Válečný konflikt se dá ukončit

Jsem přesvědčený, a i když v tuto chvíli se může zdát takové počínání za nemožné, že jedině tlak lidu na své vlády je řešením dnešní situace a krize. A nejde přeci jen o Ukrajinu, Evropu, USA i Rusko. Jde o mnohem větší problém-válku. Jedině občané, kterým je dána ta velká moc hlasu ve volbách, jsou předurčeny k nápravě, volba představitelů-zaměstnanců občanů a ne volba patolízalů západu za každou cenu, jen pro své krátkodobé a krátkozraké cíle a obžerství. Vůlí lidu není přeci válka, ale touha po míru a svobodě. Jedině lidé nakonec vždy (pro některé zbohatlíky-ta pakáž a lůza, která nemá právo do ničeho kecat), měnily dějiny a zvrátili i katastrofy. Jen právě Tito lidé si musí ale položit otázku, co je pro ně v daném regionu, zemi, světadílu, skutečným problémem a zda by nestálo za to, něco udělat víc, než jen kecat a pomlouvat v hospodách, a dohadovat se kdo je horší terorista a kdo zavinil dnešní stav, či je osvoboditelem, nebo ochráncem svých lidí- před vraždami, výhrůžkami a týrání, a to pro slavnou pseudodemokracii a námi západního přesvědčování, pro zachování tvrdého kapitalismu.

Jedině občané daných států, kterých se to bezprostředně týká, můžou změnit dnešní stav a chod směřující jasně ke:  III. světové válce, aniž by si většina obyvatel, válku přála. Nevěřím, že si válku přejí muži do 60 let, kteří by museli narukovat po schválení branného zákona, pro západní a ještě ke všemu cizí zájmy, nepřejí si určitě ani ženy, které by musely dělat ve fabrikách, aby nahradili své chlapy a hlavně syny, a tak bych mohl pokračovat. Jsme doopravdy takoví srabi zalezlí, že věříme, že se nás válka a konflikt na Ukrajině nedotkne? Nedokážeme již vyjít do ulic a říct naší slavné vládě, že jsme si vlastně nepřáli být v NATO, nechtěli jsme rozdělení republiky? Navíc rozdělené protiprávně, aniž bylo vyhlášeno referendum, což byl jediný svobodný a demokratický nástroj, který o tom všem mohl rozhodnout? Proč neumíme vyhodit původní škodící politiky (někdo jim říká Havloidi) a zvolit konečně své zástupce, kteří budou nás obyčejné lidi ochraňovat a hájit nás občany- před exekucemi, zdražováním, výdaji do armády, která neubrání ani Moravu, natož Prahu? Proč nemůžeme být neutrální stát s výhodnými smlouvami se všemi státy, kteří nám něco lukrativního nabídnou a mi jim na oplátku taktéž? Proč musíme být vždy pod pláštíkem velkých zemí, které nás stejně neochrání, nezajistí bezpečnost a nevyřeší naše domácí problémy?  Jsem přesvědčený, že pokud občané vyjdou do ulic a dají jasně najevo svou nevůli s politikou svých představitelů, mnohé se začne měnit, přeci se nám již nemusí a nemůže nic stát, jako za tzv. bolševika, který zavíral. Máme přeci slavnou demokracii a můžeme si říkat, co chceme? Vždyť se nemusíme bát, že přijdeme o svá místa v zaměstnání, když máme svobodu? Nebo se pletu? Nemůžou vyhodit celý národ, a ani zavřít, nemají tolik míst ve věznicích? Je v nás více strachu, nebo snad alibismus?  On to za nás někdo udělá, říkávalo se dříve, a také se říkalo, nepleť se do toho, co tě nepálí, atd. Dnes je ale tato doba pryč a každý kecá do všeho a i do toho, čemu vlastně nerozumí. Tak ať jsem považován raději za blázna, ale ne za blbce, který jak ovce půjde na někoho, koho vůbec neznám a nikdy mi nic neudělal, bojovat, umírat a pokud budu mít to štěstí a přežiji, nakonec napravovat zpackanou dobu a zničený svět.

Už jste to viděli, že by někdo za někoho něco udělal? A v dnešní době dokonce by nenatáhl ruku? Ale  za svobodu a názory se dnes neplatí, nebo přeci jen platí, ale v devizách? Proč jinde se více občané staví za svá práva a zakládají na pracovištích odbory a jen u nás to nejde? Pochopitelně jen v odborech to není, ty si někdy za svůj postoj a jak se v minulosti zachovali k pracujícím, svou nevůli a nedůvěru třeba i zaslouží, ale jsme už přeci jen několik dalších desítek let dál a to v budování kapitalismu a za obyčejné dělníky se zatím nikdo moc nestaví a nepostavil. Nezbývá nic jiného, než si potřebnou tu ochranu, zastání a své právo, vybojovat sami. To není návod k ozbrojeným konfliktům a protestům (dříve ale to fungovalo, když jiná cesta nebyla), ale to je základní právo každého živitele rodiny (ať je to žena, či muž), právo každého občana- člověka, mít patřičné existenční podmínky pro přežití, právo vyžadovat od státu a politiků mít na obživu, ať je v profesi, či úřednickém taláru. Máme právo, jako občané dané země, vyžadovat, aby vlády plnily svá poslání, kterým je zachování národa a historického sebeurčení a tudíž také, ochrana a zachování míru a sociálních jistot.

A když těchto kroků dnešní politici nejsou schopni a podvádí i své voliče- nezbývá , než jim dát jasně najevo, že jsou úplatní, zkorumpovaní a zblblí představou, že jich se to netýká. Kdo vůli lidu neplní, či nesplní, stává se zrádcem, a může být i souzen a odsouzen, přinejhorším-řekněme jen vyhoštěn se zabavením jeho majetku, důvod-vlastizrada. Kdo dal právo politikům, soudcům si zvedat platy a valorizovat důchody jen podle toho, jak se to hodí a co v kase zbude? Kdo rozhoduje o platech dělníků a minimálně mzdě? Kdo rozhoduje o příspěvcích v nouzi, když víme, že je systém špatně nastavený? Mám jediné vysvětlení- občané dávají své hlasy svým zástupcům a těm, kterým věří. Ale nakonec po volbách jsou výsledky úplně jiné? Ptáte se proč? Neměli by na tak jednoduchou otázku si odpovědět raději občané?  A naopak řečeno, neměli by se tolerovat zvolení zástupci, i když s nimi nemusím přímo souhlasit a ctít je? Není to demokracie? Není to slušnost a úcta k člověku? Každý má nárok na svůj názor. To je přeci demokracie! Je u nás demokracie? 

Jediné pak vysvětlení daného stavu je, že občané volili špatně a demokracie u nás není. Není to i pro ně poučení? Pak si ale mohou stěžovat, kritizovat a je jim to houbeles platné- pokud ovšem, si to nechají líbit a budou se tvářit, že se jich to netýká. A jsem na začátku. 

Jedině přímá volba, protesty, petice a přímé referendum, může mnohé zachránit, ještě je čas! Chce to ovšem nebýt lhostejný k dění, to je zásadní a nejdůležitější, a volební hlas je hlavní právo každého obyvatele země. Donutit politiky a své zástupce, aby konali v prospěch občanů a ne pro prospěch korporací, finančních bank, a cizích mocností. A tak by se dalo řešit mnoho válečných konfliktů, problémů a nedostatků v legislativách i ekonomice. Tak by se daly řešit krize a válečná rizika všude na světě.  Nyní i na Ukrajině, dříve v Jugoslávii, Libyi, dnes mezi Muslimy a křesťany, krize v USA, problémy s migranty v Austrálii, atd. Máme ještě malou chvíli napravit stav, který hrozí každým okamžikem. 

                     Pak už nemusí být nikdo a historie lidstva a evoluce se uzavře v temnu. 

J. O.