Čína vznáší územní požadavky na větší část Jihočínského moře, přes které je, podle údajů agentury Reuters, každoročně převáženo zboží o hodnotě 5 bilionů USD. Na část ostrovů si činí nárok Filipíny, Vietnam, Malajsie, Tchai-wan a Brunej. USA neustále vyzývají všechny zájemce, aby přestali se stavbou umělých ostrovů ve Spratleyho souostroví. Bezpečnostní experti v USA i v asijských zemích bijí na poplach ohledně toho, že Čína může zavést omezení lodní a vzdušné dopravy poté, co stavbu sedmi umělých ostrovů dokončí. Washington veřejně prohlásil, že bude v námořním i vzdušném hlídkování oblasti pokračovat.

Populární vietnamský list Than nien v článku Tři situace, které my mohly vést k čínsko-americké válce v Jihočínském moři cituje názor experta Amerického podnikatelského institutu (AEI) na asijskou politiku a bezpečnost Michaela Oslina, který je zveřejněn v anglickém listu Commentator. Oslin pojmenovává tři příčiny takového konfliktu. Mohlo by se jednat o vzdušný incident mezi americkými a čínskými letadly. Poté, co Čína dokončí výstavbu přistávacích drah a letišť na Spratleyho ostrovech, přičemž vlastní ještě letadlovou loď Liao-nin, bude moci kontrolovat značnou část Jihočínského moře a nepouštět do tohoto prostoru americká letadla. K ozbrojenému konfliktu s USA by také mohl vést konflikt Číny se státy JV Asie, což by USA mohlo vést k tomu, že se začnou podílet na obraně, například, Filipín.

Náměstek ředitele Institutu orientalistiky RAV Dmitrij Mosjakov považuje za nejvíce pravděpodobný třetí scénář konfliktu.

„V americké geopolitice v JV Asii dominuje priorita svobody lodní dopravy, což se týká vlastních zájmů USA. Čtvrtina nákladů, která je převážena přes Malacký průliv, pokračuje do tichooceánských přístavů USA. A ani obrana zájmů zemí regionu, ani čelení pokusům Číny vyhnat USA z JV Asie není tak důležité, jako zajištěné svobodného proplutí lodí, včetně lodí vojenských. Tím, jak bude Čína hromadit své síly, bude si stále reálněji činit nároky na ostrovy a velkou část aquatoria Jihočínského moře, což dříve neslo spíše formální charakter.

Období, kdy Čína tato území prohlásila za své, ale nemohla je kontrolovat, končí s tím, jak stoupá počet hlídkových lodí a letadel a s tím, jak pokračuje stavba základen. A až bude zákaz pohybu cizích lodí a letadel reálný, na jakýkoliv projev z čínského pohledu nezákonné aktivity, bude následovat buď odpálení raket, nebo vyslání letadel. Vzniká vyostřená situace, což však je i perspektiva nejbližších let", domnívá se Dmitrij Mosjakov.