Shrábněte, zasypte a do země je zadusejte bagrem, přijdou další...

Pokud jsem vysledoval, ruská strana několikráte, naposledy teď v Soledaru, nabízela předání těl mrtvých, ukrajinských vojáků svému protivníkovi. Zájem nebyl, odpověď nepřišla. Nevím, jak identifikaci mrtvých, ukrajinských vojáků, jejich pohřbívání a další náležitosti řeší ruská strana, nicméně si vzpomínám na informace a dokumenty, jak se od roku 2014 pohybovala na ukrajinské straně, nedaleko za frontou, zdravotnická vozidla, určená k transplantaci, uchování a následnému prodeji lidských orgánů do zahraniční.

 

Těch očitých svědectví je z té doby až po dnešek více než dost, včetně těch, že zraněným, ukrajinským vojákům bylo, právě z důvodu finanční hodnoty jejich tělesných orgánů, k odchodu z našeho světa zdravotnickými odborníky dopomoženo, přestože ještě mohli žít... Takže v tomto směru, pokud se týká pohřbívání svých padlých, si z ukrajinské strany ani ty nejmenší iluze nedělám...

 

Takový je holt moderní byznys, takový je dnešní, moderní fašismus, tak se chová stát, který staví pomníky Stěpanu Banderovi a jeho souputníkům. Vůbec nevadí přes sto tisíc bezbranných civilistů, především Poláků, Volyňských Čechů a dalších, povražděných Banderovci. Nevadí autentické fotografie z té doby, kdy byly ostnatým drátem Banderovci omotány malinké děti ke stromům vedoucím k té či oné vsi, až postupně vykrvácely...

 

Nevadí nikomu, ani Joe Bidenovi, ani Uršule Lejnové, ani německému kancléři Scholzovi, dokonce ani našemu generálu Pavlovi, který právě teď, hluboce dojat, vzpomínal nad světélky smutečních svíček na Václavském náměstí na odkaz našeho Jana Palacha. ani jemu to nevadí.... 

 

Tak to prostě je, nová doba žádá nové hrdiny a nové oběti! Sláva gerojam! Sláva Ukrajině! A to až do samotného konce! V lidské historii se vše, s mírně pozměněnými kulisami, stále jen dokola opakuje, lidstvo nemá žádnou paměť a ani žádnou naději! Smiřte se s tím...

 

Jakže to řval sám geniální a velký tvůrce moderní davové psychologie Joseph Goebels z tribuny k německému národu v době, kdy už říše, bohužel, měla na kahánku? „Chcete totální válku?“ A národ bouřlivě odpovídal: „Chceme totální válku!“ Nebo: „Chcete máslo nebo děla?“ A národ bouřil: „Chceme děla!“ Jak to pak dopadlo, to už je trochu jiná otázka, nicméně to dnes nikoho nezajímá a není to v této době ani důležité... 

 

Že ten česky národ nemůže skončit stejně, jako kdysi ten německý, je jen iluze, tam, kde nastoupí diktatura a fašismus nic z toho, co platilo včera, již neplatí, dav si je, s drobnými odchylkami, všude podobný. Škoda, že u nás dnes takový výjimečný, davový rétor, jakým byl kdysi v Německu Joseph Goebels, chybí...

 

Ale... Snad pan generál Pavel, ten by to snad mohl zvládnout, byť s mírně pozměněnou řečnickou proklamací: „Chcete ruské otroctví nebo mobilizaci?!!“ A národ jednohlasně, bouřlivě odpovídá: „Chceme mobilizaci! Ať žije generál a náš prezident Pavel!!!“ 

 

A generál, již prezident se znovu ptá davu: „Chcete plyn nebo svetry?!!“ A národ v extázi odpovídá: „Chceme svetry a totální válku!!!“ 

 

Generál přivře víčka, pozvedne ruku, ale jen tak, aby to bylo něco mezi tím úplně vztyčenou nahoru a úplně dolů a zvolá: „Sláva hrdinům! Sláva Ukrajině! Sláva našim bojovníkům na východní frontě!“ A některé ženy v davu, zvláště ty citlivějších povah, okamžitě omdlévají...

  
Ale to jsem odbočil od toho, o čem jsem chtěl původně psát. Chtěl jsem psát o tom, jak všechny podobné davové hysterie, ohňové průvody, propagandistické projevy o boji za svobodu a demokracii, jak to všechno propagandisticky vylhané nakonec končí... Končí tím, čím končí každá nesvoboda, každý fašismus a nacismus a jeho podporovatelé, čím končí každá mediální lež a i ti, kteří na ni naletěli...

Nedávno jsem shlédl takové video ze současného dění na ukrajinské frontě, z její ukrajinské strany. Na videu je nákladní automobil, jehož korba je zaplněna mrtvolami ukrajinských vojáků. K nákladnímu vozidlu přijíždí bagr a svojí lžící shrabuje lidská těla z korby. O kus dál, ale to již na videu není, je bagrem vyhrabaná jáma... Tam do ní se to nahrne, zasype zeminou a párkrát přejede, aby se to udusalo... To je pro náš současný systém cena našich lidských životů, nic víc... Ostatně,  tak tomu víceméně vždy bylo...  S tím nic nenaděláš...  Takový je už úděl prostého, obyčejného člověka... To si budeme muset zase znovu zopakovat...

 

A ještě jedna otázka. Myslíte, že až doba pokročí a po českých profesionálních vojácích tam postupně začnou posílat ty naše nadšené, čerstvě mobilizované brance a obránkyně (a ono k tomu, vzhledem k vývoji na frontě a nedostatku Ukrajinců, zcela zákonitě dojde), myslíte si, že ty naše hrdinné syny a dcery budou pochovávat jiným způsobem...?