Studie: Roušky jsou pro děti škodlivé, vdechují větší množství oxidu uhličitého

Vyjádření profesora Haralda Walacha:

„V uplynulých týdnech a měsících musely děti nosit obličejové masky. Přínosy byly nejasné, stejně jako negativní důsledky. Nyní máme jasno alespoň ohledně negativních důsledků. Provedli jsme totiž studii, ve které jsme dětem měřili hladinu oxidu uhličitého pod obličejovou maskou. Článek byl zveřejněn v časopise JAMA Pediatrics (zdroj) 30. června 2021 v 17:00 SEČ.

Během experimentu jsme měřili hodnoty u 45 dobrovolníků z řad zdravých dětí: první tři minuty bez masky; poté v náhodném pořadí jednou s chirurgickou rouškou; jednou s respirátorem FFP2; pak znovu bez masky. Vzduch v měřené místnosti jsme častým větráním udržovali přísně na úrovni 0,1 objemových procent oxidu uhličitého.

Je třeba rovněž vědět, že vzduch, který dýcháme venku, obsahuje přibližně 0,04 objemových procent oxidu uhličitého, nebo 400 částic oxidu uhličitého na milion částic (ppm). V uzavřených místnostech je to asi 0,1 obj. procent nebo 1 000 ppm. Před lety Federální agentura pro životní prostředí stanovila 0,2 obj. procent nebo 2 000 ppm jako absolutní horní hranici oxidu uhličitého v místnostech. Při překročení této hranice nelze vyloučit poškození zdraví. [1]

Po pouhých třech minutách dýchání jsme dětem naměřili pod maskou něco málo přes 13 000 ppm, bez ohledu na to, zda se jednalo o roušku či respirátor. Množství oxidu uhličitého se na této hodnotě rychle stabilizovalo a nezměnilo. Ilustruji to na originálním grafu, který nebyl do publikace zařazen, protože jsme tam měli místo pouze pro jeden obrázek. (Graf viz. fotogalerie)

Vývoj obsahu oxidu uhličitého v inhalovaném vzduchu u 45 dětí v průběhu času – bez masky (výchozí) a se dvěma různými maskami. (Foto: H. Walach)

Měření provedl dr. Helmut Traind, inženýr z Vídně, který se na podobná měření specializuje a patří k oblastem jeho podnikání. K nosu jsme dětem připevnili malé měřicí trubičky, aby bylo možné změřit obsah oxidu uhličitého v přiváděném vzduchu při nádechu (a také odváděném vzduchu při výdechu), dokonce i pod maskou.

Lékař pečlivě sledoval rytmus dýchání, aby oddělil nádech a výdech, a podle toho jsme mohli označit měření. Další osoba několikrát během experimentu otevřela okna, aby udržovala nízkou hladinu oxidu uhličitého uvnitř místnosti. To, že se nám to z velké části podařilo, ukazuje mírně vyšší hodnota konečného měření, která je pouze nepatrně odlišná od první základní hodnoty. Na obrázku to není zahrnuto, protože jsem tuto hodnotu nezahrnul do statistického modelování, vzhledem k tomu, že se nelišila od počáteční hodnoty. Údaje jsou uvedeny v původní publikaci.

Z našich údajů také vidíte, že respirátory FFP2 generují mírně vyšší hodnoty, ale to zde již nemá téměř žádný význam. Neboť je zásadní, že hodnoty pod obličejovými maskami byly více než šestkrát nad mezní hodnotou pro neškodné množství oxidu uhličitého uvnitř místnosti. Mladší děti mají obzvláště vysoké hodnoty, ty starší o něco lepší. Ale i dítě s nejlepšími hodnotami, 15leté dítě, je třikrát nad limitem. Protože tato korelace s věkem byla významná, zahrnul jsem do této analýzy jako kovariátu také věk.

Tyto hodnoty jsou zdraví škodlivé a vysvětlují, proč moji kolegové z Univerzity Witten-Herdecke ve svém rozsáhlém výzkumu mezi více než 20 000 dětmi hlásili v 68 procentech nálezy vedlejších účinků: bolesti hlavy, vyčerpání, únava, porucha koncentrace, psychologické problémy a mnohé další. [2]

To by mělo dát každému, a zejména úřadům, podnět k přemýšlení a podle mého názoru to představuje spolehlivý základ pro další rozhodování a právní nálezy. Na tyto údaje je třeba pohlížet na pozadí toho, že děti nejsou prakticky ohroženy a velmi zřídka infikují ostatní žáky, že školy se velmi zřídka stávají epicentry přenosu virů a ve skutečnosti není žádný rozumný důvod předepisovat toto opatření dětem. Pokud je skutečně pravda, že se naše společnost řídí vědeckými údaji a racionalitou, měl by být tento nesmysl okamžitě zastaven.“

Harald Walach vystudoval psychologii na University of Freiburg, klinickou psychologii na University of Basel a historii a vědeckou teorii na University of Vienna. V současné době je hostujícím profesorem na univerzitě ve Witten-Herdecke. Je také zakladatelem a ředitelem institutu Change Health Science Institute a pracuje jako nezávislý konzultant, vědec, autor, parapsycholog a výzkumný pracovník komplementární medicíny.

OPRAVA: Univerzita v polské Poznani ukončila s profesorem Haraldem Walachem letošního roku spolupráci. zdroj (aktualizováno 12. 7. 2021)

Kritika Walachovy studie

Podle kritiků Walachova studie dochází ke zkresleným nebo nepřesně prezentovaným závěrům, protože množství vydechovaného CO2, které se nahromadí pod rouškou (respirátorem), je podstatně menší než množství vdechovaného vzduchu. To znamená, že vzduch shromážděný pod rouškou je vždy naředěn novým (čerstvým) vzduchem. Potom je tady třeba uvažovat, že vdechnutý obsah vzduchu bude mít jinou koncentraci CO2, než je uvažováno ve studii.

Při běžném nadechnutí dojde ke vdechnutí cca 0,5 l vzduchu. Pokud se například 1 dcl vzduchu (s obsahem 13 000 ppm) umístěného pod rouškou smíchá s 4,9 l vzduchu nasávaného (s obsahem 1 000 ppm) z okolí mimo roušku, bude množství CO2 v celkové dávce vzduchu naředěno.

„Neměříme oxid uhličitý v masce, ale oxid uhličitý ve vdechovaném vzduchu,“ – odpovídá profesor Harald Walach

Obsah CO2 v celkovém množství vdechnutého vzduchu tedy nebude odle kritiků 13 000 ppm, jak naznačuje dr. Walach v kontextu své studie, ale bude mnohonásobně menší.

Při „mělkém dýchání“, kdy mají nádechy a výdechy větší frekvenci a je vdechováno menší množství vzduchu, bude množství vdechovaného CO2 větší. Pokud by studie byla doplněna o zjištění, zda a jak mnoho dýchání přes roušku nebo respirátor snižuje „hloubku dýchání“, tedy množství vdechovaného vzduchu při jednom nádechu, bylo by podle kritik možné zjistit přesnější množství vdechovaného CO2 při nošení roušky (respirátoru).

Walachova reakce

„To je prostě špatně. Protože jsme měřili, co se vdechuje. Skutečnost, že se vdechovaný vzduch skládá ze znovu vdechovaného vzduchu z masky a čerstvého vstupního vzduchu, je jasná. Ale neměříme oxid uhličitý v masce, ale oxid uhličitý ve vdechovaném vzduchu. Kdybychom měřili jen obsah oxidu uhličitého v masce, bylo by to víceméně stejné. Značné rozdíly vidíme také u vdechovaného, vydechovaného a smíšeného vzduchu,“ sdělil doktor Walach německé redakci v e-mailovém rozhovoru 13. července 2021, když reagoval na obsah výše uvedené kritiky.

Zdroje:

1. Umweltbundesamt. Gesundheitliche Bewertung von Kohlendioxid in der Innenraumluft [Health assessment of carbon dioxide in air within closed rooms]. Bundesgesundheitsblatt – Gesundheitsforschung – Gesundheitsschutz. 2008;51(11):1358- 69. doi: https://doi.org/10.1007/s00103-008-0707-2.

2. Schwarz S, Jenetzky E, Krafft H, Maurer T, Martin D. Corona children studies „Co-Ki“: First results of a Germany-wide registry on mouth and nose covering (mask) in children. Research Square Preprint: Non-peer-reviewed preliminary publication. 2021. doi: https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-124394/v1.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. a upravil M. K.

zdroj: https://www.epochtimes.cz/2021/07/12/nova-vedecka-studie-oblicejove-masky-jsou-pro-deti-skodlive-vdechuji-65-krat-vetsi-mnozstvi-oxidu-uhliciteho/