveřejněn (anebo až po delší době, až politické aspekty katastrofy ztratí svůj význam).

Ve finále mohou tedy být dva odlišné výsledky vyšetřování – „nizozemský“ a malajsijský, což by nebyla dobrá zpráva pro pozůstalé obětí, kteří si zaslouží znát jednoznačně viníka a dostat odškodnění.

Závěr:

Závěrem lze říci, že okolnosti sestřelení nasvědčují, že se nejedná o nešťastnou náhodu. Vyšetřování katastrofy bude zároveň velkým testem „nezávislosti“ vyšetřování komise. S velkou pravděpodobností se jedná o teroristický čin a je třeba se dozvědět s kým zde máme „tu čest“. V tom případě ten, kdo má na svědomí životy bezmála 300 lidí, zde odvedl mimořádně špinavou „práci“ hodnou zločineckého spolku. Cílem každého teroristického útoku je polarizace a vyhrocení situace. Zásadní otázkou je, kdo z toho má a bude mít největší užitek – na to ať si odpoví pozorný čtenář sám.

Použité prameny:

[1] in http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/strilely-na-malajsijsky-boeing-letouny-ze-dvou-stran_314661.html

[2] in http://pansu.sk/forum/271-nebyla-to-raketa-zeme-vzduch-buk

[3] Presseportal Neues Deutschland: NVA-Raketenspezialist: MH17 nicht

Boden-Luft-rakete abgeschossen, 24.7.2014

[4] in http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/101390-exvelitel-vzdusnych-sil-prozkoumal-sestreleny-let-mh17-a-toto-zjistil/

[5] in http://www.kp.ru/daily/26258.5/3137481/

[6] in http://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Malaysia_Airlines_17

[7] in http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/355057-malajsie-si-stezuje-ze-nebyla-prizvana-k-vysetrovani-sestreleni-sveho-boeingu.html

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře