"Obviňuji politické vůdce z toho, že zavírají oči před vzestupem radikálního islámu a že ho záměrně ignorují kvůli svým voličům a 'politické korektnosti'. Obviňuji je z toho, že dovolili, aby v několika místních čtvrtích bujel po léta džihádistický radikalismus, až do té míry, že mi úředník místní správy, socialista, řekl: 'My samozřejmě víme, jak se věci v Molenbeeku mají, ale co chcete, je to voličstvo, které nelze opomíjet.'"
A nyní je na řadě Francie. "Jsou hlasy muslimů rozhodující?" zeptal se alžírský spisovatel Kamel Daoud ve francouzském týdeníku Le Point.
Znovuzvolení Emmanuela Macrona se očekávalo, ale skutečným šokem posledních francouzských prezidentských voleb byl bouřlivý vzestup radikální levice. Kandidát levicové proimigrační strany "La France Insoumise" (Nepoddajná Francie) Jean-Luc Mélenchon zaznamenal oproti roku 2017 dramatický vzestup. Celkově získal 22,2 % hlasů a umístil se jen jeden procentní bod za Marine Le Pen. A co je pozoruhodné – získal 69 % muslimských hlasů.
Francouzský filozof Alain Finkielkraut v rozhovoru pro francouzskou televizi Europe 1 řekl: "Mélenchon sází na Velkou výměnu, aby získal větší moc." Finkielkraut zmínil "Velkou výměnu" také v lednu, když řekl, že nahrazování evropského lidu Afričany, Asiaty a lidmi ze Středního východu je "zcela očividné".
"Skutečně se jedná o fragmentaci země a ano, toto riziko existuje a v každém případě si myslím, že demografická změna Evropy je mimořádně nápadná. Původní obyvatelstvo se v určitých okrscích a regionech stává menšinou."
Centrem Mélenchonova politického projektu byla francouzská předměstí a velká města s vysokým podílem imigrantů, v nichž ve volbách získal 60 % hlasů. [1]
Co nám tato čísla říkají? Mnozí politici naskočili do rozjetého vlaku politického islámu a iluze společné solidarity jim přinesla kýžené výsledky. Mélenchon, který se účastnil "pochodů proti islamofobii" a přirovnal muslimy v roce 2022 k Židům v roce 1942, předpověděl "kreolizaci" Francie: "Do roku 2050 budou 50 % francouzské populace tvořit smíšené rodiny."
Mélenchon otevřeně prohlašuje: "Jsem jediný, kdo muslimy brání." Podle deníku Le Figaro byl oslavován v dělnických čtvrtích, zejména díky muslimským voličům.
Ačkoliv požadavky politického islámu podporovali i ostatní kandidáti, tak "existuje kategorie, ve které je Jean-Luc Mélenchon velmi silný, kde je nejsilnější," varoval Brice Teinturier z agentury Ipsos. "Mezi francouzskými muslimy má podporu 45 % až 49 %...."
Stručně řečeno, vidíme zde novou politickou dynamiku – demokracie je v područí demografie. Zdá se, že společným tématem mezi voliči těchto kandidátů a zastánci islámu je averze vůči západním společnostem a pomocí progresivního jazyka a symbolů "woke" je chtějí vytěsnit. Tito lidé chtějí prosadit "inkluzivnější" a "kosmopolitnější" společnost, která by ovšem byla asketická, zakazující a fundamentalistická.
Když například město Grenoble nedávno schválilo nošení burkin na svých veřejných koupalištích, tak tuto změnu starosta města zdůvodnil tak, že se jedná o formu sociálního začlenění. Céline Pina v deníku Le Figaro napsala: "Starosta Grenoblu přejímá argumenty a rétorické vzorce Muslimského bratrstva: mluví o svobodě vnucovat lidem sexismus."
Tato rétorika wokeismu předstírá, že je "inkluzivní", ale pečlivě vylučuje celé skupiny lidí na jasně rasistickém základě barvy pleti (bílé) nebo etnicity (Židé). Wokeismus, plný progresivních a rasistických řečí, předstírá, že není rasistický, ale zatím je prodchnut syrovou rasistickou ideologií "diverzity", která propaguje nahrazování původního obyvatelstva imigranty. Podporuje také politickou korektnost – smrtící virus, který paralyzuje životně důležité reflexy Západu. Wokeismus je ideální živnou půdou pro rozkvět politického islámu v Evropě.
France Strategy, nezávislá instituce odpovědná předsedovi vlády, zveřejnila v říjnu 2021 šokující studii, která ukázala, že ve Francii je 25 měst, kde se podíl mimoevropských mladých lidí pohybuje mezi 70 a 79 %. Z těchto 25 měst leží 4 města v departementu Seine-Saint-Denis. [2]
"Existuje pozoruhodná korelace mezi počtem hlasů pro Mélenchona a podílem imigrantů neevropského původu v pařížském regionu," napsal analytik Sylvain Catherine.
V Montpellieru "je více praktikujících muslimů než praktikujících křesťanů, a zatímco kostely nebývají plné, tak mešity praskají ve švech," uvedl francouzský regionální deník Midi Libre. Mélenchon tam našel obrovský rezervoár hlasů. Například v Créteil, symbolickém městě imigrace v údolí řeky Marny, získal Mélenchon 40 % hlasů.
Erwan Seznec, autor knihy Nos élus et l'islam (Naši vyvolení a islám), podrobně popsal, jak mnoho francouzských lídrů umožnilo islamismu v těchto městech vzkvétat. Od Denainu až po Perpignan má značný počet volených představitelů dvojznačné vztahy se svými muslimskými voliči. Výměnou za hlasy se jim starají o bydlení, zaměstnání a modlitebny. Islamističtí aktivisté se zase mezi sebou předhánějí v tom, jak podpořit ty "své" politiky. Bernard Rougier, autor knihy Les territoires conquis de l'islamisme (Území dobytá islamismem) před dvěma lety varoval, že "kandidáti těchto islamistických struktur se v příštích volbách objeví mezi kandidáty Mélenchonovy strany."
V Trappes, které je symbolem islamizace provinčních měst, získal Mélenchon 61 % hlasů.
"70 procent všech obyvatel zde tvoří muslimové a žijí zde lidé 40 až 50 různých národností. Místní čtvrtě začínají vypadat jako některé libanonské lokality – mikrosvěty uzavřené ve své výlučné náboženské realitě a civilizaci. Etnická fragmentace podobná Balkánu již není daleko."
Ve městě Roubaix, které je již ze 40 % muslimské, získal Mélenchon 50 % hlasů. V alsaských Mylhúzách, které si Macron vybral k zahájení projektu na potlačení politického islámu, získal Mélenchon 36 % hlasů. V Nîmes, kde Mélenchon bez námahy zvítězil, neevropská imigrace letí nahoru a podle deníku Le Monde tam "mezi lety 1990 a 2017 vzrostl podíl obyvatel narozených mimo Evropu ze 7,3 na 16,3 %.
Ve druhém kole prezidentských voleb většina Mélenchonových voličů volila Macrona. Během ramadánu dokonce pařížská Velká mešita zorganizovala pro Macronovo znovuzvolení slavnostní muslimskou večeři iftár. Zúčastnil se jí i bývalý Macronův ministr vnitra a předseda jeho strany Christophe Castaner. A hlasy pro Macrona byly zaručené. Ve městě Trappes dalo Macronovi hlas 74 % voličů – to je 20 % nad celostátním průměrem; v Roubaix to bylo 70 %, v Grigny 70 %, v La Courneuve 77 %, v Bondy 74 %, v Colombes 80 %, v Les Lilas 83,5 %, v Bobigny 75,5 %.... Toto jsou typická města departementu Seine-Saint-Denis.
V severních čtvrtích Marseille, které v prvním kole z velké části hlasovaly pro Mélenchona, Macron snadno zvítězil. Tyto čtvrti jsou domovem velké islámské komunity, která tvoří více než čtvrtinu obyvatel města. "Severní čtvrti Marseille", napsal deník Le Figaro, mají "maloměstský" charakter, kde je komunitarismus každodenní realitou..."
Stejnou dynamiku lze pozorovat také v Německu. Výzkum agentury MedienDienst Integration zaznamenal, že 83 poslanců v nově zvoleném německém Bundestagu – 11,3 % z celkového počtu – má zahraniční původ. Procento německých poslanců zahraničního původu se po celostátních volbách zvýšilo již potřetí za sebou. V roce 2013 jich bylo 5,9 % a v roce 2017 jich bylo již 8 %. 18 nových poslanců nově zvoleného německého Bundestagu je tureckého původu a 24 poslanců má balkánské kořeny.... Počet sociálnědemokratických poslanců (vítězů zářijových voleb v roce 2021), kteří mají imigrantský původ, se po těchto jedněch volbách zvýšil z 10 na 17 %.
Toto stále rostoucí procento tureckých, bosenských, kosovských, íránských a iráckých politiků bude stále více ovlivňovat rozhodnutí první evropské mocnosti v otázkách imigrace a multikulturalismu. Levicová strana Die Linke má nejvyšší procento poslanců s imigrantským původem: 28,2 %. A co nás čeká zítra? Herbert Brücker, vedoucí výzkumu migrantů ve Spolkovém institutu pro výzkum zaměstnanosti (Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung) německému listu Die Welt řekl:
"V současnosti má čtvrtina lidí v Německu imigrantský původ. Za 20 let to bude minimálně 35 procent, ale jejich podíl může přesáhnout i 40 procent.... To, co dnes vidíme ve velkých městech, bude normální v celé zemi. A ve městech, jako je například Frankfurt, bude žít 65 až 70 procent obyvatel s imigrantským původem."
"Výsledek prezidentských voleb ukazuje, že Mélenchonova strategie zaměřená na muslimskou komunitu se mu vyplatila," poznamenala antropoložka Florence Bergeaud-Blackler. Ale jaké to bude mít důsledky v budoucnosti?
"Masivní počet hlasů pro Mélenchona je důkazem toho, že strategie viktimizace komunity, která začala v 90. letech, docílila toho, čeho se mělo docílit během jedné nebo dvou generací. [4] Mélenchon obdržel velkou část muslimských hlasů, což z jeho strany samozřejmě nedělá stranu muslimskou nebo islamistickou, ale pouze stranu 'kukaččí'. Stejně jako kukačka klade svá vejce do hnízda ptáka jiného druhu, 'kukaččí strana' pěstuje a chrání myšlenky, které nejsou její vlastní. Muslimské bratrstvo má strategii, kterou vyjádřilo ve svých plánech z 80. let: vytvořit alianci s poddajnými stranami za účelem propagace svých záměrů."
Jaká bude Francie za pět let, až se demografie načisto obrátí vzhůru nohama? Dojde ke scénáři jako v románu "Podvolení" od Michela Houellebecqa, v kterém je francouzský prezident "umírněným" členem Muslimského bratrstva? Nebo se ujmou vedení politici s podobnou politikou díky svému paktu s muslimskými komunitami?
"Dnes," přemítá filozof Alain Finkielkraut, "je v departementu Seine-Saint-Denis 145 mešit v porovnání se 117 kostely." Ty první praskají ve švech, ty druhé zívají prázdnotou.
Budoucnost je již tady.
Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.
[1] Abychom byli přesní – Mélenchon získal v Saint-Denis 61,13 % procenta, o 17 procent více než v roce 2017. V Montreuil Mélenchon získal 55,35 %. V Bobigny 60 % hlasů. V departementu Seine-Saint-Denis dosáhl Mélenchon volebního výsledku 49,09 % – což je dramatický nárůst ve srovnání s rokem 2017, kdy získal pouze 34,02 %. V Argenteuil, třetím největším městě regionu Île-de-France, se umístil na prvním místě s 49,89 % hlasů. V regionu Île-de-France – francouzském regionu s největším počtem obyvatel – který zahrnuje také Paříž, Mélenchon Macrona většinou porazil.
V islamizovaném departementu Seine-Saint-Denis vyhrál Mélenchon v 37 ze 40 měst. Mélenchon vyhrál v Marseille (31 %), Le Havre (30 %), Lille (40 %), Lyonu (31 %), Montpellieru (40 %), Saint-Etienne (33 %), Toulouse (36 %), Štrasburku (35 %), Rennes (36 %) a Nantes (33 %). V Marseille a Lyonu (druhé a třetí největší město Francie) muslimové již tvoří 30 % populace a ve Štrasburku již muslimové tvoří čtvrtinu studentů veřejných škol. V Mylhúzách tvoří muslimská komunita již 25 % procent populace. V Paříži skončil Mélenchon na druhém místě s 29 % hlasů. Volilo se také v Aubervilliers. Billboard nainstalovaný na pozemku v ulici Rue Saint-Denis v Aubervilliers hlásá: "Zde magistrát spolupracuje s muslimy z Aubervilliers na stavbě velké mešity." Takto se ve francouzském departementu Seine-Saint-Dennis, kde nyní muslimové tvoří 30 % populace, projevuje islámský klientelismus.
[2] La Courneuve (75 %), Villetaneuse (73 %), Clichy-sous-Bois (72 %), Aubervilliers (70 %). V La Courneuve získal Mélenchon 64 % hlasů, ve Villetaneuse 65 %, v Clichy-sous-Bois 60 % a v Aubervilliers 60 %.
[3] Komunitarismus – snahy o vytvoření národnostních, rasových či náboženských komunit, které nad "společný" národní zájem kladou dílčí zájmy své komunity.
[4] Viktimizace muslimů – ideologie, která staví muslimy vždy do role obětí.
Překlad původního textu: Europe: Demography Governs Democracy
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský
zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/18765/evrope-demokracie-podruci-demografie
