UTAJOVANÁ PRAVDA - ZAPOVĚZENÉ POZNÁNÍ (27)

Jak říká jeden můj přítel z Pentagonu: „Miliarda sem, miliarda tam, a za chvíli už jednáš o pořádném balíku."

V různých projektech se angažuje tisíce zaměstnanců, ale v podstatě nikdo nezná podrobnosti o tom, na čem vlastně dělají. Někteří mohou pracovat na malých věcičkách, které jsou součástí toho soukolí, které je součástí většího soukolí a tak dál - to všechno je velmi přísně kontrolováno. Ta politická skupina či vládnoucí skupina má tak 200 až 300 lidí a je transnacionální. Spojené státy v žádném případě nejsou jediným větším centrem jejich aktivity. V této skupině jsou důležití členové z Číny, Latinské Ameriky, Vatikánu, různých institucí, z Evropy i Ruska. Státní hranice vlastně nehrají žádnou roli.

Národní záležitosti jsou podružné. Nemá to nic společného s vládou, tak jak ji známe. Je to soustředěno kolem korporač- ních, finančních, transnacionálních a náboženských zájmů; jsou ocas, který vrtí psem - národními vládami. Jedna z nejmocněj- ších entit v rámci této skupiny je korporační mormonské impérium. Mormonská hierarchie má rozsáhlé finanční a korporač- ní holdingy spojené s těmito tajnými programy, ale „postavení a šarže" s tím záměrně nemají co dělat.

...Nátlak? ... Víte, často říkám lidem: „Ach, vy máte strach z CIA? Ti chlápci jsou pusinky." Ti, kterých je třeba se bát, jsou chlápci, co pracují na smlouvu pro Lockheed nebo E-Systems, nebo ti, které si lze najmout ze skupiny, která je spojena s tím, čemu se říká Ďáblovi učedníci, což je motorkářský gang. Je to podskupina Pekelných andělů, která se rutinně angažuje v lidských obětech a vivisekcích - kdy vás rozpářou zaživa - aby si v jistém prostředí vynutili, že budete držet jazyk za zuby.

Znám muže, který pracuje v energetickém výzkumu, jeho kolega se stal obětí Ďáblových učedníků. Ti chlápci nosí náhrdelníky z lidských zubů, každý zub je z jedné oběti, kterou zabili. Vyrazili tomu kolegovi zuby, vykuchali mu vnitřnosti a nechali ho umírat. On však dokázal přežít. Dnes je z něho naprostý asociál, který nechce mít s lidmi nic společného.

Tito Ďáblovi učedníci pracují na smlouvu pro některé ty ničemné zločinecké podniky, které jsou zapojeny do práce na tom nejděsivějším scénáři celého toho tajného podniku. O mnoho bezpečnostních opatření se starají tradiční bezpečnostní agentury. Ale pak jsou zde i tyto netradiční skupiny...

Jeden arizonský špion z té tajné skupiny získal záznam, kde je zachycena buď replika mimozemského korábu, nebo přímo mimozemský koráb, který se vymkl kontrole a havaroval poblíž jednoho vojenského zařízení v Kanadě.

Jeden z týmů, který se účastnil vypátrání havarovaného korábu, celou věc filmoval. Mám ten film od člověka, který si to vše tajně natočil. Je to poměrně rozmazaný film. Dostal se mi do rukou společně s fotografiemi, na kterých je něco, co vypadá jako mimozemské formy života.

Ten muž, který zmíněný film natočil, si našel cestu k muži, který je tajným špionem, ale který se vydává za UFO výzkumníka a analytika digitálních záznamu, tento agent poskytl muži, který film natočil, „bezpečnou skrýš" na svém ranči v Arizoně. No, nevím, zdali to byl bezpečný domov. Jednoho dne, když se tento „ochránce" vrátil na ranč, zjistil, že muž je pryč a do dopisní schránky někdo nacpal sáček s prstem a malý kus papíru s nápisem „SSF.U" - skoncováno s extrémním zaujetím. Toho muže už nikdy nenašli, předpokládá se, že byl zavražděn. Celý příběh mi řekl vlastník toho ranče.

Lidé, kteří jsou v těch klíčových rolích, jsou tam proto, že tuto roli zdědili po předchozí generaci. Předává se z generace na generaci.

Již jsem například zmínil Jamese Jesuse Angeltona, který podepsal odposlechy telefonátů Marylin Monroe. Byl jsem kontaktován jeho potomkem, který je extrémně bohatý a je zapojen do práce té tajné skupiny, ale mimo Agenturu pro národní bezpečnost. Vše skutečně důležité se děje mimo agenturu, v tom soukromém světě. Než došlo k události Disc- losure, mi ten muž zavolal a řekl: „Posunuli jsme náš časový rozvrh zveřejnění těchto informací o dobrých šest až dvanáct let kupředu." „To je dobré," řekl jsem. Dodal: „Díváme se na tento materiál společně s NATO; v rámci velitelství NATO v Evropě existuje jedna oddělená sekce, která to má na starosti." Vysvětloval dále: „Máme tento plán: v následujících pár letech chceme přimět klíčové politické, vojenské a náboženské vůdce světa, aby oznámili, že došlo k odhalení mimozemšťanů a že ve vesmíru nejsme sami. Že mimozemšťané skutečně existují. Byli bychom rádi, abyste na tom s námi spolupracoval."

Odpověděl jsem: „Teď už je na to trochu pozdě, nemyslíte?"

Chtěl mě přemluvit, abych odložil projekt odtajnění a přizpůsobil se jejich časovému plánu. Samozřejmě, že jsem kvůli tomu byl již několikrát kontaktován, vzpomeňte si na generála T. E. Odpověděl jsem: „Obávám se, že kdybych odložil proces odtajnění, dal bych čas těm tajným operacím, aby se zkonsoli- dovály a upevnily svou moc, což je v rozporu s tím, jak by měla vypadat budoucnost na Zemi."

Ti příznivěji naklonění členové této skupiny - včetně tohoto gentlemana Angeltona - jsou otevřeni možnosti dříve či později tyto informace zveřejnit. Uvnitř stínové vlády dochází k jakési válce špionů, existuje tam mnoho frakcí, mnoho dočasných spojenectví; celá ta věc je stále v pohybu. Lidé mají tendenci pohlížet na tuto skrytou vládnoucí skupinu jako na něco jednolitého a fixního. Není tomu tak. Tato skupina je velmi dynamická, dokonce rozdrobená.

Projektu Disclosure se dostalo ochrany z mnoha neobvyk lých míst. Od roku 1998 se nestalo, že by některý z našich vojenských svědků dostal příkaz k mlčení. Ani jeden. Ani jeden z nich nebyl zastrašen.

Setkal jsem se s jednou buňkou stínové vlády těsně před událostí Disclosure v roce 2001. flekl jsem: „Prosím, upozor něte své lidi, aby si byli vědomi tohoto faktu: uvítáme vaši asis tenči nebo můžete zůstat neutrální. Pokud však zkřížíte jediný ■vlas na hlavě jedno z těch mužů a žen či kohokoliv spojeného s tímto projektem, nebo pokusíte-li se je zastrašit, nebo pokud cestou na setkání uklouznu na chodníku a srazí mě projíždějící náklaďák, bude to mít velmi vážné důsledky."

Věděli, co tím myslím. Máme výjimečné duchovní bojovníky, kteří nás chrání - jak na Zemi, tak jinde. To neznamená, že jsou neporazitelní - to vůbec ne. Ale je to kontrola a rovnováha, tak to je.

Nelze nic slibovat. Vše, co vím, je, že je třeba udělat vše, co je v našich silách.

Od svého zážitku blízkého smrti, který jsem měl v sedmnác ti letech, mám velmi odlišný pohled na to, o čem vlastně život je. To formovalo vše, co jsem dělal. Jsme zde jen krátce, ale náš život je věčný. Musíme kráčet svou stezkou - naplnit náš osud - v tom spočívá veškerý smysl.

Kvůli tomu jsem zanechal své práce na pohotovosti a zce- la jsem se oddal tomuto dílu. Musím připustit, že mi hluboce chybí péče o pacienty. Ale nyní se musím dívat - jako na své pacienty - na Zemi a její děti a dělat to nejlepší, abych se o ně postaral...

Tato oběť stojí za to, protože doba, ve které žijeme, ustanoví směr pro budoucího půl milionu let lidské evoluce. Žijeme ve skutečně rozhodujícím kosmickém okamžiku.

Je poněkud ironické, když se mě lidé ptají: „Nemáte strach, když jste v blízkosti těch UFO, že vás může něco zranit?" Odpovídám: „Ne, kromě toho, že mám obavy z dalších lidí, kteří mohou být poblíž." Hrozba vždy přichází od lidí, nikdy od mimozemšťanů. Známe mnoho případů, kdy lidé vytáhli /bráně a bez jakýchkoliv otázek začali po UFO střílet!

Několikrát se též pokoušeli střílet po CSETI týmu. V Mexiku v březnu 1997 jsme strávili pět nocí v terénu při pokusech o kontakt. Z toho jsme během čtyř nocí byli přepadeni ozbrojenými policisty, kteří se v podstatě chovají jako bandité a vyžadují od lidí peníze.

Jedné noci jsme se usídlili u vesničky Altimayaya poblíž staré pevnosti na úpatí vulkánu. Náhle jsme viděli, jak se nahoru drkotá policejní auto. Když k nám dojelo, vystoupili ozbrojení policisté. Nesli sklopenou pušku. V duchu se mi promítl obrázek, jak se nás chystají okrást a zabít. Byli jsme v meditativním stavu, tak jsme zavolali na svou ochranu božské Bytí. Zvláště jsme se soustředili na mír a posvátný vliv na ty policisty.

Zpočátku byli ti muži zákona rozrušení a nepřátelští - vskutku hrozilo nebezpečí. Pak však zničehonic začali být takřka mírní a klidní. Zcela nevysvětlitelně si sedli na zem a odložili pušky. Z policejního auta vytáhli kytary a pustili se do zpěvu.

Otočil jsem se k naší skupině a řekl jsem: „Plynulými pohyby posbírejte všechno, co máme, dejte to do auta a odjedeme." Vykonali jsme to, jako by na tom záležely naše životy, krátce jsme se s nimi rozloučili. Oni stále hráli na kytary. Díky síle toho uklidňujícího božského vlivu se z velmi nebezpečné situa ce staly nanejvýš klidné a pokojné okamžiky.

Nastoupili jsme do auta a pak rychle odjeli zpét na místo, kde jsme byli ubytovaní. Netušili jsme, jak dlouho zůstanou v tom snovém míruplném stavu. Byli ozbrojení, zfetovaní, při pravení k akci - a já byl rozhodnut dostat nás do bezpečí.

Tento příklad ukazuje, jak posvátné, kosmické Bytí může mysteriózně a rychle změnit situaci, je-li tato síla vyzvána, aby pomohla.