To hochštapler Halík likviduje novináře i akademiky

Halík sám sebe bez jakékoliv sebereflexe a s jednoznačně hypertrofovaným sebevědomím, za hranicí toho, co  lze označit jako normální, jako odborník na psychologii, filozofii, teologii, sociologii, bez toho aby kdy doložil jakékoliv citace odborných prací z daných oblastí. Naopak, rada vlády pro výzkum, vývoj a inovaci, která stanovila kritéria toho, co lze považovat za odborné publikace před časem uznala, že Halíkovy „Vánoční knihy" daná kritéria nesplňují (více ZDE).

Toto jen na dokreslení rysů, které Halíka velmi výstižně charakterizují. A nyní k tématu. Byl to právě Halík, který v duchu jemu vlastním, socialistického kádrováka a zaměstnance estébáckých podniků jako Chemoprojekt, či rovnou elitních oddělení komunistického ministerstva průmyslu ČR, v roce  2013 poslal udavačský dopis Rektorce jedné nejmenované vysoké školy o z jeho pohledu nevhodné publikační činnosti jistého akademika, ve kterém sugestivně navrhuje jeho eliminaci z řad pedagogického sboru, jinak že to nenechá samo sebou. Celý udavačský dopis Halíka ZDE.

Halík technikami, které si osvojil již během totality, kdy navštěvoval kurzy sociální psychologie, které ale nebyly ničím jiným než školeními operativní psychologie vyučované odborníky komunistické tajné policie Stasi, během kterých se infiltroval do kruhů katolické církve a obdržel jakési pro forma kněžské vysvěcení ve Východoněmeckém Erfurtu,  nyní jakousi plní pochybnou agendu, vymezováním se vůči hlavě státu, kterou neustále kritizuje. Touto kritikou prezidenta republiky se v očích veřejnosti totiž pomyslně staví na jeho úroveň, což posiluje nimbus Halíkem předstírané neomylnosti a nezpochybnitelnosti. Jenže i v tomto případě, milé děti, je císař Halík zcela nahý! Je to jen fata morgana, kterou promítá na zeď veřejného mínění, ubohý, vlastním černým svědomím sžíraný, psychicky chorý a vskutku politováníhodný, byť zlovolný a protivný ubožák.