Svět tak vytvořil představu dvou druhů islámů, jednoho radikálního, s nímž nebo po jeho boku je nemožné žít, a druhého umírněného a „stejného jako my.“ Kvůli rozlišování mezi „radikálním“ a „umírněným“ islámem se objevilo tvrzení, že islám byl „unesen“ radikály, a radikální islám není ve skutečnosti ten pravý a skutečným a původním islámem je ten umírněný.
To rozdělení dnes umožňuje Evropě reagovat pozitivně na vlnu nelegálních imigrantů, většinou muslimů, protože ti představují „umírněný islám“ a vše co chtějí, je žít v míru a harmonii se svými evropskými sousedy.
Mohamed nemá umírněný životopis a radikální životopis, ale jen jeden, který obsahuje jak příběhy radikální a násilné, tak ty, které ukazují umírněné chování proroka islámu.
Také šaría není radikální a umírněná, ale jen jediná, která obsahuje vše, od radikální řezání ruky zloděje až k nesporně umírněnému nabádání k péči o chudé a nemajetné.
Proto neexistuje žádný „radikální islám“ a žádný „umírněný islám“, ale jen jeden jediný islám, který zahrnuje obojí, od neextrémnějšího radikalismu až po krajní umírněnost. V praxi vidíme lidi různých kultur, některé extrémistické, jiné mírné, všechny nalézající v Koránu, hadísu, súře a šaríi verše, myšlenky, precedenty a zákony, které podporují jejich přístup k životu a ostatním lidem.
Radikální muslim si vybírá ze všech zdrojů to, co podporuje jeho extrémní přístup, zatímco umírněný muslim si ze stejných zdrojů vybere to, co mu umožní mírný přístup.
Tito dva muslimové – nejextrémnější a nejumírněnější – jsou oba zcela akceptovaní, protože oba spoléhají na legitimní islámské zdroje a ani jeden z nich nemůže tvrdit, že ten druhý „unesl“ islám. Všichni muslimové na světě, celá jedna a půl miliarda lidí, mužů, žen a dětí, se nachází někde mezi oběma krajními póly – extrémismem na jedné straně a umírněností na straně druhé. Žijí sami, jako rodiny, kmeny, organizace a společnosti.“
zdrojhttp://http//ERETZ.CZ/2015/11/IZRAELSKY-EXPERT-NEEXISTUJE-RADIKALNI-ISLAM-ANI-UMIRNENY-ISLAM/
Komentáře
http://www.epshark.cz/clanek/107/nemecky-pokus-o-liberalni-islam