Vadí jí, že uprostřed války na Ukrajině a v nastávající ekonomické krizi se ČEZ nezdráhá protlačovat LGBTIQ+ agendu, místo aby pomohl rodinám s dětmi a seniorům, kteří jsou krizí nejvíce postiženi.
„Fascinuje nás, že společnost, která patří k největším firmám ve Střední Evropě místo hledání řešení, jak udržet sociální smír a najít cestu k levnějším energiím v důsledku dopadů Nového zeleného údělu a války na Ukrajině, řeší módní výstřelky doby předválečné,“ dodává Jochová.
A co ČEZ vlastně napsal?
„Skupina ČEZ se nyní zaměří na úpravu interních dokumentů a předpisů, do nichž chce specificky zakotvit ochranné mechanismy proti diskriminaci a šikaně na základě sexuální orientace či genderové identity,“ píše se v prohlášení Skupiny ČEZ, kterým se na vědomí dává, že se společnost připojila k jakémusi Memorandu organizace Pride Business Forum.
ČEZ však ve skutečnosti dělá pouze „z nouze ctnost“, když z podpisu Memoranda, ke kterému byl, jak si později ukážeme, víceméně dotlačen, vytváří zdání, jak myslí úplně na všechny. V téže tiskové zprávě zdůrazňuje, že „komunita“ skrývající se pod spletí písmenek končících znaménkem „plus“ je skutečně pestrá:
„Plus na konci symbolizuje celé spektrum dalších sexuálních a genderových identit (například queer, intersex, pansexuální, asexuální, nebinární, genderové fluidní osoby a další),“ píše ČEZ a vysvětluje, jak chce „fluidním osobám“ pomáhat:
„Posílíme nástroje, prostřednictvím kterých mohou zaměstnanci nevhodné chování, či dokonce šikanu, bez obav nahlásit.“
Jeden z podporovatelů Aliance pro rodinu si vzal její výzvu, aby po ČEZu žádal vysvětlení, k srdci a přesně tak učinil.
„Přijměte mé rozhořčení nad vaší cenovou politikou, o které jsem byl informován Aliancí pro rodinu. Naprosto nesouhlasím a žádám o revizi této politiky,“ napsal na mailovou adresu společnosti s tím, že očekává vyjádření firmy.
Musí se nechat, že společnost odpověděla. Ladislav Kříž, „Manager a hlavní mluvčí I útvaru Komunikace“ vysvětlil, že „tato aktivita má vazbu na mezinárodní trend, kdy je sledován u firem tzv. aspekt ESG.“
Těžko říci, zda jde o výmluvu, nebo je následující vysvětlení skutečně pravdivé:
„Uplatňování ESG principů je monitorováno ESG ratingovými agenturami a má významný dopad na korporátní financování a hodnotu akcií ČEZ. Přistoupení Skupiny ČEZ k Memorandu organizace Pride Business Forum je reakcí na výsledky posledních hodnocení Skupiny ČEZ ratingovými agenturami, podle kterých v této jimi monitorované oblasti Skupina ČEZ nevykazuje žádné aktivity, a tedy je v tomto smyslu negativně hodnocena. A bez půjček od bank se neobejdeme,“ vysvětluje Kříž.
A co je ono ESG? Podle Kříže už dávno neplatí, že investoři posuzují společnosti pouze na základě zhodnocení svých vkladů nebo výše vyplacené dividendy. „Čím dál tím větší váhu při rozhodování, kam investovat, komu půjčit, mají faktory, které se nedají změřit penězi. Stejně jako se na mezinárodní úrovni společnosti posuzují podle ustálených finančních ukazatelů, vznikají obdobně i kritéria nefinančního hodnocení. Pro ty se vžilo označení ESG, z anglických slov Environmental (jak firma chrání životní prostředí, zda hospodárně pracuje s přírodními zdroji, s vodou nebo energií, jak snižuje odpady a emise), Social (jaký má firma přístup k zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům a komunitám, ve kterých podniká) a Governance (kvalita provozu a řízení společnosti, její vnitřní procesy a jejich kontrola, ochrana práv zainteresovaných skupin a komplexní, pravdivý reporting).“
Mluvčí ČEZu dále vysvětluje, že společnost usiluje o vytváření pozitivního a přátelského pracovního prostředí pro všechny své zaměstnance a prosazuje spravedlivý přístup ke všem zaměstnancům, vzájemný respekt a netoleruje žádnou formu diskriminace.
Přistoupením k „Pride Business Forum Memorandum“ prý Skupina ČEZ nepodporuje žádný bezbřehý celospolečenský aktivismus, ani neprotěžuje vybrané skupiny na úkor jiných. Podle mluvčího je tomu prý naopak: „Veřejnosti vzkazujeme, že všem našim zaměstnancům měříme stejně a po všech vyžadujeme vzájemnou slušnost. To nás ani naše zákazníky nestojí ani korunu navíc a energie to nijak nezdražuje.“
ČEZ zároveň podle slov mluvčího „taktéž aktivně hledá řešení, jak pomoci rodinám v současné energetické krizi.“
Tím Ladislav Kříž, mluvčí ČEZu, svoji odpověď uzavřel. Co s tím?
Jistě, mluvčí jsou právě od toho placeni, aby se dovedli vykecat ze všech možných nepříjemných otázek. Odpovědi mluvčího se tak asi nedá nic vytknout.
I sám tazatel, který nejprve svůj dotaz ČEZu rozhořčeně adresoval, opatrně přiznává, že za to ČEZ asi úplně nemůže, ale mohou za to jiní.
„Z odpovědi vyplývá můj předpoklad, že firmy to v podstatě nedělají dobrovolně, ale jsou k tomu nuceny bankami. Podle sdělení nemají zřejmě mnoho možností, jak se tlaku ubránit,“ myslí si náš kolega, který nám odpověď ČEZu postoupil.
Možná to tak skutečně je. Možná Kříž nemlží a tlak bank na společnosti, aby myslely na „fluidní“ či „nebinární lidi“ je zřejmě enormní. Už nejen udržitelnost, už nejen zelená elektřina, ale nově i vstřícnost vůči minoritám a vůči všem 68 pohlavím nebo kolik jich vlastně vůbec podle neomarxistů je…
Ale i kdyby to tak bylo, je to od ČEZu nevkusné. Pokud se pro svůj rating potřebuje podbízet neomarxistům, ať tím ale nedráždí většinovou veřejnost, která má úplně jiné starosti. Ať o tom neposílá tiskové zprávy, které jen popuzují většinu společnosti, která od ČEZu v této době čeká něco úplně jiného – zastavit masové zdražování energií a poskytnout domácnostem nějaké záruky, že se neocitnou bez proudu.
Myslím, že i fluidní lidi to ocení více než podpis nějakého Memoranda.
Od ČEZu je hezké, že se snaží „myslet na všechny“, ale přitom vlastně myslí jen na sebe. Na svůj rating a na dividendy svých akcionářů. Nedávno jsme se dozvěděli, že čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy Kč, tedy o 4,4 miliardy více než v předchozím roce. No aby ne.
Pro členy představenstva je to samozřejmě dobrá zpráva. Například šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš tak dostane na odměnách celkem téměř 34,9 milionu korun. Další odměny dostane z dceřiných firem ČEZ.
A akcionáři se zase mohou těšit na dividendy.
Server Aeronet nedávno upozornil, kdo mezi těmi akcionáři, vedle českého státu, také je – jsou to americké banky a americké společnosti. Celé to divadlo kolem ČEZu, kdy se česká vláda tváří, že s cenami nemůže nic dělat, je tu jen proto, že jí více než o zákazníky ČEZu jde o její (americké) akcionáře.
A tak je to tu, v České republice, se vším. Česká republika až na posledním místě. Český občan až na samém chvostu. Jeho zájmy a potřeby jsou vládě pro smích. Podle Pekarové si žijeme nad poměry, podle Fialy se máme uskromnit a válčit s Putinem svými svetry a podle Jurečky dokonce kravským hovnem, které je prý lepší než Putinův plyn a měli bychom si raději zatopit na něm než na plynu.
Dělají si z nás blázny. A ČEZ, který z nás ždímá úspory složenkami, na jejichž splácení abychom si snad vzali hypotéku, má jedinou starost: aby se jeho případný nebinární zaměstnanec (pokud vůbec nějakého takového má), náhodou necítil nepochopen.
A co všichni my ostatní? Kdo bude mít pochopení pro nás, až nám ČEZ vypne proud, když bude tak drahý, že si ho nebudeme moci dovolit?
Pan Beneš, šéf ČEZu, na ty složenky se svými desetimilionovými odměnami jistě mít bude, takže on klepat kosu v zimě nebude.
Pan Jurečka je velký lidovecký farmář, má spoustu kravských hoven a ta ho budou hřát.
Komunitu sexuálních menšin zase asi zahřeje vědomí, jak na ně ČEZ myslí.
Ale co já, bílý heterosexuální muž? Nemám ani to kravské hovno…
Ale vážně:
Kdyby byla LGBT+ komunita co k čemu, vzkázala by ČEZu, ať si podepisování podobných Memorand strčí za klobouk a řeší problémy, které mají heterosexuálové i oni společné. Zahřát v zimě se přece chceme všichni, binární i nebinární…
Tolik pro dnešek a užívejte si tepla, dokud zatím je…
Vlasti zdar!
Adam B. Bartoš
předseda Národní demokracie
Komentáře