Normalizační komunista Fischer by se k vládě nepustil

Kníže Schwarzenberg v předvolebním boji prodává hodnoty vlastenectví s tím, že chce navázat na tradice první republiky a T. G. Masaryka. Komentář není třeba.

Jiný „rybář“, Jan Fischer hraje na dnes módní „antikomunistickou“ notu s tím, že on by komunisty nepustil k vládě, když bude zvolen. Tím usiluje o podporu indoktrinované vystrašené společnosti s možného „rudého nebezpečí“. Co však na celém tomto „zásadovém“, „pravicovém“ a „správňáckém“ postoji tohoto kandidáta je trochu zajímavé? On sám, Jan Ficher vstoupil do KSČ v roce 1980 a vystoupil z ni v roce 1989! A nyní se zaříkává, že on by komunisty do vlády nepustil, neboť podle jeho slov jsou extrémisté. Má jak se říká zřejmě zkušenosti z první ruky ze svého předlistopadového angažmá.

Celý článek, viz zde:

http://www.lidovky.cz/jan-fischer-komunisty-bych-k-vlade-rozhodne-nepustil-p03-/ln_domov.asp?c=A121023_083020_ln_domov_ape

Kdo mohl vstoupit do KSČ v době husákova normalizačního „socialismu“ v roce 1980?

Podívejme se do naší novodobé historie. Po velmi tuhém období  gottwaldovské vlády a tragických 50. let u nás – období komunistické totality stalinistického typu v napojení na Moskvu, nastala u nás a v celé naší společnosti obrozující demokratizující vlna, který vyvrcholila politickými událostmi Pražského jara 1968 a skončila vojenskou „bratrskou“ intervencí tisíci tanky a vojáky našich tehdejších spojenců ve Varšavské smlouvě. Po čistce v řadách KSČ a „odchodu“ reformistů musela KSČ najmout ty „správné kádry“ a opět upevnit svůj totalitní kurz, který nabrala jako reakci na poučení z „krizového vývoje“. V roce 1980 už byla u nás KSČ plně etablovaná v husákovském normalizačním režimu, který už byl opravdu totalitní. V 80. byl komunistický režim u nás současně velmi militantní, v této době vrcholila studená válka. Kdo mohl v roce 1980 vstoupit do řad KSČ? Proč tam vstoupil zrovna současný kandidát Fischer? Z přesvědčení, z prospěchu?

Jak je možné, že nyní takový „komunistický normalizační kariérista a kádr“ hlásá pravicové hesla jako ještě přísnější důchodovou reformu než Nečas a nebo tím, že by současnou KSČM nepustil k vládě? Je to jenom nenadálé „prozření“?

Lidi nejvíc prozradí jejich charakter a jejich životní hodnoty, nikoliv až tak příslušnost k politické straně, nebo vzdělání, nebo jenom rétorika, zejména ta předvolební. Lidé se usvědčují zejména svými skutky. Již Ježíš nás vybízí, že podle skutků je poznáme. Co si máme myslet o takovém kandidátovi, nemusíme dále rozvíjet.

Pokud chceme ve svém čele pokračování „normalizačních morálních kádrů“, kteří jako prostituti hlásají cokoliv, jenom aby se zalíbili mocným a zmanipulovaným, neboť si jako „statistici“ jistě umí „spočítat“, že některé hesla jim dnes umožní „ulovit“ ryby, volme Jana Fischera. Já to nejsem.