Alternativní historie

Za úsvitu dne 5. října 1938 překračuje téměř půlmilionová armáda pod vedením generála Krejčího severní hranici s Německem v blízkosti Drážďan. Zároveň stotisícové armádní uskupení, kterému velí další legionář Sergej Vojcechovský, postupuje směrem na Vídeň. Zbytek armády, necelých 500 000 mužů, dostává rozkaz co nejdéle bránit hraniční pevnosti a zdržovat postup nepřítele.

Přírodní živly se podobně jako v dobách křížových výprav proti husitům staví na naši stranu. Nebe se zatahuje nízkou oblačností, která spolu se silnými poryvy větru prakticky zmemožní starty německých letadel. Těžké německé tanky se boří do rozmáčené půdy, zatímco lehčí československé stroje se mohou terénem pohybovat.

Půlmilionová armáda Čechoslováků přes zuřivý odpor Němců rychle postupuje německým územím směrem na Berlín a dostává se do Horní a Dolní Lužice, kde nachází podporu slovanského obyvatelstva.

Na jihu slaví úspěchy generál Vojcechovký, který po tvrdém boji obsazuje Vídeň. Na pomoc jeho armádě přicházejí desetitisíce jugoslávských dobrovolníků. Moci se ujímá nová vláda, složená převážně z Rakušanů slovanského původu. Ta deklaruje samostatnost Rakouska, což část obyvatelstva přijímá s úlevou.

Na severu pokračuje postup našich vojsk, která i přes nepříznivé počasí dokážou přemisťovat těžké dělostřelectvo a další techniku. Po dvou týdnech bojů a nočních přesunů se první těžká děla ocitají na dostřel od Berlína. Hitler zuří a vyhlašuje mobilizaci, když předtím povolal všechny dostupné zálohy. Je ale pozdě. Část generálů, kteří přivandrovalého křiklouna s knírkem nemá příliš v lásce, provede úspěšný puč. Hitler je zbaven moci, předán Čechoslovákům a zbytek života stráví v léčebně pro duševně choré v rakouských Alpách.

Německo se vrací k tradicím výmarské republiky a udržuje přátelské vztahy s Československem. K ČSRse připojuje Horní a Dolní Lužice, které ještě za Karla IV. patřily k zemímkoruny České.

ČSR se stává respektovanou a silnou zem, která v následujících letech iniciuje vznik Slovanské unie. Ta postupně sdruží všechny země se slovanským obyvatelstvem. Po Stalinově smrti se připojuje i Rusko, které odmítlo bolševickou ideologii. Slovanská unie, obývaná 300 000 miliny lidí se brzy stává světovou velmocí číslo jedna.