S Bělehradem proti Bruselu!

Srbští partneři vysoce ocenili nejen důraz na slovanskou vzájemnost a snahu o co nejužší spolupráci s Ruskem, ale také náš boj za tradiční hodnoty a minulostí prověřené společenské normy. Tato otázka je v samotném Srbsku čím dál aktuálnější kvůli snahám prozápadních vlád o přistoupení k Evropské unii. Kolaborantská politika, již tak důvěrně známe i z domova, s sebou přináší snahu o vnucení pokrokářských konceptů konzervativní srbské společnosti, která naštěstí stále nezapomněla na své slovanské a pravoslavné kořeny.

Vůbec poprvé se před pár dny v Bělehradě přes odpor občanů uskutečnil pochod zvrhlosti tzv. sexuálních menšin. Velký zájem a sympatie proto vzbudila akce Národní demokracie a spřátelených organizací, které se v srpnu postavily pochodu Prague Pride. Zprávy o obraně pomníku sv. Václava i blokáda pochodu, během níž sedm statečných dokázalo zastavit desetitisícový pochod deviantů, se dostaly i do Srbska. Ladislav Zemánek v rámci návštěvy Bělehradu poskytl na toto téma několik rozhovorů, mimo jiné i dokumentaristům, kteří připravují snímek o hrozbě homosexualismu pro naši společnost.

„Zatímco v Čechách na naši stranu plno lidí plive a označuje nás za extrémisty a fašisty, v Srbsku pro nás mají lidé velké sympatie. Vážím si toho, že naši přátelé ze Srbské radikální strany sledují naše aktivity. Propojování takto vyprofilovaných stran napříč evropskými zeměmi je totiž nesmírně důležité,“ uvedl Zemánek. „Jsem rád, že v Evropě přibývá stran, které mají stejné názory jako Srbská radikální strana. Doufám, že naše spolupráce na politické úrovni bude plodná a dlouhodobá,“ prohlásil místopředseda SRS Krasić.

Bělehradskému jednání byli přítomni i další představitelé srbské strany včetně předsedy mládežnické organizace SRS Svetislava Madjareviće. Později se Zemánek setkal s místopředsedkyní strany a bývalou poslankyní Vjericou Radetou. V bělehradské Batajnici se zúčastnil uctění památky Milice Rakić, která se stala symbolem utrpení nevinných civilistů během tzv. humanitárního bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbská pravoslavná církev dokonce zvažuje, že dívku, která se dožila pouhých tří let, svatořečí. V první den návštěvy následovalo ještě položení věnce u pomníku dětských obětí agrese NATO v centru města.

V Kragujevaci Zemánek společně se členy Evropské fronty solidarity pro Kosovo uctil památku Čechoslováků, kteří zde byli za první světové války popraveni Rakušany za to, že odmítli bojovat proti srbským bratřím. Posledním ceremoniálním aktem bylo položení věnce u monumentálního památníku bitvy u Ceru v západosrbském Tekeriši, k níž došlo v srpnových dnech roku 1914. Silnější rakousko-uherská armáda nečekaně utrpěla porážku, a tak je pro Srby dodnes toto vítězství předmětem národní hrdosti. Během bitvy byl zmasakrován i celý český pluk, který se snažil přejít na stranu srbské armády. Pro české vlastence tyto události představují důkaz ryzí slovanské vzájemnosti, k níž se Národní demokracie tak silně hlásí.

Program setkání se ovšem bělehradským jednáním nevyčerpal. Další následovala na Kosovu. Zemánek se zde setkal s předákem SRS na severním Kosovu a exposlancem Dobroslavem Dobrićem, který byl jedním z vůdců Srbů během velkých nepokojů v roce 2011, a s jeho kolegou ze srbského parlamentu Zvonkem Mihajlovićem, předsedou krajské organizace strany v jižní Metohiji a předákem tamních Srbů.

Maraton schůzek vyvrcholil v příhraniční vesnici Globočica, kde místopředsedu Zemánka i další členy humanitární mise přijal poslanec kosovského parlamentu a předseda samosprávy okresu Gora Adem Hodža. K naší návštěvě došlo v den velkého islámského svátku Kurban-bajram, a proto přijetí naší delegace ze strany Adema Hodži a dvou jeho spolupracovníků dokládá velký význam, který vzájemnému setkání přikládali.

Hodža je hlavním představitelem menšiny Goranců, etnických Slovanů přijavších islám. „Pan Hodža nás seznámil s životem a problémy Goranců, kteří podobně jako všechny další etnické menšiny na území Kosova musejí čelit útlaku. Z jeho řeči bylo patrné, že se snaží najít společnou řeč i s Albánci. Chtějí žít v míru se všemi, zároveň ale odmítají asimilační tlaky, protože vlastní identita je pro ně velice důležitá. Ne náhodou proto mají velmi pozitivní postoj k Srbsku a k srbským institucím na Kosovu, které podporují zachování jejich kulturní svébytnosti a identity,“ vysvětlil Zemánek.

Národní demokracie nezávislost Kosova odmítá. Genocida nealbánského obyvatelstva, ničení srbského kulturního dědictví a znesvěcování pravoslavných chrámů, k němuž došlo z iniciativy Západu s cílem likvidace tradičního ruského spojence na Balkáně, považujeme za těžko odpustitelný zločin. „Protože známe pravdu, říkáme pravdu a bojujeme za ní, budeme bratrský srbský národ podporovat. Říjnová cesta je dobrým začátkem. Důležitá byla ovšem nejen z politického hlediska, ale už proto, že jsme v rámci humanitární mise mohli pomoci konkrétním lidem,“ dodal místopředseda Národní demokracie.

Příloha: Video z bělehradské schůzky ND a SRS: https://www.youtube.com/watch?v=s1RAzi2JJDw

Ladislav Zemánek – místopředseda Národní demokracie