Milá paní Lenko,
Celý víkend mi bylo těžko. I já sama jsem seděla v tichu a cítila, jak se ze všeho, co se děje v naší zemi, dusím.
Z toho, co se děje už dlouho - a my jsme si na to zvykli mlčet. Zvykli jsme si být zahnáni do kouta.
A pak přišla zpráva o Vás. A mně se zastavil dech.
Promiňte za všechna slova, která jste měla slyšet - a která nikdo neřekl.
Promiňte za mlčení.
Za to, že jste zůstala v bolesti sama.
Za to, že jsme Vás nedokázali ochránit.
Chtěla jste jediné - pravdu o tom, proč se Vaše dcera nevrátila ze školy domů.
A místo odpovědí přišlo mlžení.
Místo empatie - odstup.
Místo podpory - ticho.
A přesto jste to nevzdala.
Ptala jste se, i když Vás nechtěli slyšet.
Bojovala jste, i když jste zůstávala sama.
Vaše statečnost byla větší než všechny tiskové konference těch, kdo měli jednat.
Vaše láska byla silnější než jejich mlčení.
A přesto nakonec převážila bolest.
Já tu teď sedím a ptám se, kolik toho ještě musíme ztratit, než někdo řekne dost?
Někdo, kdo má odpovědnost. A svědomí.
Paní Lenko, věřím, že tam, kde jste teď, už žádná bolest není.
A že jste opět se svou Eliškou.
Prosím - řekněte jí, že víme, jak statečná byla její máma.
A že tady dole budeme dál říkat její jméno - a také to Vaše.
Se vší úctou. A s bolestí, která není lhostejná.
Děkujeme Vám, paní Lenko. A promiňte.
+ VIDEO ---------------------
Komentáře
Kdo nechal odstranit bilboard? Také jeden z nich?