Bezpečnost se zhorší, pokud Tálibán ovládne severní Afghánistán

Podrobnosti

ze světa / Války|

23. říjen 2009|

EC|

4991 x

Když tálibové unesli počátkem září na nové zásobovací severní trase do Afghánistánu dvě cisterny NATO, objevily se v mezinárodním tisku palcové titulky. Letadla NATO odhalila ozbrojence, když cisterny zůstaly stát v řece, a velitel německých sil v provincii Kunduz nařídil letecký útok, jenž zabil desítky civilistů, kteří se kolem cisteren shromáždili ve snaze získat naftu.

Událost byla překvapující nejen pro množství obětí, ale také tím, kde k ní došlo. Nikoli na jihu nebo východě, kde probíhá afghánská „horká" válka, ale tam kde byla situace považována za klidnou. Severní Afghánistán se nyní možná stává americkým radarem; Tálibán tam své síly budoval více než rok a půl.

Severní zásobovací trasa z Tádžikistánu má doplňovat hlavní jižní trasu přes Pákistán, která se stává terčem rostoucích útoků ozbrojenců. Viceguvernér Kunduzu Hamdulláh Danéš řekl Rádiu Svobodný Afghánistán RFE/RL, že jeho region je už osvědčenou frontovou linií afghánské války: „Provincie Kunduz byla kdysi jednou z důležitých bašt Tálibánu a jeho vliv je stále v různých částech společnosti cítit. NATO chce také používat trasu Šer Chán, která prochází územím Kunduzu, a tak se nepřátelé Afghánistánu - al-Qá'ida a Tálibán - rozhodli podkopat bezpečnost této oblasti."

Čtyřicet procent obyvatelstva Kunduzu tvoří etničtí Paštuni, zbytek Tádžikové, Turkmeni, Uzbekové aj. Za vlády Tálibánu, fundamentalistické milice se základnou v Paštúny ovládaném jižním a východním Afghánistánu, představovala předmostí na sever, čelící útoku Tádžiky vedené Severní aliance.

Když americké letectvo Severní alianci umožnilo po 11. září 2001 zamířit na Kábul, k jednomu z neprudších bojů došlo kolem města Kunduzu. Tisíce tálibů a zahraničních bojovníků odolávaly 12 dní obležení, než se vzdaly.

Teď jsou zpět. Bojovníci Tálibánu zřizují falešná kontrolní stanoviště podél severní cesty a zahajují sebevražedné útoky. A stále více zaměstnávají německé a afghánské bezpečnostní síly.

„Byl jsem v úřadu tiskového důstojníka na kunduzské základně a viděl jsem obrovský kalendář na rok 2009, do něhož jsou červenými značkami zaznamenávány nepřátelské útoky," říká šéfredaktor německého časopisu Die Welt pro zahraniční politiku Clemens Wergin. „Bylo velice strhující pozorovat, jak se od dubna celý kalendář zaplnil červenou barvou, zaznamenávající střelbu, sebevražedné a jiné útoky. Je to obrovský nárůst nepřátelských útoků."

První německé síly, jejichž počet činí v současné době asi 4 500 vojáků, dorazily na sever Afghánistánu v roce 2002, kdy byl region relativně klidný a zdálo se, že potřebuje pouze rekonstrukci. Němci uvítali příležitost ukázat světu, že jsou schopni podporovat mír zlepšením ekonomiky. Dosáhli zjevného pokroku stavbou silnic a zajištěním dostupnosti čisté vody pro skoro 2 000 kunduzských domácností.

V současnosti však útoky Tálibánu veškeré německé pokusy o rekonstrukci zastavily. „Následkem zhoršení bezpečnostní situace se německé ministerstvo rozvoje z Kunduzu stáhlo, odešly odtud nevládní organizace a jak mi německé síly sdělily, je spojení s lidmi ve vesnicích obtížnější," říká Wergin. „Mluvil jsem s jednotkou, která před rokem působila v oblasti Kunduzu a v červenci se tam vrátila. Řekli mi, že bezpečnostní situace se zhoršila o sto procent. Dříve mohli do vesnic jezdit v obyčejných vozidlech, normálních džípech, mluvit s vesničany, navazovat s nimi styky a získávat informace; dnes se do vesnic odváží jen v těžce obrněných vozidlech."

Wergin tvrdí, že vesničané stále přijíždějící německé vojáky vítají. Ale podle místních lidí se po nočních odvetách za spolupráci se silami NATO v provincii rozšířila atmosféra strachu.

V červnu byli ve srážce s Tálibánem zabiti tři Němci. Od té doby podnikli Němci několik společných operací s afghánskou armádou ve snaze vypudit Tálibán z jeho bašty v okrese Čachar Dará. Jeho hranice jsou od německé základny vzdáleny pouhých 15 kilometrů.

Ale jen co Tálibán vytlačili, ozbrojenci se během několika dní postupně vrátili. Německé a afghánské vládní síly se z nezdaru vzájemně obviňují. Kunduzský guvernér Mohammad Omar tvrdí, že Němci nemají zájem o skutečný boj s Tálibánem. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel prohlásil, že „poslední operace v Čachar Dará se nezdařila proto, že vojáci byli rozhodnuti provádět letecké útoky. Jsou příliš opatrní a nevylézají ze svých vozidel."

Američtí velitelé žádali německé síly, aby zvýšily počet bojových operací. Německá mise v Afghánistánu však takto nikdy nebyla zamýšlena a německá armáda postrádá podle Wergina nezbytné bojové vybavení. Podle něho je pro Němce jedním ze základních problémů to, že „nemají bojové vrtulníky a nebudou je mít ještě pár let. Mobilita sil není tak dobrá, jak by byla s bojovými vrtulníky. Německá armáda tento vojenský potenciál nemá a ... k jejich pořízení by bylo třeba dlouhého politického procesu, nejprve v Německu a pak asi i v Afghánistánu - je to velmi nepříjemná a velmi dlouhá záležitost."

Němci při obhajobě svých akcí obviňují afghánské vojáky, že se jim v oblastech vyčištěných od ozbrojenců nedaří udržet bezpečnost. Afghánské síly naopak tvrdí, že nemají dost vojáků a policistů, aby udržely oblasti vyčištěné zahraničními vojáky.

Jak napětí vzrůstá, obyvatelé Kunduzu jsou nuceni postavit se na jednu či druhou stranu. Říká se, že některé rodiny posílají jednoho ze synů k Tálibánu pro případ, že by ozbrojenci region ovládli. Místní lidé rovněž říkají, že bývalí warlordi se znovu vyzbrojují a že peníze určené na rekonstrukci Kunduzu přispívají k bujení korupce. „Lidé jsou zklamaní," řekl Rádiu Svobodný Afghánistán obyvatel Kundúzu Abd ul-Cháleq, který jako mnoho Afghánců uvádí jen jedno jméno. „A to přispívá k podpoře Tálibánu."

 

Zdroj: http://www.rferl.org/content/Security_Worsens_as_Taliban_Move_Into_Northern_Afghanistan/1830036.html

 

 

 

Komentáře