Padnul mi do oka a nevím, jak se toho zbavit...
- Podrobnosti
- Blogy / Zdeněk Bálek|
- 16. leden 2024|
- zdeněk bálek|
- 9515 x
Nějak mne dneska, dnešního večera, ten náš p-rezident Pavel z různých stran provokuje. Tedy, aby bylo jasno, pro mne to nikdy nebyl náš český prezident a jako našeho prezidenta jsem ho nikdy nebral. Pro mne je to čistě a jen podstrčená figura se zadaným úkolem naší zemi co nejvíce uškodit a posloužit tím jiným! Proto tam je!
Nicméně absurdita, spojená s jeho oslavováním bývalými Chartisty a jinými odpůrci předchozího režimu, mě nepřestává ohromovat. Mimochodem - já jsem Chartu 77 také podepsal, bylo to na konci roku 1988 v Praze, v Anglické u Petra Uhla, a přesto těmto lidem dnes absolutně nerozumím! Nebo rozumím a jsem s odstupem času vděčný za to, že mne osud a životní zkušenost odvály do jiných, byť podstatně chudších končin.
Někdy je to pro mne obrovské zklamání, s odstupem času, třeba Vladimír Mišík a jeho ETC, hudba kterou jsem měl od svých nácti let opravdu rád a vyrůstal na ní, a on by to ocenění od Zemana nepřijal, ale od tohoto komunistického rozvědčíka s nadšením přijal... Nebo Kubišová...
Mám rád takový ten ostrý, sarkastický humor, protože jde přímo k podstatě věci a přitom ani nepřehání, ani nelže, ale zapamatujete si ho. Tak vám tady posílám takové dva lidové sarkasmy, které to, alespoň podle mne, přesně vystihují! (Jenom drobné upřesnění - Pavel Wonka se píše s dvojitým W, za komunistů jsem za něj podepsal petici za propuštění a jeho osud nám tehdy nebyl lhostejný a věřili jsme, že dosáhneme jeho propuštění z vězení, nepovedlo se - zemřel tam...):
Komentáře
Facebook komentáře
Komentáře
Petr Pavel
@prezidentpavel
Dnes si připomínáme 55. výročí sebeupálení Jana Palacha. Hrdinský čin mladého člověka, který se stal symbolem boje proti útlaku a nesvobodě. Dělejme vše pro to, aby se žádný mladý člověk nedostal do situace, kdy nevidí jiné východisko z vývoje společnosti než tragický čin. Je naším úkolem chránit svobodný a demokratický svět, za který Palach svým činem bojoval.
8:45 dop. · 16. 1. 2024
·
analyzu: jak se dokážou ty největší hovada z lidí tak přetvarovat a přitom
usmívat a brát gáži. Ani okem nemrknout a dělat jakoby nic. A pak ty na druhý straně, vezmou ocenení, ukloní se bývalýmu komoušovy, estbákovy a nevím co ještě,
spokojeni usednou a dělaj jakože honor. Normálnímu člověku se chce zvracet. Ty obrázky to nejsou vtipy, je to skutečnost, kterou žijeme, bohužel.