„Ale nejvíce pobuřující bylo, že v tentýž mement tam byli američtí vojáci, také veteráni, s vyznamenáními. Je – pustili. Naši veteráni se sotva dostali do autobusu (a to bylo moc dobře, že to stihli), když na náměstí přišlo asi dvacet lidí, mírně řečeno agresívně naladěných Ukrajinců. Snažili se vyvolat rvačku i s veřejnými činiteli, i s Němci, kteří měli georgijevské stužky nebo ruské vlajky,“ – vyprávěl.
„Ještěže veterání už v tu chvíli byli v autobuse. Policie stála opodál a vůbec nereagovala. Naštěstí k přímému střetu nedošlo, protože plánovaný cíl – veteráni – byli nedostupní, protože už seděli v autobuse,“ – doplnil Viktor.
Je třeba říci, že to je historka ve všech ohledech příznačná. Ani ne tak v politickém, ale v etnickém ohledu. Ona nordická chladnost a povýšený vztah k Rusům – to je skutečná úroveň evropské a obzvlášť německé kultury. Právě tato úroveň kultury a chladnost v minulosti dovolily Němcům zaživa upalovat lidi, trávit je plynem, páchat genocidu. Jen proto, že byly vydány přísné rozkazy a ty je nutné splnit.
Tak se Němci za nějaký čas stali pány celé Evropy. Dnes se ale leccos změnilo. Nyní jsou úslužnými lokaji a dělají poslíčky Anglosasům. To jsou také mládenci s kamennou tváří a s „bohatou kulturou“, a před těmito pány Němci hrbí hřbety a klaní se do všech stran. Noví hospodáři totiž mohou i trestat.
V podstatě Němci tuto nadvládu nad sebou přijímají jako samozřejmost. Pamatujete na skandál s odposloucháváním telefonu Merkelové americkými tajnými službami? Zpřístupnili tuto informaci. Prošla médii. A co? Nic. Protože všichni chápou, kdo je tu pánem a kdo pouliční vořech. Vořech musí být na vodítku. Odposlouchávání, politický tlak, jsou prakticky přímými příkazy z Bílého domu do Berlína – to je totéž co vodítko, na kterém drží Německo a spolu s ním i celou Evropu.
A pak samozřejmě platí, že Němci se mají před bílými pány patřičně chovat. Když jsou bílí páni na exkurzi, „ruští barbaři“ nesmí překážet. Rusové nemají překážet, protože na Zemi, podle nich, ti proklatí Rusové vůbec nemají být. Takový sen má osvícená Evropa už dávno. No a Státy také, jasně.
A pokud jde o banderovce, kteří se vrhali na ruskou delegaci, ti mají pro tento případ už dávno jasné instrukce z Bílého domu. Jenže v Německu vám řeknou, že to nejsou fašisté. Nemají tam přece žádné banderovce! A na otázku, kdo jiný než nacisté se mohou vrhat na veterány Velké vlastenecké války, je už připravená odpověď – mladí přívrženci nové ukrajinské státnosti.
Opět tedy platí železná evropská logika. Prakticky si není na co stěžovat. Ale je tu malý problém. Rusům taková logika byla vždycky cizí. Samozřejmě nyní osvícená Evropa může dělat naschvály. A tím se také zabývá. Jako ta fena, která kňučí a v případě jako tento, se schovává za nohy svého pána s velkou holí.
Mimochodem tisk připomíná, že poprvé v postfašistické historii se Německo „přestalo bát analogie s druhou světovou válkou“ a oznámilo, že na Ukrajinu pošle své vojáky. Zejména o tom informovaly Daily Mail. Nakonec Německo vojáky přece jen neposlalo – ale vyjádření „nebojím se analogie“ si zapamatovalo. Navždy.
Rusové už dlouho trpí. Velmi dlouho. Nicméně i pověstné ruské trpělivosti je konec. Jsou to naši veteráni, naši vítězové v té strašlivé válce, když vás, osvícené Evropany, ano i Američany, zachránili od fašistického moru.
Tehdy jste také pohlíželi na SSSR jako na barbarskou zemi se strašným politickým režimem. Ano, i ruskou aristokracii, které se podařilo k vám emigrovat, postihlo totéž. Ani jejich život nebyl žádný med. Kterémupak knížeti nebo hraběti by se taky líbilo pracovat jako švýcarský vrátný? Ale nic lepšího se u vás pro ně nenašlo.
A potom jste se ocitli pod nohama Wehrmachtu. Podlehli jste v mžiku. A byli to naši předkové, kdo vás osvobodil. Ti, které dnes nepouštíte do Říšského sněmu.
Když nás tam nechcete pustit na exkurzi, můžeme přijít do Reichstagu i jinak. Tak, jak to udělali tito naši dědové v roce 1945. A žádní vaši policajti nás nezastaví. Dnes jste plivli do obličeje vašim skutečným osvoboditelům. Těm, kdo vás, Němce, zbavili Hitlera. Těm, kdo zničili fašizmus, který mohl vzniknout jen u vás, z vašeho sklonu k metodickému a klidnému plnění rozkazů pánů. Nezapomeneme to. Jako nezapomeneme i vaši nechuť vpustit do Říšského sněmu ty, kdo jsou ve skutečnosti v právu. Tam je každá cihla nasáklá krví a potem těchto lidí, kteří, nehledě na věk, si velmi dobře pamatují, jak po tisících poráželi vycvičenou nacistickou hordu a ne nějaké všelijaké radikály.
Takže, až vás Rusové znova osvobodí od dnešního područí (a takový den určitě přijde, veškerý pohyb k tomu směřuje), v novém Norimberském procesu zazní i tato epizoda. A pokud někdo zvedne uprostřed Berlína další zeď, to už my nebudeme pospíchat pomoci vám ji znova bořit.
Ne ze zášti, ale proto, že vy, Němci, jste stále nepochopili, co to je svoboda a odpovědnost. Vám je tak nepříjemné žít tuto svobodu, že jste si při první příležitosti našli nového pána, kterému radostně, s výrazem prostoupeným severským chladem lížete boty.
To si také budeme napříště pamatovat.
Zdroj: http://slu4ai.ru/rossijskix-veteranov-ne-pustili-v-rejxstag-i-pytalis-izbit/
