„Ukrajina už je poražena.“ Slova českého generála zvednou ze židlí

Pelz v rozhovoru pro server Securitymagazin.cz analyzoval rok válčení na Ukrajině a podle jeho ověřených zdrojů je prý vše jinak, než jak se nám snaží namluvit média a politici na Západě. „Budu vycházet z ověřitelných skutečností včetně historického vývoje, který je pro dnešní situaci určující,“ spustil Pelz a svoji analýzu začal v roce 2014 po anexi Krymu a přijetí minských dohod.

„Během osmi let si střety s vládní ukrajinskou armádou vyžádaly na východě Ukrajiny přes čtrnáct tisíc obětí. Je možné konstatovat, že role Ruské federace byla v tomto období sice významná, ale zlomové události neiniciovala, pouze na ně reagovala,“ tvrdí Pelz.

Týdny předcházející zahájení „speciální vojenské operace“ byly podle něj charakteristické hromaděním vojenské síly jak u hranic Ruska, tak Ukrajiny v blízkosti Doněcké lidové a Luhanské lidové republiky. „Iniciativu Rusko poprvé převzalo, zatím pouze diplomatickou, když v prosinci 2021 předalo vládě USA a vedení NATO návrh smlouvy o vzájemných bezpečnostních zárukách, doprovozených varováním, že pokud USA nebudou adekvátně reagovat, Ruská federace bude nucena přikročit k blíže neurčeným opatřením vojensko-technického charakteru,“ vysvětluje Pelz, že Rusko jen od Západu žádalo bezpečnostní záruky.

„Je třeba mít na paměti, že již 12. února 2015 byly přijaty minské dohody II., které ukládaly ukrajinské vládě a představitelům DLR a LLR, aby okamžitě vyhlásily příměří. Mezi dalšími body ukládaly ukrajinské vládě, aby provedla ústavní změny ve smyslu decentralizace státu a ve spolupráci s DLR a LLR vypracovala formu autonomie pro DLR a LLR,“ pokračuje Pelz s tím, že garanty minských dohod byly západní státy jako Francie a další.

Představitelé těchto zemí včetně Německa nebo USA prý dohody ignorovali a místo toho pomalu vyzbrojovali Ukrajinu. „Celých sedm let tedy garanti minské smlouvy ignorovali rozhodnutí RB OSN. Z nedávných vyjádření Angely Merkelové, Francoise Hollanda a Petra Porošenka víme, že to nemysleli vážně, byla to jen lest na Putina s cílem silně vyzbrojit Ukrajinu,“ má jasno Pelz.

To si podle něj Rusko oprávněně vysvětlilo jako přípravu na napadení separatistických republik a samotného Ruska. „Byli v tom utvrzeni, když v polovině února 2022 násobně zesílilo ostřelování oblastí DLR a LLR ze strany ukrajinské armády. Další důkazy těchto úmyslů viděli Rusové již řadu let přímo v některých vyjádřeních představitelů vlády USA i řady západních politologických institutů,“ říká generál Pelz.

Cíle ruské „speciální vojenské operace“ proto podle Pelze byly správně nastaveny tak, aby se zachránilo rusky mluvící obyvatelstvo na východní Ukrajině v intencích minských dohod. Také prý šlo o zabránění USA rozmístit střely schopné nosit jaderné hlavice v blízkosti Ruska a zabránění vstupu Ukrajiny do NATO a v neposlední řadě o snahu Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

„První cíle byly splněny, poslední dva body mně nejsou zcela zřejmé, demilitarizace v prvních týdnech operace patrně znamenala něco jiného než teď, po roce. Nyní jde asi o to, ozbrojené síly Ukrajiny zcela zničit. Zdá se, že od toho nejsme daleko,“ tvrdí Pelz.

Denacifikaci si Pelz vysvětluje jako zbavení se ultranacionalistů v čele se Zelenským, což je prý blízko. „Domnívám se, a zde nejde o fakta, ale o úvahu, že činnost Volodymyra Zelenského bude rázně ukončena. Ať Rusy nebo Američany nebo samými Ukrajinci. Sázím, že poslední varianta je nejpravděpodobnější,“ predikuje Pelz.

Putin prý zpočátku nepočítal s masivní vojenskou podporou Západu pro Ukrajinu, protože to ani nedává žádný smysl pro samotné západní státy. „Nemohl ani počítat s tím, že – patrně poprvé v dějinách lidstva – bude tolik vlád evropských států jednat totálně v rozporu se zájmy svého obyvatelstva. Nemohl ani počítat s hysterickou rusofobií mezi tímto obyvatelstvem,“ má jasno generál Pelz.

Speciální vojenská operace podle něj byla zpočátku velmi úspěšná. „Přesto, že ukrajinská armáda měla početní převahu 3 : 2 až 2 : 1, koncem března Rusko dosáhlo zhruba to, co Ukrajině ukládaly minské dohody. Tady naposledy mohlo vraždění skončit. Delegace Ukrajiny a Ruska se na Tureckem zprostředkovaných jednáních dohodly na podmínkách příměří, a jak prezident Zelenskyj, tak Putin se nechali slyšet, že úmluvu podepíší. Washington podporovaný Londýnem to však Zelenskému zakázal,“ tvrdí Pelz.

Aktuálně jsou prý poměry v počtech zcela jiné, a to ve prospěch Ruska. „Nezávislé zdroje odhadují, že padlo asi 200 tisíc a bylo zraněno 350 tisíc vojáků. Ukrajina v současnosti mobilizuje sedmnáctileté chlapce a muže do 60 let. Ukrajina má řádově kolem 100 tisíc lidí, s nadsázkou možno říci laiků, dětí a starců, a v rukávu ukrytých možná padesát tisíc vycvičených odborníků v rámci výcviku v zemích NATO. Proti nim ze tří směrů stojí v prostoru válčiště nebo jeho blízkosti přes 700 tisíc zcela nových příslušníků ruské armády, vedených zkušenými veliteli, kteří již bojem prošli. Tyto jednotky ještě do bojů nezasáhly a mají k dispozici řádově vyšší zásoby zbraní a munice,“ vypočítává Pelz s tím, že ruská strana má od začátku invaze jen 25 tisíc mrtvých a 75 tisíc zraněných.

Vzhledem k rozměrům konfliktu by podle něj měly obě strany okamžitě přestat bojovat a zahájit jednání. „Celý svět by je měl do toho nekompromisně nutit, a ne přilévat oleje do ohně dodávkami stále smrtelnějších zbraní. Začněme konečně bránit Ukrajince, a ne zájmy promile nejbohatších Američanů,“ je přesvědčený Pelz.

„Z toho, co jsem dosud uvedl, vyplývá, že Ukrajina již je de facto poražena. Opakuji, jakékoliv další dodávky zbraní Ukrajině a prodlužování konfliktu znamenají pouze více obětí. Naskakuje mi z toho však husí kůže. Vyčerpané lidské zdroje na Ukrajině spolu s dalšími a dalšími závazky Západu k dodávce zbraní znamenají jediný závěr. S cílem co nejvíce poškodit Rusko, otevírá Washington kapitolu číslo dvě. Boj do posledního Evropana,“ hodnotí zákulisí války na Ukrajině generál Pelz.

Zdroj : Parlamentní Listy