Kde se strácí naše peníze

Skupiny Světové banky:

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj - IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) - financuje dlouhodobé projekty
Mezinárodní asociace pro rozvoj - IDA (International Development Association) - zaměřuje své projekty na nejchudší země 
Mezinárodní finanční korporace - IFC (International Finance Corporation) - zaměřuje své projekty na soukromé podnikatele 
Multilaterální agentura pro investiční záruky - MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency) - její úlohou je ochrana zahraničních investorů v rozvojových zemích před neobchodními riziky (války, nepokoje, měnová rizika, znárodnění či zabránění repatriace zisku) 
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů - ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes) 

SVĚTOVÁ BANKA 

„Dejte mi kontrolu nad penězi a nebude hrát žádnou roli, kdo vytváří zákony!“ 
(baron Rothschild) 

„Nedávejte nikomu kontrolu nad svými penězi a nebude třeba vytvářet žádné zákony!“ (TSO) 

Jak vlastně vzniká zadluženost státu u Světové banky? 

Zástupci lidu (státníci) vyspekulují ve státním rozpočtu tzv. „schodek“ (nedostatek státních financí na nutné státní výdaje), kterým na jedné straně zdůvodňují nemožnost růstu životní úrovně svých voličů, na druhé straně nutnost sjednání úvěru (ve výši „schodku“) u Světové banky: 

JAK SE DĚLÁ ÚVĚR u SVĚTOVÉ BANKY 

Stát vydá (nechá natisknout) tzv. „státní dluhopisy“ (obligace), které „dá“ Světové bance. V hodnotě předaných dluhopisů vydá (nechá natisknout) Světová banka peníze a „půjčí“ je státu, samozřejmě zatížené lichvářským úrokem. 

Zdá se tedy, že příjmy Světové banky plynou jen z úroků za poskytované úvěry. Z nich tato soukromá banka tak bohatne, že může půjčovat miliardy ba biliony téměř všem státům, co jich dnes na světě je. Je tomu skutečně tak? 

„Je absurdní tvrdit, že náš stát může vydávat obligace a nemůže vydávat peníze. Obojí je přece dlužní úpis...“
(Thomas Alva Edison) 

Že jsou peníze skutečně „dlužním úpisem“, jsme si již vysvětlili více než názorně (viz příloha č. 02n -FALEŠNÉ PENÍZE): 

peníze = dluhopisy (obligace) = míra hodnoty zboží = poukázky na zboží 

Platí-li matematická rovnice: dluhopis = dluhopis (peníze = peníze), pak také platí, že se státy u Světové banky zadlužují podvodným způsobem: Stát natiskne své falešné peníze (státní dluhopisy) a Světová banka natiskne v téže abstraktní hodnotě své falešné peníze (finanční úvěr). Nato si stát a Světová banka své falešné peníze navzájem vymění, takže si reálně navzájem nic nedluží. Oficiálně (spiklenecky) se však státní falešné peníze pokládají za dlužní úpis bance, zatímco falešné peníze Světové banky se pokládají za úvěr, poskytnutý státu. 

Já ti dám korunu, ty mi dáš korunu a čáry máry fuk: ty (stát) jsi dlužníkem a já (Světová banka) věřitelem! 
Tímto falešným státním dluhem a úroky z něj (ČR prý v současnosti platí úrok ve výši 50 miliard Kč.), bankéři a volení zástupci lidu vydatně tuční, zatímco svým voličům tím zdůvodňují, proč si mají utahovat opasky. 

Z uvedeného je zřejmé, že příjmy Světové banky plynou výhradně ze štědrých „darů“ (z lichvářských úroků ze státních dluhopisů které banka prodává jiným státům) od státníků, kteří jimi zpronevěřují státní finance, drancují národní hospodářství a okrádají svůj národ (produktivně pracující). Zjednodušeně řečeno, pohádkové příjmy Světové banky mají původ v soustavném a masivním vysávání jednotlivých národních hospodářství: 

„Nepatrná skupinka těch, kteří tomuto systému rozumí, má zájem na něm profitovat, 
nebo na něm bude natolik závislá, že od ní nijaká oposice nehrozí... 
Drtivá většina lidí nebude mentálně schopná pochopit rozsah tohoto podvodu. 
Ponese svůj úděl mlčky a snad i bez podezření, že je takový systém škodlivý jejich vlastním zájmům.“ 
(londýnský bankéř baron Rothschild) 

Pokud přece jen někdo porozuměl tomuto systému, aniž by na něm profitoval, stejně nenašel nikoho, kdo by mu uvěřil: 

„Jednou poznáte pravdu. A zešílíte z ní!“ (Aldous Huxley -1894-1963) 

Prohlédneme-li tento systém, aniž se oddáme jen marnému hněvu, můžeme také porozumět křesťanskému Slovu: 

„...poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí!“ (Jan: 8, 32) 

Domyslíme-li věc důsledně, pak to, co nám státníci předkládají jako státní dluh u Světové banky, je ve skutečnosti zcela naopak dluhem Světové banky okradenému státu. Je to naopak Světová banka, kdo je okradeným státům dlužen vše, co od 
nich kdy vyinkasovala. Občanům okradených států tato banka (a s ní spolčení velezrádní státníci) dluží navíc náhradu škody, kterou jim zlovolně způsobila na jejich svobodě a životní úrovni... 

KDE SE VZALA SVĚTOVÁ BANKA 

Ústředí mezinárodních bankéřů bylo během první světové války přeneseno z Londýna do New Yorku. Světová banka se pak vyklubala ze soukromého kukaččího vejce, zvaného „Federální rezerva“ (FED), sneseného do finančního systému 
nejmocnějšího a nejbohatšího státu světa (USA): 

"Někteří lidé si myslí, že Banky Federální rezervy (FED) jsou institucemi vlády Spojených států. Nejsou! Jsou to soukromé monopoly na úvěry, vysávající lid Spojených států... V této sebrance finančních pirátů jsou lidé, kteří by člověku 
klidně podřízli hrdlo pro pár dolarů... stalo se pravdou, že FED uzurpoval vládu. Kontroluje zde (v Kongresu) všechno a kontroluje veškeré zahraniční vztahy. Tvoří a rozbíjí vlády podle své libovůle... 

Když byl FED přijat, lid Spojených států si nevšiml, že tím byl založen nový světový systém... Je to supervelmoc bez hranic, kontrolovaná mezinárodními bankéři a mezinárodními průmyslníky, kteří jednají společně, aby zotročili celý svět!" 

(z projevu McFaddena v Kongresu USA 10. června 1932) 

„Píše se rok 1907. Velká krize, která zasáhla americkou ekonomiku, vedla ke krachu burzy a velkého množství bank... 

V roce 1913 tak spatřily světlo světa dva zákony: 
a/ zákon o Federální rezervním systému (FED) 
b/ zákon (16. dodatek Ústavy) autorizující Kongres k vybírání tzv. federální daně z příjmu. 

16. dodatek (b) je od počátku zpochybňován... někteří argumentují, že byl řádně ratifikován jen 4 státy federace, takže jeho uplatnění nebylo nikdy legální... v roce 1916 vyslovil nejvyšší soud USA závazný názor, že 16. dodatek Kongresu právo 
k vybírání daní nedává... Přesto je tato daň plošně vybírána... Jak spolu tyto dva zákony (a,b) souvisejí? 
Výnos z daní byl od počátku určen převážně k placení úroků (v roce 2007 ve výši 5,25%), které si FED účtuje za emisi dolaru (dle nich se mj. hýbou také akcie na Wall Street)... Ač právo emitovat měnu dává Ústava Spojených Států (8. oddíl 1. článku) výslovně Kongresu, přece bylo toto právo beze změny Ústavy delegováno na FED... jehož představenstvo jmenuje (opět neústavně) prezident... Kongres se tak stal jakýmsi finančním rukojmím FED... 

Uvedený podvod je mj. založen na letité propagandě evidentně nesprávného výkladu Ústavy a pravomocí jednotlivých ústavních institucí, zejména na mýtu o "prezidentském systému", vykládaném téměř se všemi znaky konstituční diktatury. 
Odtud důvodné podezření na manipulaci s volbami (zejména prezidentskými), umožňujícími manipulaci s prezidentským dekretovým zákonodárstvím, směřujícím de-fakto k realizaci modelu FED... totéž děláme i v Evropě... 

Za sto let po zavedení FED (1913-2007) klesla kupní síla dolaru (narostla inflace) o 2100%... (Jan Zeman: Sté výročí počátků největšího podvodu dějin -4.7.2007) 

„Nyní budou krize vyvolávány s vědeckou přesností...“ 
(Kongresman Charles August Lindbergh -otec slavného aviatika) 

Dle smlouvy „Federal Reserve Act“, prý nemají být majitelé FED zveřejněni. R.F. McMastera prý prostřednictvím svých švýcarských a saudskoarabských kontaktů zjistil následujících osm největších akcionářů: 

-Rothschild Banks of London and Berlin 

-Lazard Brothers Banks of Paris 

-Israel Moses Seif Banks of Italy 

-Warburg Bank of Hamburg and Amsterdam 

-Lehman Brothers Bank of New York 

-Kuhn, Loeb Bank of New York 

-Chase Manhattan Bank of New York 

-Goldman, Sachs Bank of New York... 

Světová banka se stala největší a nejvýnosnější globální soukromou firmou. U ní mají být všechny státy světa zadluženy takovou mírou, aby se již nikdy ze svých závazků nemohly vymanit (aby své dluhy nemohly nikdy splatit). Světové bance tak 
nejen nepřetržitě plynou úroky (státem vybrané daně) z nesplatitelných státních dluhů, ale může se prostřednictvím hospodářsky ovládaných zadlužených států zmocnit světovlády...

-- 
Monika Bartošová