Proč je tak drahá elektřina a kde je chyba

Když výrobce ČEZ prodával 1 MWh pro rok 2022 za průměrnou cenu 54,1 Euro (tedy přibližně za 1353,-Kč) a prodejci za stejnou MWh chtějí víc jak 6, 8 nebo dokonce 10.000,- Kč, tak je něco špatně. Pokud stát zastoupený premiérem, ministrem průmyslu a obchodu nebo ministrem financí (jehož ministerstvo vykonává na valných hromadách ČEZu funkci majoritního vlastníka) proti tomu rázně nezasáhnou, tak to vypadá, jako zlý úmysl nebo dokonce zločinné spolčení.

V ČR je dostatek elektrické energie. Je to jasně vidět na grafu ENTSO (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny),

Přehled výroby, spotřeby a přebytků elektřiny v říjnu 2022 v ČR (https://www.energy-charts.info/). na kterém úzká linka ukazuje okamžitou spotřebu v ČR a nad linkou je přebytek, který může být určen pro export. Neobjevily se žádné závažné důvody k obrovskému zdražení cen elektřiny. Jasně, máme v ČR vysokou inflaci, ale ta dosahuje necelých 20%, nikoliv 100 – 200 %. Nejsou naprosto žádné důvody k růstu nákladů a provizí na straně distributorů elektřiny. U elektřiny má distributor/ prodejce náklady spojené s prodejem 1 kWh stejné pokud elektřina stojí 1,- Kč/kWh i když stojí 10,- Kč/kWh.

Pokud je v některé z okolních zemí nedostatek elektřiny, tak my můžeme pomoci s prodejem přebytečné elektřiny. V takovém případě je čistě na dohodě výrobců v ČR a zákazníka, například v Rakousku, za kolik se jim bude elektřina dodávat. Dodání elektřiny sousedovi v nouzi je slušnost, ale v žádném případě to není důvod ke zdražení elektřiny v ČR.

Již jsem zmínil premiéra a ministra průmyslu. Tito dva pánové a jejich administrativa mají k dispozici zákon 526/1990 Sb. O cenách, který dává státu možnost zasáhnout a regulovat ceny výrobků a služeb. Tak jsou například nastaveny ceny cigaret. S použitím stejného zákona by bylo možné kontrolovat cenotvorbu u distributorů / prodejců elektřiny nebo dokonce stanovit maximální cenu za 1 MWh, případně i za „elektroměr“.

Například prostá kontrola marží prodejců benzínu a nafty přibrzdila zdražování na jaře a v létě 2022. Takže kontrola, případně i regulace s použitím zákona 526/1990Sb., je možná a v případě benzínu i vyzkoušená.

Jenže místo toho, aby se problém řešil rychle, rázně a v místě, kde problém vzniká, tak se vymýšlejí různé komplikované konstrukce, jak dodatečně zdanit výrobce nebo jak „chudákům distributorům“ doplatit místo zákazníků část ceníkové ceny. Taková cesta je komplikovaná a navíc nabízí prostor pro různé optimalizátory, aby si v nových zákonech našly kličky, zvyšovaly náklady za poradenské služby, zvyšovaly ceníkové ceny, atd.

Okolo ceny elektřiny se v roce 2022 objevilo mnoho pokřivených nebo úplně mylných zpráv, dnes se takové zprávy označují módním termínem Fake news.

Omyl č. 1 - Elektřina se musí obchodovat na burze

Nesmysl. Taková povinnost by šla proti principům tržního hospodářství, kde se výrobce a zákazník mohou mezi sebou dohodnout na ceně. Dále je i v dokumentech EU uváděno, že obchod s elektřinou se odehrává na organizovaných trzích (burzách) nebo bilaterálně prostrědnictvím dvoustranných dohod.

Omyl č. 2 - Cena na burze určuje cenu

Cena na burze je důležitá pro toho, kdo teď hned potřebuje dokoupit chybějící objem elektřiny pro své zákazníky. Pro ostatní je cena na burze jen orientační a může být důležitá u krátkodobých obchodů. Pokud se ale jedná o dlouhodobé kontrakty (forvardové nákupy), tak tam je důležitá dohoda mezi výrobcem a prodejcem o konkrétní ceně.

Omyl č. 3 - Cenu určuje nejdražší zdroj

To je podobná situace jako u určení ceny. Cenu určuje dohoda mezi prodejcem a zákazníkem. Nejdražší zdroj výslednou cenu může zvyšovat, V ŽÁDNÉM případě ale cenu neurčuje.

Omyl č. 4 - V ČR je málo elektrické energie

Na grafu ENTSO je linka, která zobrazuje okamžitou spotřebu a graf ukazuje výrobu z jednotlivých zdrojů. Elektrárny jsou v dobré kondici a vyrábí dostatek elektřiny i pro případný export.

Omyl č. 5 - Elektřina je drahá, protože je drahý plyn

Jasně, že jsou v ČR, ale i například v Německu, plynové elektrárny, ale v ČR tvoří 6 – 8 % instalovaného výkonu a navíc ČEZ elektrárnu Prunéřov 2 používá jako doplňkový zdroj pro vykrývání špiček. Základ tvoří výroba z jádra a z uhlí. Takže pro cenu elektřiny je rozhodující fungování jaderných a uhelných elektráren. Navíc plyn pro tyto elektrárny jejich provozovatelé v naprosté většině případů nakoupily prostřednictvím dlouhodobých kontraktů za dopředu dohodnuté ceny. Takže v jejich případě není problém cena plynu, ale zavřené plynové potrubí.

Omyl č. 6 - Elektřina je drahá, protože je málo elektřiny ve Francii

Jednak na grafu je vidět, že výroba elektřiny ve Francii je vyrovnaná se spotřebou. Od zhruba 38 týdne vyrábí elektrárny ve Francii víc než je jejich domácí spotřeba a přebytky mohou exportovat.

Omyl č. 7 - Elektřina je drahá, protože je drahý plyn pro plynové elektrárny v Německu

Plynové elektrárny v ČR, v Německu nebo i ve Francii, se využívají především jako záložní zdroje. Objem jimi vyrobené elektřiny nepřesahuje 10 %, častěji se pohybuje v rozsahu od 6 do 8 %. Proto 10 % z celkového objemu výroby nemůže zdražit veškerou elektřinu o 100 nebo dokonce 200 %. Na cenu mezi českým výrobcem a českým distributorem, kteří uzavírají dlouhodobé kontrakty, nemá cena plynu pro elektrárny v Německu vliv.

Na těchto sedmi argumentech, které se objevují na Internetu nebo i v novinách je vidět, že s cenou elektřiny je spojeno mnoho otazníků, Fake News a mediálních manipulací.

ČEZ prodával ještě v roce 2021 elektřinu na rok 2022 za cenu okolo 50,- Euro (1250,- Kč/MWh). Nikdo nevysvětlil, proč tedy pekaři a další energeticky náročné provozy mají problémy a přemýšlí nebo přímo zavírají své provozovny.

Dále nikdo nevysvětlil rozdíl, kde na jedné straně ČEZ (výroba) prodával elektřinu na rok 2022 v roce 2021 okolo 50,- Euro a na druhé straně ČEZ prodej nabízí občanům elektřinu za 10 000,- Kč/MWh + DPH.

ČEZ prodej, tedy dceřiná společnost ČEZu, má své vlastní analytické nástroje nebo může využít znalosti analytiků své „matky“, tedy ČEZu, pro odhad počtu nových zákazníků a objemu potřebného rezervovaného příkonu (elektřiny pro zákazníky). To znamená, že ČEZ prodej může dobře modelovat/ propočítávat budoucí požadavky zákazníků a podle toho nakupovat elektřinu s předstihem 1, 2, 3 let.

Když na podzim 2021 ukončil svoji činnost spekulant s elektřinou Bohemia Energy, tak se během okamžiku objevilo víc jak 500 000 zákazníků (odběrných míst), které bylo možné snadno převzít bez investic do reklamy a přesvědčovacích akcí obchodníků.

Navíc takový zákazník se špatnou zkušeností je jistota minimálně na několik roků, že nebude chtít znova riskovat a nebude chtít přejít za každou cenu k někomu jinému, s podezřelou historií nebo chováním prodejce hrnců. Tomu bylo možné přizpůsobit dlouhodobé nákupy (forvardové nákupy u výrobců) elektřiny pro roky 2022, 23, 24.

Místo konsolidace trhu po pádu Bohemia Energy tak nastala situace, pro kterou je nejspisovnější označení „Divoký Západ“. Na chování obchodníků s elektřinou, kteří nejsou kontrolováni doplácí občané, živnostníci, firmy, města a ve výsledku i stát.

Vláda má mnoho úřadů, které mají sledovat tržní prostředí a změny na trhu. Jedná se například odbory MPO, ERÚ, ČOI nebo dokonce i BIS. Někteří sledují situaci na trhu s energiemi trvale a někteří po zadání úkolu Vládou ČR. V každém případě vláda má dostatek nástrojů, jak zjistit důvod tohoto obrovského rozdílu mezi cenou, za kterou prodává největší výrobce elektřiny v ČR, a za kterou nabízejí obchodníci energii domácnostem a firmám. Přímo se nabízí i použití zákona 526/1990Sb. O Cenách.

Zákon 526/1990, ve znění z července 2017

Zákon o cenách dává orgánům veřejné moci pravomoc regulovat cenu určitých výrobků a služeb. Jistě je to možné jen v jasně vymezených oblastech a za jasně stanovených podmínek, ale jde to. .
Zákon o cenách by měl hrát důležitou roli i z hlediska právního zakotvení tzv. nepřímé regulace cen, když zakazuje zneužití výhodnějšího hospodářského postavení prodávajícího nebo kupujícího k tomu, aby požadoval vyšší (nebo kupující nižší) cenu než cenu obvyklou. Tímto způsobem je možné postihnout spekulativní jednání na trhu se zbožím, které nepodléhá některé z přímých forem regulace cen.
Vedle problematiky regulace cen upravuje zákon o cenách i cenovou evidenci, cenové informace, cenovou kontrolu a související přestupky. Takže orgány státní moci mohou i dodatečně sledovat úrovně marží a zneužívání výhodnějšího hospodářského postavení.

Vláda a sociální dávky

Místo kontroly distributorů elektřiny, tak se Vláda ČR rozhodla jít cestou zastropování cen a cestou sociálních dávek, resp. příspěvků na drahou elektřinu.
Místo důsledné kontroly cca 60 - 90 distributorů/prodejců elektřiny, tak jde vláda cestou komplikace života všem domácnostem, živnostníkům i firmám. To je absurdistán. Pro kontrolu distributorů by státu stačila necelá stovka kontrolorů. Vyřízení příspěvků pro domácnosti a firmy zaměstná, spíš přetíží úřednice na všech pobočkách ČSSZ a na dalších úřadech.

Konec spekulanta Bohemia Energy, který nakupoval jen na burze

Ukončení podnikání Bohemia Energy na podzim 2021 ukázalo na záludnost a nebezpečnost způsobu nákupu a prodeje elektřiny, který před tím několik let praktikovali „střelci“ z Bohemia Energy a podobných „moderních“ prodejců“ elektřiny. Ve skutečnosti se nejednalo o nic nového, jednalo se o klasickou spekupaci, že cena elektřiny bude v době nákupu levnější než za kolik jí chceme prodat zákazníkům. V okamžiku, kdy cena okamžitých nákupů (cena na burze) začala stoupat, tak Bohemia Energy ukončil své podnikání. S velkou pravděpodobností to bylo vše v souladu s platnými zákony. Zvolený způsob nákupu a prodeje byl nebezpečný (hlavně pro zákazníky), jednalo se o spekulativní podnikání, ale žádný ze zákonů, které se týkají energetiky takové praktiky neomezují a ani nezakazují.

Doplatky na elektřinu a zastropování ceny pro zákazníky

Jak jsem uvedl v úvodu tohoto článku, tak v ČR je dostatek elektřiny. ČEZ (výroba) v dlouhodobých kontraktech prodával a prodává elektřinu výrazně levněji než je zastropování ceny.

Jenže vedle distributorů, kteří pro své zákazníky vždy nakupovaly velkou část elektřiny od výrobců prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, zde byly a jsou „střelci“ , kteří podobně jako Bohemia Energy, nakupovaly pouze na Lipské nebo Pražské komoditní burze. Tito spekulanti teď chtějí, aby jejich spekulativní bussines plán dotoval stát, domácnosti i firmy.

Zastropování cen pro domácnosti, příspěvky pro firmy nebo dokonce další sociální dávky jsou špatná cesta. Zvolený způsob neřeší základní problém a naopak mnoho domácností a firem dostává do finančních problémů a nejistoty.

Řešení je jednoduché. Je jím důsledný a kvalitní výkon vlastnických práv na valných hromadách společnosti ČEZ a dále důsledná kontrola a určení pravidel pro distributory/ prodejce elektřiny, aby lidé i státní úřady mohly rozpoznat, kdo je slušný obchodník a kdo je spekulant s elektřinou.