Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

UTAJOVANÁ PRAVDA - ZAPOVĚZENÉ POZNÁNÍ (42)

42. UNIVERZÁLNÍ SPIRITUALITA

Dokonce i když zapomeneme na otázku globálního oteplování, životního prostředí a geopolitických důsledků vedení válek o ropu, utrpení, které se děje ve světě kvůli uměle udržované chudobě pramenící ze zadržování moderních technologií, již způsobilo smrt stovkám milionů lidí. Ta tajná politika přinutila žít miliardy lidí v zoufalství a ignoranci, bez vzdělání či základních prostředků pro důstojný život.

  • utajovana-pravda-zapovezene-poznani-422

To samotné utrpení by ospravedlnilo změnu v současném pořádku a odhalení všech těch technologií a zázračných nových věd. Zatímco většina lidí ze Západu má strach z toho, jaké děsivé kataklyzma nás čeká kvůli ekologickým, ekonomickým a geopolitickým krachům, které přinese cesta, po níž kráčí tato civilizace, většina světové populace již žije v pekle chudoby a beznaděje. Pro ně ta katastrofa již nastala.

Popřemýšlejme o tomto: Než jsme začali s Eisenhowerovým dálničním systémem, tak jsme tento dálniční systém nepotřebovali. V budoucnosti bude všechen transport probíhat nad zemí pomocí antigravitačního magnetického systému a stovky miliard dolarů, které se utratí na udržování a výstavbu povrchových silnic, budou moci být vloženy do vzdělání, zdraví a dalších užitečných věcí.

Navíc ohromné množství úrodné půdy a prvotních nemovitostí, které nyní leží pod tím vším betonem a asfaltem, bude moci sloužit zemědělství či rekreaci.

Finance, kterými nyní plýtváme na energii, pohonné systémy, transport a povrchové cesty, budou použity pro skutečný pokrok lidské civilizace. Každý rok utratíme více než bilion dolarů za vojensko-průmyslové operace. Je to ohromná částka světové ekonomické aktivity. Většina těchto peněz se uvolní na jiné účely.

Takže to není v tom, že by nebyly zdroje či finance na vytvoření skvělé planety. Prostě jsou jen vydávány na špatné účely a prohýřeny.

Jakmile se tato dynamika změní, bude možné vše, nač jen pomyslíme! Všechny ty technologie již jsou zde. Máme znalosti, jak je udělat. A na naší planetě je i dost moudrých lidí, kteří to dokáží. Tak proč k tomu ještě nedošlo?

Struktury a instituce kolem dnešního náboženství projdou velkou proměnou a z větší části prostě zaniknou. Připomínám, že duchovenstvo - rabíni, kněži, reverendi, mullové atd. - se vyvinulo hlavně proto, že jen hrstka lidí byla gramotných.

Nicméně v době všeobecného vzdělání nebudou žádní negramotní. Už dnes většina lidí umí číst a psát. Proto již není třeba mít centralizované duchovenstvo. Tato potřeba již skončila - nepotřebujeme je dobrých sto padesát let.

V blízké budoucnosti dorostou všichni lidé do stavu, kdy sami převezmou zodpovědnost za hledání pravdy, čtení, studium, meditace a modlitby v rámci svého vlastního spirituálního vývoje. Budou tu duchovní učitelé, ale nikoliv lidé, které pozvedáme do stavu „reverendů" či „rabínů" či „imámů", a tudíž i „dalajlámů".

Tyto náboženské struktury v minulosti čas od času sloužily dobrým účelům, nicméně si je přivlastnili jedinci toužící po moci a ovládání mas lidí. Tato dynamika nemá nic společného s cílem jakéhokoliv náboženství na Zemi - s žádným náboženstvím a s žádným zakladatelem náboženství na Zemi.

Pokud se chce někdo prezentovat jako křesťan, žid, buddhista či jakkoliv jinak, je to v pořádku. Ale duchovenstvo musí být nahrazeno laiky, sdílením idejí. Komunity se budou vyvíjet tak, že jejich ústředním nosníkem bude hledání spirituální pravdy a prožívání spirituální reality a pátrání v univerzálních naukách osvícených duchovních učitelů - všech duchovních učitelů. Tito učitelé se budou shromažďovat v radách a shromážděních, které nebudou mít žádnou postavu ústředního vůdce dané komunity, budou se střídat v předsednictví a fungovat jako skupina.

Je jasné, že lidé s větší kapacitou či zkušenostmi mohou učit či sdílet své poznatky s druhými. Tak to bylo vždy. Vždy jsme měli učitele. Nicméně idea, že budeme mít placené profesionální duchovenstvo, již patří minulosti. Je to pryč, protože toho bylo zneužíváno a protože lidé nyní mají sami schopnost číst a hledat pravdu. Lidé, za které tyto věci dělají kněží, jsou spirituálně infantilizováni, protože rezignují na svou vlastní duchovní zodpovědnost, která jde v ruku v ruce se vším konáním. Lidé si musejí osvojit duchovní zodpovědnost za svůj vlastní vývoj.

To však neznamená, že zde nebudou duchovní komunity či duchovní organizace či náboženství. Budou však velmi změněny, protože pokud skutečně usilují o osvícení a spiritualitu, pak budou hledět na to, jak duchovně posílit každého z nás.

Tato oblast lidského života se zaměří na prožívání duchovního vývoje a na skutečné porozumění tomu božskému a posvátnému.

Věci, které jsou dnes vydávány za velké „náboženské otázky", budou změněny a přesměrovány na skutečný cíl všech velkých proroků, avatárů a duchovních učitelů, kteří sem přišli, aby nám předali poznání o existenci posvátného Bytí a naši schopnost modlit se a meditovat tak, abychom to posvátné realizovali v našem životě.

Korupce náboženství je spjata jak s masami lidí vzdávajících se vlastní spirituální síly, tak s duchovenstvem náchylným ke zneužíváním moci.

Nezáleží na tom, kolik dobrých lidí je mezi kněžími, vždy se najde někdo, kdo se uchýlí k demagogii. Takoví pak ovlivňují lidi se slabší myslí a dostávají je pod svoji kontrolu a pak už je jen kousek k inkvizici nebo vyhlášení svaté války. Takovýto druh fanatismu a myšlení musí být odhalen ve své pravé podobě a zastaven, stejně jako hlásání těch ideologií, založených například na národnostních otázkách, které vedou k masivnímu válečnictví a ničení. To vše musí jednou provždy skončit.

Transformované pravdu hledající náboženské skupiny budou mít hluboký a stálý respekt vůči druhým. V průběhu času lidé odhalí, že pravda je jen jedna - a že náboženské rozdíly jsou nepodstatné nebo založené na lži, špatné interpretaci či překroucení původních duchovních učení.

Nakonec vyvineme univerzální spiritualitu. Lidé, pokud dosáhnou probuzení, prostě nebudou více schopni zaplétat se do sektářských půtek. Ve stavu probuzení si uvědomí, že ve skutečnosti tu není žádný rozdíl - v každé lucerně je to stejné světlo bez ohledu na to, jak lampa vypadá zvnějšku. Buddha, Krišna, Ježíš či Mohammed, všichni jsou manifestací téhož Božství. Lidé začnou hledat světlo a přestanou se separovat a nenávidět kvůli vzhledu lucerny.

Mé pochopení toho, co se stane v okamžiku (který lidé nazývají smrt) oddělení duchovního těla a duše od fyzického těla, je takové, že pokračuje nepřerušená kontinuita vědomí. Sám jsem to zažil a vím to i od ostatních lidí, kteří prošli zážitkem blízkým smrti. Je tu kontinuita naší individuality - máme všechny naše vzpomínky, všechno naše poznání. Náhle jsme však osvobozeni. Jako pták z klece. Naším domovem se stává širý kosmos astrálních říší, světy světla a to, co je za tím. Vystoupáme na úroveň shodnou se stupněm naší evoluce a vědomí dosaženého během pozemského žití. A jsme otevřeně vítáni našimi milovanými a přáteli, se kterými jsme se stýkali na Zemi.

V této duchovní formě pokračujeme v růstu a evoluci skrze všechny úrovně kosmologie, v astrálních světech procházíme jednou realizací za druhou. Dalo by se říci, že tyto nádherné světy poznání a světla jsou nebem. Na této cestě pokračujeme navždy, pokud se ve stavu osvícení nerozhodneme sloučit se s oceánem. Přesto budeme vždy existovat; čas je iluze. Kapka naší individuální existence se může sloučit s oceánem neohra- ničené božské Mysli, ale přesto můžeme též pokračovat jako jedinci a dál konat své dílo v této sféře.

Jedinec, kterým je každý z nás a který je jedinečným výtvorem, nebude zničen. Probuzené Bytí v každé věci je jedinečné, a vždy bylo a vždy bude. Nicméně i naše duše existuje navěky. Všichni jsme součástí toho, co Bůh stvořil. Naše individuální vědomí bude pokračovat do té doby, dokud se kapka nesloučí s oceánem - a my se rozhodneme zůstat tam nebo nezůstat.

Dochází tu k nádherné kontinuitě. Naše děti, naši milovaní, naši předci, naši rodiče - všechny je uvidíme. Poznáme je. A oni nás přivítají.

Jedna z klíčových věcí, které si je třeba pamatovat v okamžiku odchodu ze světa, zní: „Zapomeň na všechno, co jsi znal. Nech to být a vstup do toho největšího Světla."

Nemáme tušení, jak vysokého stupně můžeme v tom momentě dosáhnout, ale mohu vám říci toto: Nejlepší možný výsledek je zaručen tehdy, když budeme odpoutaní od všeho, co víme, od všeho, co jsme udělali, od všech našich představ o tom, kým jsme ... a umožníme si zcela a úplně se ponořit do toho největšího, posvátného Světla.

To, co lidi zadržuje při jejich přesunu z této planety na další, jsou jejich připoutání, ať už materialistická či taková, která se pojí k jejich názorům a egu. Takže stav odpoutání a čistoty a ochota bezpodmínečně odevzdat své já do rukou božského Světla nás zavede na ten nejvyšší možný stav existence.

Jaký je rozdíl v tom, když tohoto stavu dosáhneme po smrti, nebo když během života vstupujeme do meditativních stavů božského vědomí či jednoty vědomí?

To záleží na úrovni vědomí, které zde dosahujeme. Je možné zde na Zemi zakoušet a být ve stavu tak vysokém a jedinečném, který někdo jiný dosáhne až po miliardách let evoluce poté, co opustil své pozemské tělo.

Pro většinu lidí znamená osvobození od těla obrovskou radost, svobodu a příchod nových schopností. Z nitra své mysli můžeme manifestovat cokoliv - stačí si jen představit hrad a objeví se hrad, který je v této sféře naprosto skutečný. Nejsou zde žádná omezení.

Samozřejmé, i na této planetě existovali lidé, kteří si něco vizualizovali a ono se to skutečně manifestovalo. I když je to neobvyklé, stávalo se to. Nicméně v astrální a kauzální sféře myšlenek je to velmi snadné.

Tato věc však má i svůj rub. Díky faktu, že máme fyzické tělo, se kterým se pojí utrpení, jsme nuceni rychleji postupovat ke stavům duchovní svobody a osvícení. Život na Zemi vytváří příležitosti pro rychlejší evoluci. Z toho důvodu je pozemský život jedinečný. Schopnost dosáhnout osvícení, vstoupit do velmi vysokých stavů vědomí a růst v rámci své duše je na Zemi mnohem koncentrovanější než v jiných fázích existence.

To je mystérium hmotného vesmíru. To je účel existence hmotného vesmíru i fyzického těla. A to je důvod, proč se s ním pojí utrpení. Život vytváří ohromnou příležitost rychle postoupit na mnohem vyšší úrovně.

Slovo „rychle" se vztahuje k času a čas je relativní. Nicméně když vstoupíme do astrálního světa, čas je naprosto jiný.

Když se ocitneme na druhé straně a když jsme v tom stavu, je to nádherné a plné míru ... to hledání nekonečného domova a potřeba najít útěchu je takřka tak velká jako ve fyzickém těle. Zde na Zemi trpíme takřka každý den. Život ve fyzickém těle v jistém smyslu otvírá bránu na superdálnici duchovního vývoje - pokud se pro to rozhodneme!

Mystérium utrpení a oběti se velmi těsně váže k duchovnímu vývoji a schopnofti vstoupit do velkých výšek osvícení již během pozemského života. Nicméně někteří lidé mohou prožít celý život, aniž by se chopili této příležitosti. Stále nás však čekají lekce, kterým je třeba se učit.

Země je jedna velká škola a očekává se od nás, že se něčemu naučíme. Tyto lekce mají různé úrovně. Do učení však vstoupíme jen tehdy, když sami chceme. To znamená, že přímo z bytí ve fyzickém těle, pokud máme dost poznání a duchovních zkušeností, můžeme postoupit na výjimečně vysoké astrální a jemnější nebeské astrální úrovně existence nebo dokonce až za ně, přímo do kauzálních sfér čirého poznání, nebo dokonce přímo do neohřán i čeného Bytí.

Většina lidí si zvolí být v těch fázích, které následují bezprostředně za stavem, v němž se právě nacházejí - z hmotného světa do astrálního a éterického - a to proto, že je jim známější: existuje zde forma či tvar. Je to poněkud pohodlnější. Je to krásné. Je v tom ohromná svoboda. Nakonec však všichni vstoupíme do poznání, které je za touto úrovní.

Nicméně pokud rozumíme kosmologii a máme s tím jisté zkušenosti, je možné v okamžiku smrti prožít celou škálu evoluce. To je důvodem, proč je velmi důležité, abychom se chopili příležitosti a seznamovali se s jemnějšími úrovněmi duchovního vývoje. Pak, když opustíme své tělo, je velmi usnadněna naše schopnost pokračovat dál skrze božské světy.

Někdo může položit otázku: „Kdo či co je tedy duch nebo přelud?"

Duch je někdo, kdo opustil své télo, ale stále ještě má silná pouta k této úrovni. Velmi lne k nějakému místu nebo k nějaké osobě na Zemi.

Jednou, když jsem ještě pracoval na pohotovosti, jsme měli strašlivý traumatický případ s intoxikovanou osobou, která zemřela násilnou smrtí. Pozdě v noci, když bylo oddělení prázdné, jsem seděl v místnosti společně se sestrami. Náhle se v nemocničním pokoji, kde ta osoba zemřela, samy od sebe zapnuly přístroje EKG. Pak se otevřela skříň a ven vylétly různé zdravotní pomůcky a nástroje! Byl to klasický poltergeist.

Ta rozhněvaná zmatená osoba byla zjevně rozrušena a měla záchvat zuřivosti. Tak jsem se obrátil na Boží přítomnost, uzřel tu duši a spojil ji s Bohem; požádal jsem ji, aby odešla, a vyslal jsem ji s jistým doprovodem na druhou stranu. Pak skutečně odešla.

Lidé se mohou ptát: „Jakého stavu dosáhne taková duše?"

To nelze předpovědět. Evoluce někoho, kdo přechází z jednoho života do druhého, je usnadněna intervencí těch, kteří dlí ve více osvíceném stavu na druhé straně, ale i těch, kdo jsou dosud na Zemi. Z toho důvodu jsou velmi důležité modlitby za duchovní postup a osvícení právě zesnulých. Říká se, že existují hlavní způsoby, jak se po smrti vyvinout do těch lepších stavů. Za prvé pomáhají modlitby pozůstalých na Zemi. Za druhé je to intervence osvícených bytostí z druhé strany a za třetí je to konání dobrých skutků jménem těch, kteří zesnuli.

V budoucnu, jak mi napověděla má vize, to bude běžný poznatek, a když někdo zemře, shromáždí se kolem něho lidé zcela oddaní Bohu a spojí ho s vyššími stavy, které mu umožní dosáhnout nejvyšší možné úrovně nebeského světa a osvícení.

Peklo, o kterém lidé mluví, jsou nižší aspekty astrální říše, nižší ve významu hrubší. Lidé s podobnými sklony, chováním a společnými energiemi jsou spojováni dohromady. Samozřejmě, pokud zanechají všeho, co dělali, žádají o odpuštění a obrátí se k čirému, posvátnému Bytí, mohou postoupit dál.

Vše lze transcendovat v jediném okamžiku, pokud se jakákoliv duše skutečně podrobí tomu posvátnému a zanechá všeho, co dělala, požádá o zproštění viny a odpuštění a uchýlí se k tomu největšímu Světlu.

Koneckonců, nikdo nemůže soudit pozici někoho druhého. Vždyť platí: „Nesuďte a nebudete souzeni."

Měli bychom na každou duši pohlížet tak, že je schopna dalšího učení a osvícení.

V okamžiku smrti, během posledního dechu se může ten, kdo žil poněkud obtížný a občas destruktivní život, zbavit všeho, co udělal a viděl, a uchýlit se k tomu největšímu Světlu a vystoupat do velmi vysokého stavu. Z toho důvodu bychom neměli soudit.

Někdy lidé považují sami sebe (nebo jsou považováni druhými) za velmi spořádané a spirituální a v okamžiku smrti jsou naplněni takovou pýchou a lnutím k egu, že vytvoří hustý závoj mezi sebou a tím největším Světlem. Takže v okamžiku smrti je nutná pokora, jisté milosrdenství a spirituální pomoc druhých. 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře