Demokracie vs "demokracie"

I když málokdo je ochoten či schopen si to přiznat, každý společensko ekonomický model v jisté fázi svého vývoje dosáhne hranice svých možností a přežije se, což se většinou projevuje narůstající intenzitou a zřejmostí problémů i odpovídajících konfliktů. Společnost i její složky se totiž vyvíjí, zatímco státní systémy mají díky své logice uspořádání silně konzervační tendence. Ti, kdo si v tomto uspořádání vybudovali nějaký status či výhody, se logicky snaží si je udržet a mají v tom i jistou výhodu.

Tím však logicky narůstá onen rozpor i konflikt. Problémy to nejen reflektuje, ale stále více i vyvolává. Ano výbuchy revolucí jsou pak logickým vyústěním těchto již naprosto zhoubně rozbujelých rozporů a konfliktů. Ovšem byť revoluce samy poskytují potřebnou změnu, jsou sami o sobě povětšinou také velice destruktivní a násilné. Cesta od zdi ke zdi, nikdy neskýtala velký potenciál štěstí ...

Dovoluji si tedy prezentovat mou dlouhodobě dozrávající úvahu na téma demokracie jako taková a kořeny problémů, se kterými se v jejím rámci dnes potýkáme, a které, jak můžeme vidět okolo sebe, jsou často o dost závažnější, než se původně očekávalo. Vždyť dnešní společnost došla logickou posloupností vývoje až na samu hranici sebezničení a adekvátní míru sebereflexe a korekce se stále nedaří najít natož praktikovat ...

Nejen proto, že jsem se svého času v dobré víře dost aktivně podílel na naší Sametové revoluci, se mě toto i další spřízněná témata bytostně dotýkají. Rozhodně našich změn nelituji, naopak. Ovšem opačný přístup, tedy akceptace současného stavu jako status quo považuji také za naprosto nepřijatelný a účelově vylhaný.

Demokracie taková, jak ji známe a snažíme se praktikovat dnes, tedy ta zastupitelská, není ve skutečnosti pravou či stoprocentní demokracií. Tou je v pravém slova smyslu pouze demokracie přímá, neboť jen ona dává svým účastníkům reálnou možnost skutečně a také osobně se v rozumné míře podílet na určování kurzu vlastní komunity, a tedy i vytváření vlastního osudu či budoucnosti. Ta zastupitelská vznikla jako pokus o jakousi iteraci v mezích možností své doby a pokus o řešení praktických problémů spojených s uvedením demokratického principu do praxe vůbec ... Šlo především o technologická omezení a také nutné ohledy na reálie té doby. Za starých časů nebylo možné v reálném čase zajistit informovanost celé populace ani zjišťovat její názor na různé otázky atp.

Avšak od té doby již uplynulo mnoho vody v řece a původní omezení, která vedla k implementaci zastupitelské demokracie již dávno neplatí. I mnoho jiných relevantníc souvislostí se dost zásadně změnilo. Navíc současný stav technologie i vzdělání a informovanosti populace již před řadou let tuto původní absenci potřebných prostředků plně překonal stejně tak, jako technologie již překonala problém informovanosti obyvatelstva a možnosti vyjadřovat se k aktuálním věcem i na dálku. Původní argument pro zastupitelské uspořádání tedy dávno neplatí. Bohužel většina politiků, byť se demokracií zaštiťují, tento fakt a historické souvislosti či fakta raději opomíjí .. Logicky, přišli by o část svého vlivu ... Avšak tento nejen technologický rozpor, i když nepojmenován, se velmi zřetelně vlastně manifestuje v mnohých politických i praktických problémech i fenoménech dnešního světa, a to samozřejmě velice negativně a neblaze.

Dá se myslím celkem s nadhledem říci, že z technologického růstu dnes daleko více čerpají nepřátelé demokratických principů, než demokracie samotná. Považme stále a nad všechny myslitelné meze rostoucí nerovnováhu majetku či příjmů .. I toto je důsledke, jehož ještě temnější stranou je devastace životního prostředí planety, vymírání druhů atd.

Právě toto považuji za základ problémů současných tzv. demokratických uspořádání. I když se tzv. elity často odvolávají na nedostatečný vhled populace do složitějších témat anebo potřebu více zohledňovat dlouhodobé zájmy a potřeby společnosti, realita nám dokládá, že právě tuto svou zcela zásadní a pro život nutnou funkčnost tento současný systém nakonec vůbec neposkytuje. Ve slušné společnosti, takovéto modely automaticky ztrácí svou legitimitu!

Podle mě je potřeba skutečně obnovit demokratickou participaci občanů na vedení společnosti a uvést ji do rovnováhy se stavem věcí veřejných a technologie současnosti, nikoliv před několika sty let ..

Jelikož jsem humanista ( ale mj. také programátor ), navrhuji pro občany možnost dle vlastního uvážení hlasovat v otázkách, které se jich podle rozumného a přesného klíče týkají ( především místní příslušností), a tak v případě potřeby mít možnost sami rozhodovat čí korigovat rozhodnutí zastupitelská. Samozřejmě přesně v rámci váhy svého hlasu. V dnešní době digitálních sítí to není vůbec žádný problém a je to jen otázka relativně rutinní aplikace v počítači či telefonu. Samozřejmě v doprovodu se změnou několika odpovídajících zákonů .. Výsledek hlasování by tedy vznikal jako nyní hlasováním zastupitelů, avšak s přesnou matematickou korekci podle toho, jak se k dané věci vyjádří také někteří občané, kteří o to z různých důvodů budou mít zájem .. ( Například tedy pokud by se hypoteticky vyjádřili všichni občané, hlasování zastupitelů by nemělo žádný vliv a naopak .... )

V této souvislosti by bylo nutné pro ty, kdo chtějí takto uplatňovat svůj vlastní mandát, nebo alespoň mít tu možnost ( kterou by někdy mohli využít a jindy ne), zavést tzv. registrovaný hlas u voleb, kdy by se takovýto člověk přihlásil ke své volbě a bylo tak jasné, kdo je jeho voleným zástupcem v parlamentu. Nejde přitom o povinnost, ale svobodnou možnost. Kdo by chtěl, múže dále fungovat jako dosud ...

Nejde tedy o změnu revoluční, ale spíše evoluční, která na současný stav jen logicky navazuje a nic tedy nebourá... Naopak. Tento přístup na současný stav přímo, logicky a harmonicky navazuje. Řeší jeho problematická místa a posiluje jeho pozitiva i jeho původní demokratické myšlenky a kořeny.

Myslím, že tento model má mnohá pozitiva. Nejen, že přiblíži řízení svých věcí lidem, ale hlavně je celkem citlivě a organicky vtáhne do rozhodovacího procesu, což je jeden z hlavních problémů současného systému – tedy vzdálení občanů od rozhodovacího procesu a jejich neúčast i nezájem na věcech veřejných ... Vždyť bez skutečné a uvědomělé účasti občanů nakonec nemůže fungovat ani ta současná zastupitelská demokracie, ale ani žádná jiná ... To si velmi dobře uvědomují především nepřátelé demokracie a ti, kdo ji tak rádi zneužívají ve svůj prospěch.

Velmi se také posílí vztah občan – zastupitel i význam parlamentu jako komunikační a především debatní platformy – což byl mimochodem původní význam parlamentu vůbec. Konečně bude opět záležet na argumentech a podstatě problémů, nikoliv pouze na silovém rozložení politických sil, mandátů, skrytých zájmových motivech atd. Parlament se opět stane hlavní a živou debatní platformou celé společnosti ..Sníží se tak na minimum pokřivení rozhodovacího procesu různými osobními či skupinovými zájmovými vlivy, ale i odtržitost politiky od reality všedního života. Lidé budou mít jak možnost se zapojit a pozitivně věci ovlivňit, tak samozřejmě též ponesou následky svých rozhodnutí a to je naučí ještě větší zodpovědnosti i společenské gramotnosti...

Jak jsem již řekl, za velmi pozitivní považuji fakt, že nejde o změnu revoluční, ale veskrze evoluční, která současný stav neničí, nýbrž citlivě obohacuje.

Za vhodný způsob aplikace považuji postupnou aplikaci odspodu. Tedy vždy s odstupem jednoho až dvou volebních období. Nejprve na místní úrovni a postupovat následně výše až nakonec do státního parlamentu. Tím se lidé s novým systémem postupně a bez větího rizika sžijí a bude též možno snadněji a s menšími riziky průběžně odstraňovat různé potenciální dětské nemoci tohoto nového uspořádání ...

Podle moderních sociologů a ekonomů je společenským modelem zítřka komunitní ekonomika a společnost, protože ta se skrze své přirozené nejen zpětné vazby nejlépe je schopna efektivně navigovat a vypořádávat s tím, co žívot přináší. Převším pak určovat směr vpřed v zájmu svých občanů a nikoliv někoho jiného . Tento demokratický model se právě s takovouto ekonomikou a společností vhodně vzájemně doplňuje a upevňuje ji. Také ji umožňuje velice organicky a dynamicky utvářet dle aktuálních podmínek a potřeb. Myslím si, že má potenciál být jejím logickým a přirozeným prostředkem demokratického řízení, který povede lidi k sebevzdělávání, spoluodpovědnosti a sounáležitosti. Což je myslím pro zdravý, šťastný život a vývoj jak jedince, tak celé společnosti zásadní.

Ne náhodou je právě Švýcarsko ojedinělým příkladem, kde komunitní ekonomika přetrvala po staletí a ne náhodou, myslím, je právě tam přímá demokracie do demokratického systému velice hluboce zapracována.

Doufám, že jsem Vás svou úvahou nenudil a těším se na případnou odzevu k tomuto či jiným spřízněným tématům.

Zdravím všechny ! Tomáš V.