Jaký byl rok 2014?

V uplynulém roce v Evropě proběhly tři významné pokusy o referenda týkající se samosprávy. Snaha Katalánska o vystoupení ze Španělského království je jen dalším pokračováním po mnoho desítek let trvajících kroků Katalánců k národní emancipaci. Katalánci jsou tradiční národ, který za jeden z hlavních prvků své národní identity považuje národní jazyk. Katalánština se přitom jednotnou spisovnou formu chlubí již od 15. století a slovní zásobou má spíše blíž k portugalštině. Na Pyrenejském poloostrově se tedy neodehrává celkem nic nového.

Zcela jiné pozadí i způsob argumentace mělo skotské referendum. Skotové celou agitaci neopírali o "národní" hesla. Dokonce programově odmítli, že jde o národní hlasování Skotů, a tím odmítli i tezi "o právu národů na sebeurčení“. Hlasovat mohl každý obyvatel Skotska, bez rozlišování národnosti. Naopak nemohli hlasovat etničtí Skotové, kteří nežijí ve Skotsku. Při návštěvě skotských literátů v polovině roku v Brně všichni důrazně odmítali národní (nacionální) pohled na problematiku Skotska. Tento přístup nemohou pochopit mnozí naši politologové. Olomoucký Tomáš Lebeda dokonce mluví o „podivném nacionalismu“ Skotů, který nemá žádné příznaky nacionalismu. S překvapením uvádí, že představitelé Skotské národní strany dokonce považují Angličany za své největší přátele! Důvod je zřejmý. Skotské hnutí je především hnutí regionální, ne nacionální. Představitelé Skotů vnímají národ již v moderním pojetí 21. století, jako osobní záležitost jednotlivce a nacionalismus 19. století odmítají.

Podobně i internetové nezávazné referendum v Benátsku postrádalo nacionalistická hesla a jeho organizátoři argumentovali především regionálními a ekonomickými zájmy. Odmítli byrokratickou centralistickou vládu Říma, který dlouhodobě neřeší potřeby regionu, a požadovali přímé členství Benátska v EU. Zdrojem hnutí v Benátsku, podobně jako ve Skotsku, nebylo nacionální rozdělování lidí podle etnika, národa a náboženství – zdroj existence současných národních států. Byl jím politický zájem určitého přirozeného regionu, jenž spatřuje v centralistické vládě národního státu brzdící element svého dalšího rozvoje. Národnostní příslušnost, vázána k danému regionu (zemi), je pouze sekundárním vyjádřením svobodného rozhodnutí jednotlivce o této vazbě.

Co z těchto tři příkladů z jednoho roku vyplývá? Že regionalismus v Evropě postupně začíná vytlačovat nacionalismus a stává se novou hybnou silou Evropy 21. století. Stále více se ukazuje, že nacionalismus zrozený jako vítané dítě 19. století byl a je slepou uličkou ve vývoji Evropy. Jestliže jsme v posledních desetiletích svědky vzniku nové Evropy, která již z principu nacionalismus odmítá, stále více se nabízí otázka, jak může sjednocená Evropa dobře fungovat, když v ní mají stále rozhodující slovo národní státy, vzniklé právě na principech a vlně nacionalismu 19. století. Události posledního roku dokazují, že budoucnost Evropy spočívá v posilování samosprávy PŘIROZENÝCH EVROPSKÝCH REGIONŮ a předání pravomocí z evropských byrokratických komisí do evropských volených orgánů. Není přitom náhodnou, že přirozené evropské regiony jsou často podobny historickým zemím, které zde úspěšně fungovaly stovky let. Geografická realita je důležitá i v informačním věku 21. století. I to je jedním z důvodů stále rostoucího regionálního hnutí po celé Evropě, které je přitom mnohem více proevropské než skutečná politika jejich mateřských národních států. Je tedy poněkud scestné, ale pro současnou Evropu charakteristické, jsou-li kritizována jako separatistická, a to navíc z úst nikým nevolených byrokratických představitelů EU, dosazených svými politickými kolegy z vlád národních států.

Jestliže již dnes má Evropa společný trh, měnu a zahraniční a obrannou politiku, nabízí se otázka, zda se národní státy postupně nestávají brzdou vývoje a budoucím zbytečným mezičlánkem mezi demokratický volenými celoevropskými orgány a plně samosprávnými regiony (zeměmi).

Tohoto fenoménu si všimla i Lída Rakušanová ve svém sloupku v brněnské Rovnosti z 19. 9. 2014. V něm na závěr uvádí: „Jestliže má mít Evropská unie do budoucna šanci, pak jako Evropa regionů. Evropa národních států nám skomírá před očima. A na vás teď je, vážené instituce, zda odejde v pokoji, anebo v křečích.“

Uplynulý rok je tedy možná počátkem evropských změn velkého rozsahu. Bude jistě ještě dlouho trvat, než se podaří prosadit zájmy lidí a regionů proti etablovaným politikům a politickým stranám současných národních států. Morava musí být na takovýto vývoj připravena a nesmí plýtvat zbytečně silami snahou bojovat za moravský národ podle dávno překonaných myšlenek 19. století. To ji diskvalifikuje nejen v očích vzdělaných lidí, ale především u převážné většiny mládeže. Nesmí se ani opakovat realita počátku devadesátých let. Tehdy zástupci Moravanů byli stranou vládní, na Moravě s volebním výsledkem v závěsu za OF. Skutečný přínos jejich působení ve vládě však byl pro Moravu nulový. Není divu, že u voličů ztratili důvěru. Toto neblahé dědictví si neseme dodnes.

Morava jako geografický, sídelní a historický region na mapě Evropy prokazatelně existuje. Má i své moravské obyvatelstvo, které si je vědomo pouta se svou zemí a stále v hojnější míře se ke své národnosti hlásí. Má i spoustu lidí, kteří pracují na její budoucnosti. Nedopisují si s vládami světových mocností a nevedou hlubokomyslné diskuze na internetu. Vědí ale dobře, co je třeba dělat, a výsledky jejich práce jsou již v současnosti vidět. Na takovémto základě může Morava vystavět svoji budoucnost.

Ing. Jaroslav Krábek
předseda Moravské národní obce

http://zamoravu.eu/2014/12/casopis-moravska-obec-cislo-26/

20.12.2014

Morava a Moravané
http://cs.wikipedia.org/wiki/Morava
http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravan%C3%A9

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Moravy

Důležitá literatura
Moravské letopisy
Dějiny Moravy v datech
Vlastivěda moravská 

Významné moravské organizace a instituce

http://www.matice-moravska.cz/

http://www.mvs-brno.cz/

http://www.mnk.cz/

http://www.moravskoslezskaakademie.cz/

http://www.mzm.cz/

http://www.mza.cz/

http://www.mzk.cz/

http://rajhrad.muzeumbrnenska.cz/cs/index.aspx

http://www.ntm.cz/expozice/dalsi-expozice/moravske_kartograficke_centrum_velke_opatovice

http://www.technicalmuseum.cz/

http://www.moravska-galerie.cz/

http://www.ndbrno.cz/

http://www.slovackemuzeum.cz/doc/8/
http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice/

Moravské aktuality a rozcestníky
https://www.facebook.com/pages/MIK-MORAVSK%C3%81-INFORMA%C4%8CN%C3%8D-KANCEL%C3%81%C5%98/219323014790545

http://www.nasamorava.eu/moravske-zpravy.php

http://www.nasamorava.eu/moravsky-rozcestnik.html
http://mtv.jex.cz/

Na vědomí veřejnosti

Luboš Vitek

Moravská informační služba

6.1.2015, Brno, MORAVA