Jenže za to, že Janečkův otec pracoval pro tajné služby ČSSR, za to jsem Janečka nikdy neodsuzoval (i když přiznávám, že jsem to byl já, kdo na tuto informaci, která se do té doby veřejně nevěděla, upozornil). Zmíněný čtenář byl rozezlen, neb se dozvěděl, že jistá Yveta Rychtaříková čte na pokračování nějaký můj text o Karlu Janečkovi a připadalo mu, že jde o text současný, ve kterém Janečka odsuzuji, když ještě ani nevím, zda svůj „boj proti očkování“ myslí skutečně vážně. Odvětil jsem mu, že žádnou Yvetu Rychtaříkovou neznám a už vůbec nevím, že čte nějaké mé texty.
Až když jsem se po tom začal na internetu pídit, docvaklo mi, o co asi jde. Jde o můj starší třiatřicetistránkový text o Karlu Janečkovi, který jsem jako novinář na serveru Prvnizpravy.cz sepsal v roce 2013 coby výsledek mého několikaletého zaměření se na tuto postavu, která se o několik let dříve začala vlamovat do české politiky. Text jsem tehdy nazval Karel Janeček. Vzestup (a pád) mediální legendy a protože mi přišlo škoda, aby mé texty o Janečkovi zapadly, pověsil jsem jej jako PDF na webové stránky. A pak jsem na něj téměř zapomněl…
Až nyní, na popud onoho rozezleného čtenáře, jsem si text po osmi letech znovu přečetl a s neskromností mne nevlastní musím konstatovat, že jsem to tehdy napsal docela dobře, protože je tam ohromné množství informací, na které jsem od té doby i já sám zapomněl a dá se tedy předpokládat, že na ně zapomněla i česká veřejnost. Protože se o Karlu Janečkovi v posledních týdnech zase diskutuje, pro ty, kdo o něm chtějí vědět více, by měl být text téměř povinný. Nově jsem ho zavěsil sem a sem vás také na něj odkazuji:
Adam B. Bartoš: Karel Janeček. Vzestup (a pád) mediální legendy (2013)
V závěru tohoto textu jsem pak v roce 2013 napsal:
„Jsem i nadále přesvědčen, že Karel Janeček, myšlenky, které hájí, atmosféra, kterou vytváří a vlivové skupiny, kterým slouží, jsou nebezpečné. Bez ohledu na to, zda Janeček (ve světle svých současných politicko-mediálních neúspěchů) svoji hru dohrál, nebo bude ještě opět recyklován pro jiné role a jiné úkoly (zdůrazněno 2021, pozn. ABB), stojí za to o všech těchto v textu načrtnutých souvislostech uvažovat. A i kdyby platilo, že „scénář Janeček“ bude pro svoji totální sebediskreditaci zavrhnut, pak se i tak můžeme z celé této kauzy poučit. Je to totiž ukázkový případ práce ze zahraničí financovaných NGO´s za účelem rozkladu státu a jeho ovládnutí, ukázkový případ současné subverzivní politiky Spojených států amerických či přesněji jistých vlivových skupin v rámci Spojených států. V tom je nadčasová platnost výše představených faktů, ať už jde o Janečka či jakoukoli jinou vyhlédnutou figuru, která těmto účelům slouží či v budoucnu sloužit bude.“
Ale pojďme k současnosti. Karel Janeček na sebe upozornil loni v létě, byť jeho záměrem zřejmě nebylo vystavovat se na odiv. Janeček totiž před sebou raději vystrkuje Dana Landu (o tom později). Narážím na Landovo vystoupení z července 2020 na Vyšehradě, kde zpěvák přečetl svůj Blanický manifest a mezi přítomnými byl spatřen Janeček, který ale nevypadal na jednoho z obyčejných účastníků, nýbrž spíše na toho, kdo setkání na Vyšehradě připravil a v podstatě řídil. V té době jsem v tomto nedělníku upozorňoval na to, abychom ve světle této skutečnosti zkoumali další Landovy kroky a byli obezřetní. Však se také pak Landa na alternativě částečně zdiskreditoval, když spolu s Jankem Ledeckým o pár měsíců později horoval pro masové testování lidí před koncerty a vládě předkládal vlastní plán, jak toho dosáhnout…
Od té doby byl Janeček opět spíše v ústraní, i když se přiznám, že jsem si nedělal přesné rešerše tisku, takže mi možná nějaká souvislost mohla uniknout. Až jedna čtenářka mi nedávno poslala printscreen Janečkova výroku na facebooku, kde hodnotí proběhlé volby a raduje se z toho, že si lidé u voleb „vybrali slušnost a změnu“. Z toho musíme usuzovat, že Demoblok má nejspíše Janečkovu podporu a že tudíž Janeček není žádný alternativec, jak by si někteří lidé, kteří se politikou zabývají spíše poslední dobou a nepamatují si, co bylo před několika volebními obdobími, mohli myslet. Nicméně před pár týdny Janečkovo vystoupení na „slavících“ vyvolalo pořádnou mediální bouři a mohlo zviklat i nejednoho alternativce, který je proti covidovému očkování. A jsme u toho, co bych s vámi chtěl dnes probrat…
Pokud ale chcete opravdu vědět, o co se tady hraje, budete si muset můj starší text, o kterém jsem mluvil, nejprve přečíst a teprve poté pokračovat v mém nedělníku. Bez toho totiž některé věci nebudou dávat smysl. Kdybychom totiž posuzovali pouze dnešní výroky Karla Janečka, výroky, věnované očkování nebo přesněji neočkování dětí, mohli bychom lehce nabýt dojmu, že tento člověk stojí na naší straně (i když je zároveň s podivem, že řeší pouze očkování dětí a neřeší očkování dospělých a že v některém ze svých pozdějších vyjádření, kde byl na své „slavičí“ vystoupení dotazován, přiznal, že v žádném případě není antivaxer apod.) Když však známe Janečkovu minulost, pak musíme být v posuzování jeho výroků opatrní – a přesně to já jsem.
Proto jsem o tom také mluvil ve svém projevu na České konferenci před týdnem, který byl přenášen rádiem Bohemia (záznam si můžete pustit zde, o Janečkovi hovořím od 14. minuty). Pikantní bylo, že když jsem si projev chystal, byl odstavec o Janečkovi něčím, co jsem měl na srdci sdělit, aniž bych věděl, že i Karel Janeček bude (k mému velkému překvapení) skrze živý vstup řečníkem této konference a dokonce – světe div se – bude mluvit hned po mně. To jsem se dozvěděl asi půl hodiny před mým vystoupením.
Tady udělám malou odbočku. V několika svých nedávných textech jsem psal, že doba je tak vážná, že bychom se měli spojovat bez ohledu na včerejší spory. A přiznal jsem, že i některých svých dřívějších ideových nepřátel z řad havlistů si nyní vážím, když vidím, jak statečně bojují proti covidovým opatřením, proti očkování, zkrátka proti Total Control. Jako příklad jsem uváděl Jana Hnízdila. Možná jste sledovali jeho nedávné vystoupení na CNN Prima News v pořadu Co Čech, to politik, kde byl Hnízdil tak skvělý, jako byli dva další hosté trapní a směšní (Kubek a Monaujjed). Mohlo by se zdát, že Janeček by mohl být dalším takovým Hnízdilem – pravdoláskař (i když pravdoláska ho nikdy úplně nevzala mezi sebe, tehdy, ale ani nyní, viz odsudky po jeho slavičím projevu), se kterým se nyní překvapivě ocitáme na stejné straně pomyslné barikády. Ale mějme se na pozoru. Není Janeček jako Hnízdil. Hnízdil je ve svém názoru na farmakolobby konzistentní, proto mu jeho postoj k očkování mohu věřit. Medicínskou alternativu „jede“ už dlouho. Naproti tomu Janečkovo hraní alternativní karty bychom měli posuzovat přísněji a zamýšlet se, zda to není jen póza, trik, chladný politický kalkul, jak nedávno ve své výborné analýze napsal pan VK.
Pan VK totiž uvedl, parafrázuji, že Janeček vycítil šanci, má prezidentské ambice a vůči silnému kandidátovi na Hrad, kterým je Babiš, se chce vymezit právě důrazem na odmítnutí očkování dětí. Chce tím získat podporu té části společnosti, která si rizika očkování uvědomuje a do budoucna bude zřejmě uvědomovat ještě více. Pan VK v textu rovněž naznačil, že tento Janečkův postoj může být promyšleným trikem na voliče a ve své podstatě i trikem globalistů, jak upustit páru, ale přitom nejít k meritu věci. Janečkovi nevadí zavádění Total Control, kritizuje pouze jednu dílčí věc, nabízí pouze antitezi k Babišově tezi o potřebě očkování a pro loutkovodiče plní pouze tu úlohu, aby globalisté měli pod kontrolou celé voličské spektrum – nejen to provakcinační, ale i to, které je vůči němu v opozici. Jinými slovy – řízená opozice.
Jen se zamysleme nad několika věcmi. Ještě před pár lety se na předních příčkách ankety Český slavík objevovala kapela Ortel a její frontman Tomáš Ortel, jehož protestsongy namířené proti migraci rezonovaly v české společnosti. Aby tento několik let se opakující trend nemohl pokračovat či dokonce sílit, byla celá soutěž raději zrušena. Až do letošního roku, kdy ji po čtyřech letech obnovil Karel Janeček tím, že soutěž koupil. Sám několikrát řekl, že se tak stalo proto, aby se nemohla opakovat situace s Ortelem. Na této soutěži také mohl vyzkoušet svůj tolik vychvalovaný nový volební systém, který spočívá v udílení více než jednoho hlasu (v tomto případě pěti) a v politické rovině pak i v udílení hlasu negativního (volební systém D21).
Janečkovi vadila „politizace“ Slavíka, kdy opakované vítězství Ortela a jeho kapely mohlo legitimizovat (a také legitimizovalo) protimigrační nálady ve společnosti. Zajímavé ale je, že Janečkovi na Českém slavíku v roce 2012 nevadilo, když s politickým projevem vystoupil Dan Landa s kohoutem v podpaždí (měl to být převlek za Kouzelníka Žito) a Janečka tehdy prohlásil za Krále králů (označení pro Mesiáše) a vyhrožoval všem, kteří by Janečka chtěli „zlobit“, že jim za to Landa (Kouzelník Žito) „ublíží“. – video zde
A v roce 2021 využil Slavíka, kterého si koupil, k politické proklamaci Janeček sám. Landa byl k něčemu takovému připraven, ale nakonec padlo rozhodnutí, že si to Karel řekne sám. A mluvil dobře – o tom žádná. Dokonce si proti sobě poštval tu část showbyznysu a médií, která se hlásí ke covidiánství. Až potud – opět dobře. Jen bychom se měli mít na pozoru před tím, zda za touto rétorikou není schován nějaký nečestný úmysl.
O tom, že chce Karel Janeček kandidovat na prezidenta, se všeobecně ví a projev na Slavících byl podle médií, publicistů a komentátorů jasným vzkazem, že to myslí vážně. Nemělo by to ale pro nás být žádné překvapení. V závěru svého už zmiňovaného textu z roku 2013 cituji amerického novináře Erika Besta, který napsal už v roce 2013, že „Karel Janeček a jeho lidé mají politické ambice (…) Teď (myšleno po prezidentských volbách, kdy proti sobě stál Zeman a Schwarzenberg, pozn. ABB) byl příliš mladý na to, aby tentokrát kandidoval na prezidenta,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Best. A dodal: „Nemůžeme sice vědět, co se během následujícího období ještě stane, ale podle mě je v tuto chvíli jeho záměrem za pět let kandidovat na prezidenta.“ Erik Best se mýlil jen v načasování. Ani v roce 2018 nekandidoval Janeček na prezidenta, ale ve volbách nadcházejících se tak nejspíše stane.
Na anketu Český slavík by se tak vlastenci mohli dívat také jako na spor Ortel vs. Landa. Oba se považují za národovce, oba mají v národoveckém prostředí své podporovatele, stejně jako je mají mezi mainstreamovou společností, oba vycházejí ze skinheadské subkultury. Na pravicové scéně jsou vůči oběma určité výhrady, ale o Ortelovi lze říci, že svůj odpor vůči migraci myslel a myslí vážně. Také Landa se snaží vyjadřovat k politickým záležitostem, ale neprospívá mu, že je jak přelétavý motýl – každý rok oznámí jinou aktivitu, která většinou z finančních důvodů zkrachuje a z velkých plánů zůstanou jen slova. Když už se to stane poněkolikáté, přestane to být důvěryhodné.
Nepromyšlenými kroky (podporou Janečka, podporou testování apod.) část alternativy navíc ztratil. Protože jsem před nedávnem psal, že jsme se potkali a udělal na mne dojem svým zápalem pro „protiočkovací odboj“, nechci psát více, protože jsem řekl, že mu dávám šanci, aby svá slova proměnil v činy a nebudu ho kritizovat předčasně. Napsal jsem ale tehdy také to, že ho „budu pozorovat“. A samozřejmě platí i to, že máme-li být obezřetní vůči Janečkovi, platí to samé i vůči Danovi, protože jejich spolupráce i nyní pokračuje. Není náhodou, že se scházejí na stejné platformě odmítačů očkování. Otázka ovšem je, kdo je tam s jakým záměrem. Landa tam může být upřímně, ale co když ho zneužívá Karel Janeček, který ho ostatně zneužil už v roce 2012? Pokud si Dan Landa přečte i tento můj text, nebude se mu možná líbit. Ale já to napsat musím, protože si už nemůžeme dovolit další chyby, přešlapy a omyly. Nemůžeme si už dovolit další falešné Mesiáše. A nejde ani o to, zda je Mesiáš falešný, nebo pravý. Na Mesiáše v politice nečekejme vůbec. Je to jako s těmi pověstnými Blanickými rytíři. Jak se zpívá v písni jiné skvělé národovecké hudební skupiny (Rota Nazdar) – nehledej rytíře v nitru hory, najdi je ve své duši. Jsme to my sami, pokud se rozhodneme. Jsi to ty a já. Na nikoho jiného, kdo by nás zachránil, čekat nemůžeme…
Ve svém projevu na České konferenci jsem v souvislosti s prezidentskou volbou zmínil jednoho případného kandidáta, aniž bych ho jmenoval. Bylo mi jasné, že tím některé lidi překvapím. Však jsem to také ani s nikým nekonzultoval, nejedná se o názor Národní demokracie, ale o můj vlastní. Protože je už tento nedělník neúnosně dlouhý, nechme to na příště. Za týden vám proto povím, proč si myslím, že bychom – za této konstelace (když už se to takto vyvrbilo a hrozí, že proti sobě budou stát Babiš a Janeček) měli vrátit do hry Klause. Samozřejmě toho staršího…
Do té doby se opatrujte, buďte dobré mysli a nenechte si narušit integritu svého vlastního těla
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie
zdroj: https://narodnidemokracie.cz/nedelnik-adama-b-bartose-65-o-karlu-janeckovi/
