Ohlédnutí za rokem 2015 z pohledu Sudetoněmeckého landsmanšaftu

Únor

Pod titulem "anatomie zvěrstva," připomíná český Novinář Petr Zidek v deníku "Lidové noviny" zločiny proti pražským Němcům po kapitulaci v květnu 1945 a ukazuje na pachatele - "vraždící českou lůzu."

Ve sporu, kvůli těžebním kvótám pro hnědé uhlí, hrozí důlní město Hora Svaté Kateřiny, v bývalém kraji Most - přímo na hranici saského Krušnohoří, pražským orgánům svým návratem do Německa. Dva z filmů, kterým byl udělen Český lev : "Cesta ven" a "Díra u Hanušovic." – se odehrávající v pohraničí a zabývají se jeho problémy.

Pod masivním tlakem vzala zpět česká ministryně spravedlnosti Helena Válková, která vyrůstala v bilingvinní česko-německé rodině v Opavě, tvrzení z r. 2014, že vyhnání sudetských Němců bylo "velmi politováníhodné" ,ale že v jiných zemích, jako je Polsko a Sovětský svaz nacističtí vládci "jednali hůře" než v Protektorátu Čechy a Morava

K zabránění návratu majetku klášteru Osek, podle restitučního zákona, české úřady opět použily Benešovy dekrety.

Na svém čtvrtém zasedání se rozhodlo XV. spolkové shromáždění sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) v Mnichově podpořit politické prohlášení předsednictva SL na změnu § 3 stanov SL. Vyžádali si jej hlavní výbor a domácí politický výbor z podnětu federální exekutivy SL. Místo "Návratu vlasti" a "práva na navrácení, rovnocennou náhradu, nebo odškodnění konfiskovaného majetku sudetských Němců" je nyní požadována spravedlnost pro etnické skupiny, požadavek na spolupráci a uváděno pořadí, ve kterém lidská a základní práva, právo na vlast a sebeurčení a práva etnických skupin, budou respektována a zaručena pro všechny. To znamená, že Listina základních práv Evropské unie je ve všech svých částech závazná pro všechny členské státy EU bez omezení. Porušování tohoto práva, jako je genocida, vyhnání, etnické čistky, zločiny proti lidskosti a nezákonná vyvlastňování, stejně jako diskriminaci uprchlíků, je třeba spravedlivě odškodnit. Bavorská ministryně práce a sociálních věcí, rodiny a integrace Emilia Müller k tomu pronesla projev v poslanecké sněmovně. Nositel Karlovy ceny Milan Horáček hovořil o odpovědnosti za svobodu.

Březen

Spolkové shromáždění přijalo pozměňovací návrh stanov a byl předložen rejstříkovému soudu v Mnichově k registraci. V etnické skupině a v těchto novinách je široce diskutován. Základní myšlenka je: Nyní je na řadě Praha. Vnější reakce jsou většinou pozitivní. V lansmanšaftu se také formuje proti pozměňovacímu návrhu opozice. Bernd Posselt potvrzuje: držíme jasné zásady.

V Norimberku podepsali bavorský ministr pro kulturu, vědu a umění Ludwig Spaenle a Ulrich Grossman, generální ředitel Německého národního muzea dohodu o spolupráci při bavorsko-české výstavě v roce 2016/17 „Císař Karel IV.“, která se bude konat v Praze a Norimberku.

Při XXIV. brněnském sympoziu na téma „Kam směřuje demokracie“ vystoupili s přednáškou dřívější český ministr zahraničí kníže Karel Schwanzenberg a dřívější premiér a EU-komisař Vladimír Špidla. Byli i spolupořadateli a účastníky piety obětem brněnského pochodu smrti v r. 1945 u pomníku v Pohořelicích a v starobrněském chrámu. Starosta Petr Vokřál a mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt se dohodli na uskutečnění dalších pietních akcí k pochodu smrti před 70 lety.

Duben.

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) v Bavorsku Steffen Hörtler objasňuje, že SL není propojen se Sudetoněmeckým krajanským sdružením v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (SKSČMS)" a výslovně se od toho distancuje.

V Aši se český prezident Miloše Zeman vyjádřil o sudetských Němcích: "Víte, že jsem již dlouho proti landsmanšaftu nevystoupil. Možná budete překvapeni, ale myslím, že landsmanšaft je prostě nesmyslný klub, který ztrácí svůj vliv ... Čas utíká, a staří pamětníci umírají. Postupem času budou mladší sotva vědět co byly Sudety."

V centru Bavaria Bohemia v Schönsee byl český místopředseda vlády, ministr pro vědu a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, hostem falckého okresního sdružení CSU, na pozvání které obdržel od bavorské státní ministryně práce, sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilie Müller.

Bavorského dne v evropském hlavním městě kultury v Plzni se zúčastnili ministři kultury Ludwig Spaenle a Daniel Herman, starosta města Řezno (Regensburgu - patronátního města sudetských Němců a partnerského města Plzně) Joachim Wolbergs, biskupové František Radkovský a Rudolf Voderholzer, mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt, za německou vládu prezident Horní Falce, Axel Bartelt. Více než tisíc věřících navštívilo Plzeň jako poutníci.

Květen.

V pražské pobočce Svobodného státu Bavorsko, podepsali ministři kultury Ludwig Spaenle a Daniel Herman, za přítomnosti mluvčího etnické skupiny Bernda Posselta a německého velvyslance barona Arndta Freytaga von Loringhoven dalekosáhlou bavorsko-české kulturní úmluvu. Spaenle: "Předmětem smlouvy je v jádru společná duše jedné a druhé země, tedy umění, kultura, ale také vzpomínky a historie."

Český prezident Miloš Zeman cestoval, jako jeden z mála západních politiků v den vítězství nad Německem, do Moskvy, kde se setkal v Kremlu s vůdcem Vladimirem Putinem na bilaterálním jednání. Na nátlak české veřejnosti se ale nezúčastnil vojenské přehlídky.

Zemanův předchůdce Václav Klaus vysvětluje, že s pomocí EU Německo dosáhlo dominanci v Evropě, o kterou marně usilovalo ve druhé světové válce.

V České republice se slavilo 70. výročí kapitulace Německa a znovuzaložení Československa opulentními akcemi, rétorikou vítězství a výstavami zbraní. Mladí Češi v německých, amerických a sovětských uniformách předváděli poslední bitvy. Bernd Posselt se setkal v Berlíně se spolkovým ministrem pro zvláštní záležitosti Peterem Altmaierem na podrobnou diskusi o česko-německých vztazích, sudetoněmecké otázce a evropské politice.

V Berlíně navštívil český premiér Bohuslav Sobotka kancléřku Angelu Merkelovou. Na Humboldtově univerzitě měl přednášku o Evropě

Několik dní před 70. výročím brněnského pochodu smrti přijala Rada města Brna

prohlášení, ve kterém město žádá o odpuštění a smíření. Říká: "Město Brno se kaje za události ze dne 30. května 1945 a následující dny. Tisíce lidí byly nuceny kvůli uplatnění principu kolektivní viny, nebo z důvodu jejich jazykové příslušnosti, opustit město. Jsme si vědomi toho, že došlo k lidským tragédiím a kulturním a sociálním ztrátám ... také vyjádřili přání, aby všechny předchozí skutky byly odpuštěny a abychom již nezatíženi minulostí a ve vzájemné spolupráci - vytvářeli společnou budoucnost. " Město vyhlásilo rok 2015 rokem smíření.

Šedesátýšestý sudetoněmecký den v Augsburgu se konal pod mottem "Lidská práva bez hranic" a vyznačoval se významnou účastí z České republiky. A to náměstka ministra pro vědu Arnošta Markse a mnoha dalších.

Na konci Letnic prohlásil biskupský vikář Vojtech Elias ve svém úvodním projevu na České biskupské konferenci: "Musíme pojmenovat, co je správné a co špatné, co spravedlnost a nespravedlnost, lidskost a nelidskost, upřímně, otevřeně a rozhodně prosazovat lidská práva bez hranic."

Vystoupení místopředsedy české vlády Pavla Bělobrádka bylo na začátku hlavního programu „telekonferenční“ - na velké obrazovce: ... "Právě křesťanství je to, co nás po staletí úzce spojuje. K základním křesťanským hodnotám patří odpuštění ... To není nikdy možné bez přiznání vlastní viny. ... Pravda osvobozuje. A žít v pravdě, je bezesporu velkou hodnotu, evropskou hodnotou, křesťanskou a demokratickou hodnotou ... "mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt podporuje oživení vztahů a uvádí příklady pro takový start, které je nutné si uvědomit. Přijetí odklonu od principu kolektivní viny na české straně. Díky změně a novému základu stanov mohl otevřít novou kapitolu dialogu. "Jsem velmi optimistický, že tato cesta dobře pokračuje, ale neměli bychom spoléhat, že to půjde samo. Musíme nechat kostlivce zavřené ve skříni."

Toto podpořil patron Horst Seehofer, řeč Posselta nazval" historickou". Zopakoval: "Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností. To je část pravdy a musí být vyslovováno. Smíření potřebuje sílu pravdy"

Ministerská patronka Emilia Müller zdůraznila význam budoucího sudetského muzea v Mnichově:" .. Tak udržíme vliv sudetských Němců v Bavorsku, stejně jako staleté formativní aktivity sudetských Němců v jejich původní vlasti živé ve vědomí lidí". Müllerová poděkovala Berndu Posseltovi za úspěšné zastupování zájmů sudetských Němců a jeho přínos pro bavorskou politiku v České republice. Na politickém pořadu dne vlády bude řešení obav ze sudetských Němců: "Bavorsko je na vaší straně".

Konal se mírový pochod z Pohořelic v bývalém okrese Mikulov do Brna, papežská mše a další vzpomínkové akce ve město Brně, za podpory českých občanských iniciativ, biskupa a duchovenstva a za účasti příslušných politiků. Očití svědci

z domovských spolků vyhnanců z Brna a vedení sudetoněmeckého etnika připoměli brněnský pochod smrti z 31. května 1945.

file:///C:/Users/pare/Desktop/Pochod.jpg

Červen

Panevropské unie německá a česká konaly své výroční kongresy ve Weidenu/ Horní Falc a v západních Čechách -Také na nich byla sudetská témata.

Moravské Město Přerov připomělo zavraždění 267 Němců dne 19. června 1945 na svém území pamětní deskou na Švédských šancích.

Spolková vláda poprvé pořádala Den památky útěku a vyhnání v Berlíně, spojený se Světovým dnem uprchlíků 20. června.

Sudetoněmecká rada se schází u příležitosti svého 60. výročí v bavorském zastoupení v Berlíně a dává podporu reformnímu kurzu v landsmanšaftu.

V Liberci je ustavena na další dva roky pracovní skupina "dialog bez tabu" v Česko-německém diskusním fóru pod vedením Milana Horáčka a Bernda Posselta.

Červenec

První přeshraniční základní škola: V bývalém okresním městě Železná ruda byly zřízeny dvě třídy, aby německé děti ze sousední vesnice Bayerisch Eisenstein (Bavorská Železná Ruda) ušetřily 15 km dlouhou cestu do školy do Zwieselu.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a Frank-Walter Steinmeier, podepsali v Berlíně Dohodu o "strategickém dialogu" mezi Německem a Českou republikou s devíti pracovními skupinami, kde mohou být zahrnuty občanské iniciativy a organizace.

Na prvním letním festivalu zastoupení Svobodného státu Bavorsko v Praze přišel vicepremiér Pavel Bělobrádek, ministryně sociálních věcí Michaela Marksová a mnoho sudetských Němců.

Při sudetských poutích do Altoettingu a Hejnic v tomto létě se konalo velké množství připomínek 70 let vyhnání.

Ve Wiesbadenu v hesenském zemském parlamentu si sudetští Němci a zemští poslanci připoměli Wiesbadenské dohody o porozumění s exilanty z Čech z r. 1950. Čestným hostem byla česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. V další den navštívil český místopředseda vlády, ministr pro vědu z KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v doprovodu náměstka ministra Arnošta Markse Dům sudetských Němců v Mnichově, kde pod kříž Otto von Habsburga ve foyer položil květiny v českých národních barvách k uctění památky obětí vyhnání. Další program zahrnoval rozhovory s jeho bavorským resortním kolegou Ludwigem Spaenlem, s ministerským předsedou Horstem Seehoferem, euroministryní Beate Merk, řezenským biskupem Rudolfem Voderholzerem a vysokoškolskými pedagogy.

V Mariánskolázeňských rozpravách se sudetoněmeckou radou se zúčastnili ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, její manžel, náměstek ministra pro vědu Arnošt Marks, a další čeští politici. Spolkový zmocněnec Hartmut Koschyk navštívil německé vlastence v Šumperku a na severní Moravě.

V Ústí uctili mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt a starostka Věra Nechybová, na starém mostu přes Labe, oběti masakru ze dne 31. července 1945.

Srpen.

V přední části nového Stuttgartského hradu připomíná Unie vyhnanců a uprchlíků, Svaz vyhnanců (BdV) a ostatní sudetští Němci podepsání Charty německých vyhnanců před 65 lety.

Spolkový zmocněnec Hartmut Koschyk navštívil v doprovodu německého velvyslance barona Arndt von Freytag Loringhoven ve vlasti zůstavší sudetské Němce v Chebu.

Velvyslanec byl také hostem na společném jednání Spolkové republiky Německo a české AckermannGemeinde v Českých Budějovicích. Základní teze: Země potřebuje angažované křesťany.

V Praze přijal velvyslanec 90 zástupců německé menšiny v České republice a jejich organizací. Bylo to první setkání tohoto typu

Při ústředním Dni vlasti v Berlíně předseda BdV Bernd Fabritius vyznamenal Bavorsko, Hesensko a Sasko za jejich připomenutí obětí útěku, vyhnání a deportací čestnou plaketou sdružení.

Září.

Ministr kultury Ludwig Spaenle odhalil druhý bavorský památník obětem útěku, vyhnání a deportací v Mnichově. Jako hlavní řečník vystoupil premiér Horst Seehofer, který se v berlínském kancléřství zabývá uprchlickou politikou. Hlavní teze: Naše solidarita dnes patří postiženým. Sudetské Němce zastupoval na pódiu předseda bavorského SL Steffen Hörtler.

Na paralelní akci u hesenského památníku ve Wiesbadenu mluvil premiér Hessenska Volker Bouffier. Jeho výzva k německých vyhnancům byla: "Zůstaňte stateční, zůstaňte sebevědomí."

Patronátní ministryně Emilie Müller byla při centrálním Dni vlasti hlavním řečníkem v bavorském Traunreutu

Říjen.

Novým generálním ředitelem Sudetoněmecké nadace je Ortfried Kotzian, nositel sudetoněmecké Kulturní ceny, před jedenácti lety ředitel HDO (Domu německého východu) v Mnichově. Převzal oficiální povinnosti Güntera Reicherta, který ji přechodně řídil od odstoupení od smlouvy Franze Panyse na konci června.

Na připomenutí "70 let vyhnání", pořádaném bavorským sudetoněmeckým landsmanšaftem, v historickém centru v norimberském sále na radnici, byl hlavním řečníkem bavorský ministr financí a správy Markus Söder.

Brněnský primátor Petr Vokřál navštívil švábský Gmünd, kam byla umístěna v r. 1946 značná část vyhnanců z Brna, a je od roku 1953 partnerským městem.

Na výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra v Kostnici se zúčastnili předseda bavorského SL Steffen Hörtler a Siegbert Ortmann.

V Sudetském domě přivítal Bernd Posselt řezenského biskupa Rudolfa Voderholzera.

Listopad.

Bernd Posselt doprovázel bavorského ministra školství a kultury Ludwiga Spaenleho na pracovní návštěvu k českému protějšku Pavlu Bělobrádkovi, který je také místopředsedou vlády, do Prahy.

Spolkové shromáždění Seliger-Gemeinde v lázních Alexandersbad navštívil ministr vnitra Bádenska-Württemberska Reinhold Gail

Německý parlament - v neposlední řadě na popud sudetských Němců - schválil 50 milionů euro jako symbolickou náhradu pro německé oběti nucených prací.

Ortfried Kotzian podepsal plány Státního stavebního úřadu Rosenheim pro sudetoněmecké muzeum v Mnichově.

Vzhledem k uprchlické krizi žádal Bernd Posselt spolkovou vláda a šest zástupců BdV v radě spolkové nadace pro vyhnance a uprchlíky uložit našemu sociálnědemokratickému krajanu Peteru Glotzovi a bývalé prezidentce BdV Erice Steinbachové iniciovat projekt záchrany.

Konaly se volby do XVI. Sudetoněmeckého spolkového shromáždění.

Prosinec.

Zmocněnec spolkové vlády pro vysídlence a národnostní menšiny Hartmut Koschyk navštívil Sudetoněmecký dům a zapsal soustrast k úmrtí Franze Neubauera.

Sudetendeutsche Zeitung, 19.12. 2015, str. 3 - 4, sestavil Herbert Fischer

Pro České národní listy volně a zkráceně přeložil P. Rejf