Ta naše politika česká, aneb na více židlích seděti…

Pokud by tomu odpovídaly patřičné a hlavně pozitivní výsledky prospěšné občanům, nic proti tomu. Říká se, že nejlepší školou života je praxe, jenže někteří politici, alias poslanci to vzali z opačného konce. Získanou praxi umně využívají ve svůj osobní prospěch, bez ohledu na to, že jim byla občany-voliči dána důvěry v jejich zastupování, že se k tomu zavázali poslaneckým či jiným slibem.  Čest a svědomí se pro ně stal pojem, který vyřadili ze svého slovníku. Prostě, je jim to „šuma fuk“, hlavně že to nese!

     Poslední důkaz, jak se politici staví ke své „náročné“ politické práci a nemalé „zodpovědnosti“ je výměna „stráží“ na postu starosty v Holešově. Bývalý starosta PaedDr. Zdeněk Janalík (ODS) odešel z postu starosty údajně proto, že jako bývalý ředitel gymnázia by rád pokračoval v práci po do důchodu odcházející ředitelce. Prý aby udržel kontinuitu chodu gymnázia. Je-li to ten pravý důvod, lze jen ztěží posoudit, nicméně pozoruhodné na tom je, že jakkoliv se chce, podle svého vyjádření, věnovat práci ředitele gymnázia, neopomněl se angažovat jako kandidát v krajských volbách. Tak tomu se říká obětování se pro blaho kraje a jeho občanů! No, když to něco hodí,  člověk se  obětuje rád, nebo ne?

     Na jeho uvolněné křeslo starosty byl zvolen druhý v pořadí z posledních voleb za ODS, poslanec Pavel Svoboda. To je špatná zpráva. V čem? Neskromně o svém novém postu říká, že se stal starostou města proto, že to vyplynulo s politické matematiky. V Holešově totiž v posledních volbách vyhrála ODS a on byl druhý v pořadí. No a jsme u toho, ta nešťastná politika a její praktiky! Protože je však současně poslancem za ODS, sebevědomě slíbil, že skloubí práci poslance i starosty. „Já si myslím, že propojení postu starosty a poslance parlamentu může mít pro město značný přínos“, říká nový starosta Svoboda. Ale pro jistotu si nechává otevřená zadní vrátka když říká, že „…pokud bych náhodou zjistil, že oba posty nelze skloubit, nebudu mít v krajním případě žádný problém s tím, aby post starosty zastával někdo jiný!“ K tomu několik poznámek.

     Především k jeho konstatování, že propojení postu starosty a poslance může mít pro město značný přínos. Nemyslím, že to bude mít pro město až takový přínos, jako pro něho samotného. Pobírat nekrácený plat poslance a stejně tak plný plat starosty je už přece značný přínos.  Nemluvě o tom, že občané už mají zkušenosti z období, kdy předchozí starosta Janalík zastával funkci senátora. I ten tvrdil, že spojení obou postů má nemalý přínos pro město a že  je obě zvládá. Jenže 14 dnů tady, dalších 14 v Praze nemůže nemít  dopad na práci úřadu. Stejně jako u bývalého starosty Janalíka tak i současného starosty Svobody však jde především o přínosy osobní. A nechť nikdo netvrdí, že tomu tak není. A ještě jedna poznámka. Pan nový starosta a poslanec Svoboda, kromě těchto dvou dnes zastávajících „náročných“  funkcí má, pokud je mi známo, ještě soukromou poradenskou firmu a je členem dozorčí rady Českých lesů. Takže o tom, zda skloubí a bude stíhat všechny tyto činnosti, aniž by to bylo na újmu Městského úřadu a  občanů města Holešova, lze dost silně pochybovat. Od člena ODS však nic překvapivého, své schopnosti nám ODS dokladuje dnes a denně. 

      Znovu a stále opakuji varovné výkřiky, které byly svého času u některých politiků přímo hitem, když tvrdě kritizovali komunistické funkcionáře v době totality, že mají dvě i více funkcí a že přece není možné sedět na dvou židlích. Omyl, lze a jak snadno! Naší politici jsou světovými jedničkami v žongléřství, ti dokáží v jednom okamžiku sedět ne na dvou, třech židlích, ale i na pěti a více židlích a to mnohdy i hodně od sebe vzdálených! To je výkon, hodný zápisu do Gwinesovy knihy rekordů! A také asi málo známe odhodlání a vytrvalost našich politiků. Ti když se do něčeho zakousnou, tak se toho nepustí a drží se a drží a povolí jen tehdy, když mohou skousnout ještě něco navíc.

     Jak již výše uvedeno, pan nový starosta města Holešova však s možností kolapsu ve výkonu obou funkcí jaksi nepřímo počítá a proto se jistí. Když to totiž „náhodou“ nepůjde, tak se starostování vzdá. Proč zrovna starostování a ne poslaneckého křesla? No protože skromnost je to poslední, co může respektovat a být dále poslancem je daleko nejlepší job, který se dnes někomu nabízí. Kdož ví, co bude po dalších volbách, tak proč toho ještě nevyužít. Upřímně řečeno, pro mne je to opravdu špatná zpráva. Snad to nebude dlouho trvat a nové zprávy budou mnohem, mnohem příjemnější!

11.10.2012                                                                                                                Jiří  B a ť a