Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Putinova největší prohra

Pro ty, kteří CFP! v komentářích označují za komunistický web., placený Kremlem přinášíme i názor z druhé strany barikády. Návštěvníky CFP! chci opět ujistit, že tento web není ani rudý, ani ruský, ani pravicový, ani levicový. CFP! je takový, jaký si ho děláte, a prozatím stále nezávislý. MS
-----------------------------------------

Putin se kdysi vyjádřil, že rozpad Sovětského Svazu byl největší tragédií 20. století. Od svého nástupu na trůn se ji snaží odčinit. Používá k tomu levných zisků z ohromného ruského nerostného bohatství, ekonomických i politických. Nejprve upevnil tradiční autoritářský režim v tom, co z impéria zbylo, v Ruské federaci.  Pak se pustil do dobývání ztracených území. Nevadí mu diktátorské režimy v asijské části bývalého impéria s doživotními či dědičnými monarchy, protože s těmi se může snadno domluvit. Všichni ostatně vládnou stejným způsobem jako Putin.  V evropské části impéria má pojištěné diktátorsky ovládané Bělorusko. S těmito diktátorskými režimy se snaží impérium oživit. Trnem v oku jsou mu baltské státy, ale na ty nemůže, chrání je členství v EU.

 

  • putinova-nejvetsi-prohra

Uvnitř Ruské federace krvavě potlačil tradičně revoltující Čečnu a dosadil kremelského satrapu, podřídil si i Tatarstán který svým nerostným bohatství i vyspělostí národní kultury projevoval v 90. letech snahy minimálně po obchodní autonomii. Nedaří se mu zcela zpacifikovat radikální islám zejména na severním Kavkazu,  který je reakcí na jeho represivní politiku.

Z odštěpených zemí mu nejvíce vadila k Rusům tradičně nejpodezíravější Gruzie. Tam využil stalinského rozdělení Sovětského Svazu, které se řídilo imperialistickým heslem divide et impera. Etnika byla rozdělena do jednotlivých administrativních celků a promíchána tak, aby bylo zajištěno jejich snadné ovládání z Moskvy. Proto ještě před rozpadem SSSR za Gorbačova rozhořela krvavá válka mezi Armény a Ázerbájdžánci o Náhorní Karabach. Tak využil Putin proti Gruzii části jejího vlastního území Abcházii a Jižní Osetii, když je tak zvaně od Gruzie osvobodil a udělil jim „nezávislost.“ Na jižní Osetii se zvlášť projevuje ďábělský Stalinův záměr postavit proti sobě neruské menšiny, protože Osetinci byli rozděleni do dvou entit. Severní Osetie byla autonomní republikou v rámci RSFSR, zatímco jižní byla autonomní oblastí v rámci Gruzínské ASSR

Administrativní hranice Putin ani nepotřeboval v Moldově, kde prostě zajistil faktické odtržení východního břehu řeky Dněstr s převažující ruskou populací. Ta byla samozřejmě důsledkem imperiálního sociálního inženýrství osidlování dobytých území Rusy. Podobně je tomu v současné krizi i na Krymu, odkud Stalin násilně najednou vystěhoval původní obyvatelstvo krymské Tatary a zajistil tak  na ostrově převahu ruské populace.

Nejdůležitějším územím v Putinových imperiálních plánech však je Ukrajina. Její přímé sousedství  s EU by mu zajišťovalo snazší infiltraci do ztracených území ve východní Evropě, a kdoví, třeba i dál, kde Rusko v roce 1945 zastavili spojenci.

Tak se měla Ukrajina s loutkou Janukovyčem stát součástí euroasijského svazu, nového Putinová impéria. Na Ukrajině vždy imperiálním vládcům nejvíc záleželo, proto tam rusifikace byla nejitenzivnější. Slovanské příbuzenství tomu napomáhalo.

Teď se ale Ukrajina vzepřela, nechce být součástí asijského diktátorského impéria s olbřímí korupcí a sociálními rozdíly mezi vládci a ovládanými. Pro Putina je to zatím největší prohra,  Ukrajina má pro jeho evropský a velmocenský image zásadní význam. Proto začal řinčet zbraněmi a použil metody masivní sovětské propagandy o fašismu a nacionalismu a taktiky ochrany ruského obyvatelstva. Už pošlapává i vlastní zásady o nevměšování do vnitřních záležitostí, mezinárodní  a dvoustranné smlouvy.

Bohužel ruské propagandě podléhá i část české populace bez ohledu na naše hořké zkušenosti s imperialistickými sousedy a zprofanovanou fašisticko-nacionalistickou rétoriku, používanou za komunistického režimu k diskreditaci opozice.

Nebezpečí imperiální expanze pod záminkou ochrany ruského obyvatelstva bychom však se svými historickými zkušenostmi neměli podceňovat. Vlastizrádná proputinovská  a protiunijní pátá kolona v našich řadách by nám měla dostatečným varováním. I  Hitler měl u nás plno kolaborantů.

Dnes musíme být vděčni za své zakotvení v Evropské unii a v NATO.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře