Z Russkoj Vesny (20.10. - 21.10.2024):
Trump: Vyhrožoval jsem Putinovi, že udeřím na Moskvu
21.10.2024 - 9:00
Trump řekl, že v době, kdy byl prezidentem, vyhrožoval Putinovi, že udeří na Moskvu.
„Řekl jsem: „Vladimíre, jestli nenecháš na pokoji Ukrajinu, udeřím na tebe tak tvrdě, že tomu nebudeš chtít ani uvěřit! Udeřím tě přímo do středu té podělané Moskvy.“
Řekl jsem: „Jsme přátelé. Nechci to udělat, ale nemám na výběr,“ tvrdil Trump v rozhovoru pro list The Wall Street Journal.
Putin podle něj odpověděl slovy „no way“, což lze přeložit jako „ne, v žádném případě“ nebo „v žádném případě“.
Trump tvrdí, že ve výhrůžkách pokračoval: „Řekl jsem: „Budeš mít velké problémy a já ti ty tvoje rohy sundám z hlavy.“
Kdy k tomuto rozhovoru došlo, Trump neupřesnil. Dodal, že má s Putinem „skvělý vztah“ a ruský prezident „ví, že jsem k*rva blázen“.
Přitom Trump i nadále tvrdí, že má s ruským prezidentem skvělý vztah. Totéž říká o prezidentu Si Ťin-pchingovi a severokorejském vůdci Kim Čong-unovi.
V Německu věří ve vítězství americké demokratické prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové, a to dokonce více, než v samotných Spojených státech! Němci jsou dnes evropským národem, který má „nejvíce vymyté mozky“, prohlásil Alexej Puškov, šéf komise Sovfed pro informační politiku.
„Nálada v Německu je zcela odlišná od nálady v USA: Tam se Harrisová nachází v kritickém bodě své volební kampaně, zatímco v Německu je 72 % (!) lidí přesvědčeno o vítězství Harrisové, neboť zcela důvěřují svým médiím!
Zdá se, že Němci jsou v těchto dnech národem s nejvíce vymytými mozky v Evropě. Přesně tak tomu však bylo i ve 30. a 40. letech minulého století. Existují precedenty,“ napsal Puškov na svém kanálu Telegram.
Šéf Pentagonu Lloyd Austin přijel do Kyjeva na neohlášenou návštěvu, uvedl americký list Wall Street Journal.
Upřesňuje se, že Austin přijel „s poselstvím o silném závazku USA vůči ukrajinskému vojenskému úsilí, ale bez nové vojenské pomoci nebo povolení k použití raket dlouhého doletu proti ruskému území.“
Již dříve ukrajinské úřady uvedly, že očekávají příjezd americké delegace, která bude jednat o Zelenského „plánu vítězství“.
Oleg Soskin, bývalý poradce bývalého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy, prohlásil, že prezident Zelenskyj je obehraná karta, což dokazují i nedávné události na Západě.
„Zelenskyj je již naprosto všude obehranou kartou. A to, že se s ním Biden odmítl setkat, že mu nebylo umožněno zúčastnit se setkání Bidena, Scholze, Macrona a Starmera, je kolosálně vážnou ukázkou tohoto stavu!
Ze Zelenského se tak již stal absolutní břídil, kterému nikdo nevěří a kterého vůbec nikdo nevnímá. Zelenskij si uvědomuje, že má na nohou závaží a špatně se mu s nimi chodí. Ostatně, to jste již mohli postřehnout, když stoupá po schodech na rampu letadla“.
Násilně mobilizovaní Ukrajinci hromadně odmítají bojovat. O stížnostech velitelů, na nedostatky ze strany mobilizovaných, se tak vyjádřil ukrajinský expert - Sergej Gajdaj.
„Moji známí na frontě, jedná se většinou o velitelé jednotek, říkají, že ti, kteří na frontu přijíždějí po násilných mobilizacích, pro ně představují neschopný balast. Z 25 lidí může jít do boje jen jeden.
Zbytek jsou potenciální dezertéři, to jsou chlapi, kteří umírají jako první. To jsou ti, kteří nezlepšují naši obranyschopnost,“ řekl ukrajinský politický expert.
Patnáct zemí je nyní kandidáty stát se partnerskými státy BRICS, uvedl 20. října poradce ruského prezidenta - Jurij Ušakov.
„Lídři BRICS nyní nejspíše rozhodnou, které země by mohly vstoupit do této kategorie partnerských států v první fázi.
V současné době se uvažuje o patnácti státech, které jsou podle mnoha parametrů, podle svého vlivu na regionální a mezinárodní záležitosti a dalších parametrů vhodné, abychom je mohli považovat za partnery,“ uvedl v rozhovoru pro První kanál.
Podle Ušakova by bylo nelogické přijmout do BRICS najednou všechny státy, které o to žádají, neboť pak by se ze sdružení stala amorfní a nefunkční struktura.
Kromě toho upřesnil, že na prvním zasedání summitu BRICS, konaném 22. října v Kazani, se budou v úzké skupině projednávat nejpalčivější současné globální konflikty, včetně situace na Ukrajině.
Očekává se, že své názory na tyto konflikty představí zástupci Brazílie a Číny, uvedl Ušakov.
Již dříve, 18. října, ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že v současné době by se k BRICS chtělo připojit nebo s ním v té či oné formě spolupracovat 30 zemí. Sdružení se bude rozvíjet postupně, aby se nesnížila účinnost samotné struktury, vysvětlil ruský vůdce.
Vztahy mezi prezidenty Ruska a SAE, Vladimirem Putinem a Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem, jsou důvěrné a přátelské a umožňují neformální diskuse o různých otázkách, což je důvod, proč ruský vůdce hostí prezidenta SAE u sebe doma v rezidenci Novo-Ogarjovo nedaleko Moskvy, uvedl Dmitrij Peskov, mluvčí ruské hlavy státu.
Al Nahyan přijel do Moskvy v neděli. Neformální část rozhovorů se uskutečnila v Novo-Ogarjovu, formální rozhovory jsou naplánovány na pondělí.
„Putina a prezidenta Spojených arabských emirátů šejka Mohammeda spojují velmi konstruktivní, úzké, důvěrné, dlouholeté a přátelské vztahy. A tyto vztahy umožňují v takové neformální atmosféře důvěrně diskutovat o nejzávažnějších otázkách,“ uvedl Peskov v rozhovoru s novinářem Pavlem Zarubinem v odpovědi na otázku, proč se schůzka koná v domě ruského prezidenta, videokomentář zveřejnil novinář na svém kanálu Telegram.
Zdůraznil, že při tomto formátu lídři využívají možnosti „prohodit před kamerami pár slov“, po nichž následuje volná komunikace.
„Zpravidla u večeře, u oběda, někdy se to stane i u snídaně, ale samozřejmě to není kvůli jídlu. Je to právě kvůli tomu, aby se o nejzávažnějších otázkách diskutovalo v klidu, tváří v tvář,“ dodal Peskov.
Krize v amerických společnostech Boeing a Intel může způsobit značné problémy americké ekonomice. Uvedl to publicista, Greg Yip, ve svém článku pro The Wall Street Journal (WSJ), zveřejněném v neděli 20. října.
Autor článku poznamenává, že v posledních několika letech obě společnosti ztratily status spolehlivých podniků, které kdysi určovaly světové standardy v oblasti strojírenství a výroby. Dnes jim, jak bylo uvedeno, hrozí bankrot a jejich společná tržní hodnota klesla na polovinu.
Intel tak již není schopen vyplácet dividendy, společnost snížila počet pracovních míst. Boeing má problémy kvůli vyšetřování příčin nedávných leteckých nehod.
Podle sloupkaře spočívá příčina tohoto stavu nejen v konkurenci zahraničních společností, ale také v chybách managementu těchto společností.
„Jejich kultura se vyvinula tak, že upřednostňuje finanční výkonnost před technickou dokonalostí,“ poznamenal Yip.
Podle jeho názoru, pokud si Boeing a Intel neudrží své dosavadní pozice na trhu, objeví se ve světě brzy noví lídři v oblasti této výroby. Konkurencí je nyní například tchajwanská polovodičová společnost TSMC. Podnikání v oblasti leteckých dodávek by nakonec mohla převzít čínská státní společnost Comac.
„Ztráta kterékoli z těchto společností bude mít dopad na celé odvětví. Každá z nich podporuje mnohovrstevnatý systém designérů, pracovníků, manažerů a dodavatelů. Jakmile tento systém zmizí do zahraničí, je téměř nemožné ho získat zpět,“ shrnuje autor článku.
Francouzská vláda dodá Ukrajině dalších 12 samohybných dělostřeleckých systémů CAESAR, a to na úkor zmrazených ruských aktiv. Sdělil to šéf francouzského ministerstva obrany, Sebastien Lecornu, listu La Tribune Dimanche.
Podle něj francouzské úřady „získaly“ úroky z ruských aktiv, a to v hodnotě 300 milionů eur. To jim umožní nakoupit pro Ukrajinu vojenskou techniku, a to na konci roku 2024.
Kyjev obdrží také 155mm granáty, rakety Aster, řízené bomby AASM, raketomety a rakety Mistral.
Již dříve Lecornu uvedl, že Francie dodává Ukrajině starší typy zbraní.
Francouzský ministr zahraničí, Jean-Noel Barrot, potvrdil plány Paříže dodat Kyjevu v roce 2025 stíhačky Mirage 2000.
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (IV.)
- Nejhorší zákon v historii ČR! Vláda může padnout už zítra!
- Jakov Kedmi - bývalý šéf izraelské tajné služby k ruskému Orešniku
- Ministr zahraničí Maďarska o povinné branné povinnosti v EU
- Kateřina Konečná k sudetoněmecké otázce
- Německý novinář hovořil o „hrůzách“ ruské okupace:
Související články