Slíbila vláda věrnost České republice nebo někomu jinému?

Na ruském ministerstvu zahraničí zdůraznili, že se neobraceli k Stoltenbergovi ani Borrellovi. Pod dokumenty OSCE/OBSE a Rusko-NATO, kde je ustanoven princip nedělitelné bezpečnosti, stojí podpisy hlav států a vlád příslušných států. Organizace OBSE se státy účastní na národní úrovni, a právě z této úrovně se zavázaly neupevňovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných. V dopise zaslaném ruským ministrem zahraničí je žádost, aby tyto státy (tedy i ČR) vysvětlily, jak hodlají v praxi plnit své závazky o nedělitelné bezpečnosti a neupevňování vlastní bezpečnosti na úkor jiných v rámci OBSE, které na sebe vzaly na nejvyšší úrovni, aby sdělily, proč jim nehodlají dostát.

Hrozí rozpoutání skutečně horkého konfliktu, který se může rozšířit do Evropy.  A my se vás jako občané tohoto státu ptáme, jak hodláte zajistit naši bezpečnost? Účastí v  NATO, které v posledních letech vedlo agresi a rozvrátilo řadu států? Účastí na vyprovokování té války?

V našem právním řádu máme paragrafy, vymezující činnost každého člena vlády bez výjimky, a to v každé době:

§ 406 Příprava útočné války

Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou republiku nebezpečí války, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.

a paragraf § 407 Podněcování útočné války

Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

Nejde tedy o právo české vlády něco učinit anebo neučinit, ale česká vláda odpovídá jako celek za dodržení povinnosti plnit mezinárodní závazky vlád minulých, pokud ovšem nehodlá jako signatář od podepsaných závazků odstoupit.

Slíbili jste věrnost České republice nebo někomu jinému?

A nyní stručný, leč důležitý výlet do nedávné historie pro osvěžení paměti všech politických sil, které se bez výhrad staví na stranu kyjevských loutek a jejich amerických loutkovodičů.

Jste si jako vláda ČR vědomi faktu, že celá tzv. ukrajinská krize a destabilizace této země nezačala Krymem nebo autonomními požadavky Donbasu a Luhanska, ale protiústavním násilným pučem (tzv. Majdanem), na kterém se největší mírou podílely ozbrojené fašistické a extrémně nacionalistické bojové skupiny?

Jste si jako vláda ČR vědomi toho, že fašistický puč za politické, diplomatické, finanční a mediální podpory USA a EU svrhl legitimně zvoleného prezidenta a jeho vládu, kterou nedlouho předtím ty stejné západní země označily za legitimního reprezentanta Ukrajiny?

Jste si jako vláda ČR, která se podle vlastní definice považuje za reprezentanty demokracie, právního státu a nedělitelnosti lidských práv vůbec vědomi skutečnosti, že představitelé nového kyjevského režimu a jeho „úderné oddíly“ (včetně jeho amerických a evropských protektorů) ukázali během strašného masakru v Oděse svoji pravou tvář?

Se vším důrazem vyjadřujeme tato fakta: tzv. ukrajinská krize není boj mezi Ukrajinou a Ruskem, ale mezi fašismem banderovské části Ukrajiny a antifašismem, mezi legitimními zárukami Ruské federace ohledně vlastní bezpečnosti a americkým expanzionizmem, který přivedl Ukrajinu na pokraj politického rozpadu a totálního ekonomického vytunelování. Z Ukrajiny se stalo to, co se obecně nazývá ‚zkrachovalým státem‘.

Česká vláda by si měla dobře rozmyslet, zda bude i nadále mlčet k totalitě kyjevského režimu, ignorovat fašistické zločiny ozbrojených extremistů, podporovat strategické plány USA na obklíčení Ruska a eventuálně obětovat (východní) Evropu tomuto cíli.

Kosovo byl osudový precedent, ze kterého plyne zcela jasný závěr: mohou-li USA a NATO intervenovat ve prospěch kosovských Albánců, je zcela logické, že Rusko může zakročit v případě útoku kyjevského režimu na Donbas a Luhansko.

Také vyjadřujeme naprostý nesouhlas s postupem vlády ČR, která opět provokuje RF - nyní v kauze vydání ruského občana Alexandra Frančettiho Ukrajině za to, že se aktivně podílet na tzv. “anexi Krymu”. Uvědomuje si vláda ČR, že opětovné připojení k Rusku proběhlo na základě referenda a v souladu s jak s krymskou, tak i s ukrajinskou ústavou? A v plném souladu s Helsinskou úmluvou.

Právníci Asociace právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii konstatovali, že se zcela jednoznačně nejednalo o anexi, ale o znovusjednocení Krymu s Ruskem podle vůle občanů Krymu. K závěru došli právníci podrobným zkoumáním ukrajinské a krymské ústavy. Krym, jakožto autonomní část Ukrajiny, měl právo referendum vyvolat a podle jeho výsledku se i řídit. ZDROJ ZDE: http://www.aalep.eu/legitimate-case-recognition-crimea

Chceme vědět, jak za Českou republiku odpovíte.

Za České mírové fórum: PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., předsedkyně

Petr Schnur, MA, 1. místopředseda