Quo vadis EU?

Americký pohled na tuto záležitost může určitou měrou objasnit video v tomto článku:

http://www.czechfreepress.cz/uvadime-videa/mistem-valky-evropa.html

Poněkud zlomyslný pán (podle mne) tu objasňuje politiku USA. Nelze nad tím ale tak úplně mávnout rukou. George Friedman je původem maďarský žid. Zhruba 20 let přednášel politolo-gii a poskytoval různé konzultace. V roce 1996 založil soukromou zpravodajskou agenturu Stratfor. Společnosti se také přezdívá soukromá CIA. Nejvíce mne z videa zaujaly tyto věci:

„Hlavním zájmem USA, pro který jsme vedli války, tu první, druhou, ale také tu studenou, je vztah Ruska s Německem. Protože jejich jednota je pro nás skutečnou hrozbou. Proto musíme udělat vše pro to, aby k ní nedošlo.“

„Pro USA je tu odvěká obava z německého kapitálu, německé technologie. K tomu ruské přírodní zdroje a ruská pracovní síla – to je jediná opravdu silná kombinace, která po staletí straší USA“

Libye, Irán a Sýrie měly zahraniční obchod se zeměmi EU mezi 30 – 40%. Díky americké invazi o něj EU přišla. Zřejmě obdobnou měrou bylo postiženo i Rusko. EU ale dostala navíc bonus a to v podobě uprchlíků. EU nemá víceméně možnost ovlivňovat MMF. Tady má rozho-dovací slovo Amerika. I v ECB (evropské bance) ztratilo Německo svou pozici. ESM (evropský stabilizační fond) je taky hodně svérázná organizace (zaplať pánbu, že nemáme Euro), která může státům EU zkomplikovat život. Řízení samotné EU bruselskými úředníky je navíc značně problematické. Takže jak finance EU tak její vlastní řízení jde víceméně ku prospěchu USA a nadnárodních monopolů. Po ekonomické stránce je zde velký a stále se prohlubující rozdíl v ekonomikách jednotlivých států. Zadlužení těch co jsou na tom hůř, stoupá pomalu geome-trickou řadou. Je to víceméně dáno tím, že není zaručena rovnováha dovozu a vývozu, byla totiž zničena značná část průmyslu těchto zemí - vysoká nezaměstnanost, odliv kapitálu do mateřských firem atd. Navíc nadnárodní koncerny ruku v ruce s MMF stále oslabují ekonomiky jednotlivých zemí. Řecko je nyní dokonce v situaci, kdy se musí rozhodnout, zda dát peníze na důchody nebo na splátku MMF. Pokud zbankrotuje (stejně není schopno nikdy své dluhy spla-tit), bude to mít značný dopad i na EU. Některé další země jsou totiž jen v trochu lepší situaci. Takže poněkud s nadsázkou je tu snaha zruinovat jak Rusko, tak i Německo. 

„Idea evropské výjimečnosti bude první obětí. Vznikne konflikt. Už tu byl konflikt v Jugoslávii. A teď tu máme další na Ukrajině. Pokud jde o vztah USA k Evropě: My nemáme žádný vztah s Evropou. Máme vztahy s Rumunskem, máme vztahy s Francií a ano, i s Německem. Avšak neexistuje nějaká jednotná Evropa, se kterou bychom mohli mít nějaký vztah.“

„Jinak řečeno, jsme zpátky ve hře, a pokud se zeptáte Poláka, Maďara nebo Rumuna, zjistíte, že žijí v úplně jiném vesmíru než Němci nebo Španělé. V Evropě není žádná jednota.“

Takže jak je vidět i udržení EU může být pro Německo hodně velký problém, možná neřeši-telný. To vypadá, jako když USA válčí spíš na straně Ruska. Taky se mí líbí obrat „vznikne konflikt“. Jaksi sám od sebe.

„Vtip je v tom, že Spojené státy jsou připraveny vybudovat sanitární koridor okolo Ruska. Rusko o tom ví a domnívá se, že USA chtějí rozbít Ruskou federaci. Myslím, že to řekl Peter Lawrie: Ne-chceme vás zabít, chceme vám jen trochu ublížit.“

„Otázka, na kterou nemáme odpověď, je: Co udělá Německo? To je ta největší neznámá v Evropě. USA budují svůj sanitární koridor ne na Ukrajině, ale na Západě. Rusové se z něho pokusí Ukrajinu vyvléknout. Jenže neznáme postoj Německa.“

Pokud se kouknete mapu toho sanitárního koridoru tak Ukrajině se opravdu skoro vyhýbá. Ono by pro všechny bylo nejlepší a to dokonce i pro USA, pokud by zůstala tak jak byla víceméně neutrální. Hlavně pro normální Ukrajince, protože ta přetahovaná o Ukrajinu pro ně bude dost zlá. My v tom koridoru jsme také (jako Česko). Ale nedává to žádný smysl. Obchodu mezi Ruskem a Německem by nemohl zabránit. Možná zárodek spojených států evropských, které by poskytovaly dostatek vojáků proti Rusku. Naštěstí pro nás stav naší armády prakticky vylu-čuje se v tom nějak angažovat. Ale je tu snaha tento stav úpravou branného zákona radikálně změnit.

„Ten, kdo mi řekne, co Němci udělají, zná vývoj na dalších 20 let. Ale Němci se bohužel dosud nerozhodli. To je jejich odvěký problém. Neschopnost sladit enormní ekonomickou sílu a geopoli-tickou křehkost. Už někdy od roku 1871 to byla potíž pro Německo i Evropu.“

A Německo to rozhodování bude mít velice těžké. Vypadalo to, že jeho způsob ovládnutí člen-ských států na základě ekonomické závislosti bude úspěšnější než pomocí války (určitě ne tak destrukční). Bohužel má Amerika ale momentálně navrch. Je však příliš agresivní, aby si doká-zala své územní zisky udržet delší dobu. A nejen to, USA svým globálním přístupem přispívají k rozkladu EU.

„Takže impéria, která jsou přímo řízena jen vojenskou silou, jako například nacistická říše, zákonitě zaniknou. Nikdo nemá tolik sil. Na to musíme mít jistou míru vychytralosti.“

„Ale to ještě není náš problém. Zatím jen přiznáváme, že jsme impérium. Takže jsem se konečně dostal k tomu, že si můžeme říct, pojďme domů, vše je hotovo. Nejsme ještě připraveni na další kapitolu.“

Bohužel zrovna USA jsou typickým příkladem. Zřejmě to nebude fungovat dlouho ani s tou jistou mírou vychytralosti. Prakticky všechny jejich fígle jsou již okoukané, válčí již příliš dlouho. Problém Ameriky je v tom, že nemá žádné spojence jenom vazaly. Ono s ní kamarádit je na pováženou. Chce rychlé peníze, takže po ní zbývá jen spoušť. A spojenec nespojenec valí se dál.

„Neexistuje země, která by byla věčně mírumilovná. To platí i pro Spojené Státy. Vedli jsme mnoho válek. Evropa, jak předpokládám, se nevrátí do časů světových válek, ale vrátí se k lidskosti. Jistě, nějaké války se rozhoří, ale budou i období míru.“

Lidskost a války nejdou zrovna moc dobře dohromady. Ono je otázkou kdo k válkám dá podnět, samy od sebe jaksi nevznikají. Bohužel ale předpoklady tu jsou. Vysoká nezaměstnanost, ute-čenci, sociální krize, válka na Ukrajině a další věci, které s ní souvisí. Pokud tam bude dostatek zbraní tak si najdou cestičky i jinam. 

Pokud srovnáme dopady ukrajinské krize a sankcí které s ní souvisí, tak pro EU na rozdíl od Ameriky jsou poměrně citelné. Hlavně se to týká Německa, Polska atd. Na rozdíl od Ruska kde jejich efekt byl do určité míry jednorázový a bude odeznívat, tak v EU to bude dlouhodobá záležitost. Do Ruska přešlo 800 tisíc běženců. A dnes se o nich již nemluví. Neživoří někde v utečeneckých táborech. Navíc v Rusku pracuje asi 4 miliony Ukrajinců. Přitom nezaměstna-nost je 1 milion, volných míst 1,2 milionu. Rusko je údajně schopno uživit až 700 miliónů lidí. Propad rublu má za následek, že se začínají vyvážet zřejmě ale spíš nelegálně potraviny do Polska. Omezuje to současně dovoz, protože vše je daleko dražší. Podporuje ruský průmysl a zemědělství (omezuje zahraniční konkurenci). Sankce byly určitě bolestivé pro firmy a banky v Rusku. Jenže značná část jich je zahraničních nebo se zahraniční spoluúčastí. Vždyť to tam dělali stejní privatizátoři jako u nás. Zbrojní průmysl sankce nepocítil vůbec a těžbu nafty a zemního plynu to taky dvakrát neničí. Dokonce se zvyšuje, hlavně díky vývozu nafty do Číny na úkor Saudské Arábie. EU má na krku Ukrajinu, krachující Řecko, války chtivé NATO, ci-telné snížení exportu do Ruska, zadlužené státy atd. Amerika je sice za oceánem, ale před eko-nomickými problémy Evropy jí to neochrání a naopak. Jsem zvědav jak se s těmito problémy Německo a jeho EU dokáže poradit. Je jich najednou nějak moc. Hlavně je třeba se vyhnout válce v Evropě. Ona „revoluce“ na Ukrajině nebyl zrovna geniální nápad. Co se týká vlastního videa, je až zarážející otevřenost George Friedmana. Možná to souvisí s napjatou situací mezi USA a Izraelem. 

Navíc Evropa má i své vnitřní problémy a jsou velmi dobře popsány na:  http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13558-evropa-pacha-sebevrazdu.aspx

A kouknout se na toto krátké video taky můžu doporučit: http://www.mojevideo.sk/video/1b052/najuprimnejsie_tri_a_pol_minuty_v_televizii.html