O pouhých několik hodin dříve, ve čtvrtek 8. června ráno se ve všech (nejen českých) mainstreamových médiích objevila zpráva, že v Annecy, městě velikosti Jihlavy na východě Francie, pobodal syrský migrant na dětském hřišti nožem šest lidí, z toho čtyři malé děti ve věku okolo tří let a dva dospělé. Jedenatřicetiletý Syřan, jehož média představila pouze jako Abdalmasih H., požádal loni v listopadu ve Francii o azyl s tím, že již předtím mu byl udělen status uprchlíka ve Švédsku. Zpravodajský server Idnes dokonce zveřejnil video se záběry tohoto brutálního útoku, na němž syrský migrant s bohatým černým plnovousem pobíhá po dětském hřišti, bodá nožem do náhodných kolemjdoucích a jednu bodnou ránu dokonce uštědří dítěti ležícímu v kočárku.
Tato událost však není v dekadencí zhýralém západním světě ničím ojedinělým. Už v červenci roku 2005 okusili multikulturní obohacení s blízkovýchodní příchutí cestující v londýnském metru. Po sérii bombových útoků během ranní špičky přišlo o život 56 lidí, zraněných bylo okolo sedmi set. Za strůjce bombových útoků následně Scotland Yard označil 4 praktikující muslimy, původem Pákistánce narozené v Británii. Všichni se následně přihlásili ke členství v Al-Kaidě.
O necelých deset let později došlo v Paříži k útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Tomuto teroristickému útoku padlo za oběť celkem 12 lidí. Jako útočníci byli identifikováni Said a Chérif Kouchaovi, oba francouzští občané a praktikující muslimové. Druhý jmenovaný byl již dříve odsouzen jako terorista a odpykal si trest ve francouzském vězení za organizaci náboru muslimů do cvičných táborů al-Kajdy. Amedy Coulibaly, známý obou bratrů pak o den později zavraždil na jižním předměstí Paříže neozbrojenou policistku a dalšího člověka vážně zranil. Ve stejný den pak zaútočil na židovský hypermarket v jiném pařížském obvodě a zavraždil čtyři lidi. Coulibaly byl rovněž francouzský občan a praktikující muslim.
23. července 2016 informoval Deník.cz o osmnáctiletém Němci íránského původu, který v okolí mnichovského obchodního centra zavraždil 9 lidí a 21 jich zranil. O den později přinesl server Novinky.cz zprávu, že syrský žadatel o azyl zavraždil v jihoněmeckém Reutlingenu těhotnou ženu a pět dalších lidí mačetou zranil. Následující den se podle informací deníku Echo 24 odpálil v centru bavorského Ansbachu odmítnutý žadatel o azyl ze Sýrie a zranil 12 lidí. O týden dříve psal server Aktualne.cz o sedmnáctiletém žadateli o azyl z Afghanistánu, který v Bavorsku napadl ve vlaku sekerou rodinu z Hong Kongu. V kritickém stavu se po útoku ocitli čtyři lidé, jeden byl zraněn lehce.
18. srpna 2017 podle zprávy Idnes.cz ubodal dva lidi v centru finského Turku osmnáctiletý Maročan. Zraněno bylo 8 osob. V lednu 2019 se na serveru Novinky.cz objevila zpráva o tom, že devatenáctiletý syrský žadatel o azyl zavraždil ve Vídni čtrnáctiletou dívku a její tělo pohodil v parku do křoví. Ten samý den uveřejnila TV Nova zprávu, že v bavorském městečku Bad Kreuznach pobodal afghánský žadatel o azyl těhotnou ženu, která v důsledku útoku o nenarozené dítě přišla. 25. června 2021 ubodal podle zprávy BBC somálský migrant v centru německého Würzburgu tři ženy a dalších sedm lidí zranil. O pár dní později, konkrétně 1. července informoval server Lidovky.cz, že ve Vídni čtyři afghánští žadatelé o azyl zdrogovali, znásilnili a následně zavraždili třináctiletou rakouskou dívku. V srpnu téhož roku informoval server Echo 24 o tom, že francouzská policie objevila poblíž Nantes tělo katolického kněze. Toho zavraždil čtyřicetiletý rwandský imigrant, který rok předtím dokonce zapálil katedrálu v Nantes. Předtím, než k vraždě kněze došlo, obdržel Rwanďan třikrát rozhodnutí o deportaci z Francie.
V polovině října loňského roku přinesla mainstreamová média zprávu o bestiální vraždě dvanáctileté francouzské dívky Loly. Server Idnes k tomu uvedl, že pachatelkou byla ani ne pětadvacetiletá Alžířanka, která pobývala na území Francie již tři roky nelegálně. Tři dny po schválení Migračního paktu, tedy 11. července letošního roku informovalo stejné médium (Idnes.cz) o střelbě z kalašnikovů v jedné z jižních čtvrtí Stockholmu (notoricky známé válkami pouličních přistěhovaleckých gangů), při které přišel o život patnáctiletý mladík. Poslední událost, kterou v rámci tohoto stručného výčtu konkrétních důsledků imigračního obohacení zmíním, má šťastný, skoro až hollywoodský konec. Ten samý den, tedy minulou neděli, se totiž čtyři Egypťané v Řecku pokusili znásilnit sedmnáctiletou dívku, kterou před agresory zachránil kolemjdoucí řecký karatista.
O tom, že se nejedná o několik málo činů psychicky narušených jedinců, nýbrž o celospolečenský fenomén západoevropských zemí, svědčí celá řada výroků vrcholně postavených politiků těchto států. 28. dubna loňského roku citovala agentura Reuters vyjádření tehdejší švédské premiérky Anderssonové na toto téma. Předsedkyně švédské vlády tehdy uvedla, že se Švédsku nepodařilo integrovat velké počty migrantů, které za poslední dvě desetiletí přijalo. Podle Anderssonové tak došlo ke vzniku paralelních společností a násilí vyvolávanému přistěhovaleckými gangy. Už v roce 2010 prakticky totožným výrokem proslula například (světe div se) Angela Merkelová. V projevu k mladým konzervativcům tehdy uvedla, že lidé jiných kultur vedle sebe nedokáží žít a že multikulturalismus naprosto selhal. Před loňskými parlamentními volbami pronesl něco podobného i Emmanuel Macron. V jedné z předvolebních debat francouzský prezident na toto téma prohlásil, že Francie nechce lidi, kteří kradou a že je třeba urychlit deportační procesy. Téma imigrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy se stalo stěžejním bodem nakonec úspěšné předvolební kampaně stávající premiérky Itálie Giorgie Meloniové. Tvrdá protiimigrační rétorika byla jedním z faktorů, které nakonec vynesly šéfku strany Bratři Itálie až do čela italské vlády. Želbohu, v případě všech čtyř výše jmenovaných politiků zůstalo pouze u slov. A ano, platí to i o Meloniové – počet ilegálních afrických migrantů připluvších do jižní Itálie se za dosavadní období roku 2023 oproti stejnému období v loňském roce zčtyřnásobil a předvolební sliby Meloniové o zastavení migrační vlny se obrátily v prach.
Ještě v roce 2016 byly v německém deníku Bild uveřejněny výsledky studie Kriminalität im Kontext von Zuwanderung. Tuto statistiku zpracoval Spolkový úřad kriminální policie Bundeskriminalamt (BKA). Tato statistika zahrnuje pouze objasněné trestné činy migrantů v průběhu jednoho roku s tím, že je z této statistiky například vyjmuta nejlidnatější spolková země Severní Porýní – Vestfálsko s nejvyšším počtem imigrantů. Jinými slovy se jedná pouze o vrchol ledovce, protože mnohé trestné činy imigrantů nebyly vůbec objasněny. Podle této studie bylo oficiálně zaznamenáno přes 200 000 trestných činů v průběhu jednoho roku. Studie nicméně odhaduje, že skutečný počet trestných činů migrantů je více než 400 000. Na území Německa tak migranti spáchali v roce 2016 v průměru 23 trestných činů za hodinu. Kromě jiného se jednalo o více než 85 000 krádeží, více než 36 000 loupežných přepadení, 458 znásilnění, 28 vražd a 240 pokusů o vraždu. Až 40% migrantů, kteří do Německa přicházejí, páchá podle studie BKA trestnou činnost. Například v Hamburku mají imigranti podle této statistiky na svědomí až 90% loupeží. Závěrem daná studie uvádí, že počet trestných činů etnických Němců každoročně klesá, zatímco počet trestných činů imigrantů každoročně roste.
Odsouhlasením Migračního paktu vystavila Fialova vláda téměř 11 milionů Čechů nebezpečí, které se českým vládám dařilo dlouhá léta více či méně odvracet. Mnohdy se tak sice dělo až po silných tlacích široké veřejnosti, ale to na věci nic nemění. Migrační pakt znamená Sophiinu volbu. Buď bude Česko přijímat africké a blízkovýchodní imigranty podle Bruselem daného klíče nebo za každého odmítnutého migranta zaplatí více než půl milionu korun. V případě, že se naplní první scénář, mohou se české rodiny především ve větších městech těšit na africké a blízkovýchodní obohacení v podobě kriminality, násilí, krádeží a vražd tak, jak ho už důvěrně znají obyvatelé západních zemí. Druhá možnost pak staví Česko do pozice vydíraného otloukánka, který bude Bruselu platit nehorázné peníze za neschopnost jiných států migrační problém řešit.
Fakt, že ministři Fialovy vlády tento dokument obhajují s tím, že Česko nesmí nechat migrací zasažené západní země na holičkách, je zradou státu a zradou národa. Vláda Fialovy pětikoalice se v plné nahotě ukázala jako vláda otevřeně promigrační, zcela podřízená zrůdné vůli šíleného Bruselu, Francie a Německa, jako vláda mající zájem státu a národa až na posledním místě. Následující vývoj událostí mají v rukou občané. Buď si v nadcházejících evropských a parlamentních volbách opětovně vyberou některou ze stran pětikoalice a pětikoaliční mandát na zaplavení Česka africkými a arabskými migranty bude potvrzen. Nebo si vyberou jinou stranu. Stranu, která bude proti masovému přílivu ilegálních imigrantů vnucených Česku na základě zvůle bruselského úředníka maximálně tvrdě bojovat.
Stranu Svobodných.
Filip Šamonil
Zdroj: https://svobodni.cz/clanky/samonil-o-povinne-solidarite-smrtelnem-nebezpeci-imigrace-a-zrade-naroda/
Komentáře