Vladimír Kapal sdělil i samotnému soudu, že se cítí být obětí účelového politického procesu. Soud neprovedl ani jeden důkaz obhajoby. Rozsudek dokonce tvrdí, že v pořadu, za jehož moderování byl odsouzen, bylo uvedeno něco, co prokazatelně nikdo neřekl.
Obžalovaným bylo upřeno i právo projednat rozhodnutí nezávislého zahraničního soudu, znalecké posudky a zjištění předních historiků z řady zemí, svědectví českých účastníků nacistické exhumace v Katyni i Norimberského procesu, ba i údaje z vlastního deníku J. Goebbelse. Ničím z toho se soudy přes požadavky obžalovaných nezabývaly. To, že odsuzující rozsudek odsouzeným připisuje výroky, které v pořadu vůbec nezazněly, mi připomíná fašistickou justici i její zneužívání za komunismu. Právní rozbor věci rozsudek nahrazuje politickými proklamacemi a nepravdou a spekulativním výběrem skutečností. Hemží se bezdůvodnými osobními urážkami. Nic na tom nezměnily ani Městský soud v Praze a ani Nejvyšší soud, jimž odsouzení podali zevrubná odvolání, resp. dovolání.
Můj životní partner byl komunisty pronásledovaným signatářem Charty 77. Soud ho přesto viní i z přikrašlování poměrů, proti nimž celý život bojoval. Tím bolestněji prožíval, že je, tak jako ostatní odsouzení, obětí justičních praktik, nechvalně známých z dřívějšího režimu a zaměřených proti těm, co se státní moci nelíbí. Zneužívání státní moci znal moc dobře. Nebál se útlaku a své přesvědčení a milovanou vlast nezradil a vydržel. Neutekl za pohodlnějším životem do ciziny, přestože mu to bylo navrhováno. Teď balancuje už řadu dní na hraně života a smrti. Nevím, zda se mi můj milovaný vrátí. Pokud ne, tak celý svůj život budu justici vyčítat, že pro svoji povrchnost a lživost přišel svět o vzácného a čestného člověka, bojovníka za spravedlnost, hrdinu a já o svoji životní lásku. Zveřejním jak zvukové záznamy toho, co se v soudních síních skutečně dělo, tak všechna rozhodnutí soudu. Kopie zvukových záznamů ze soudní síně mám k dispozici, takže každý tak bude mít možnost se přesvědčit, jak se u nás soudí a jak se pravda v soudních síních překrucuje.
Mistr Jan Hus se nenechal zastrašit a napsal z kostnického vězení Pražské univerzitě: „Stůjte v poznané pravdě, která vítězí nade vším a sílu má až na věky“. Na statečnost a zejména slušnost a obětavost Vladimíra, bude-li to zapotřebí, naváži i já a boj za demokracii nezradím. Budu hlásat své přesvědčení o tom, že naše justice zničila mého partnera a pošlapala spravedlnost. Ta přitom již od Aristotela je považována za nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému. Jejím nerespektováním nečiní naše justice „dobro pro druhé“, ale jen pro sebe a pro mocné. Spravedlnost je atributem demokracie.
Vážené dámy a vážení pánové, obracím se k Vám s naléhavou výzvou: nedopusťte, aby se podobné případy povrchnosti a bezpráví opakovaly! Soudce v právním statě lidem nesmí upírat jejich zákonná práva, lhát, překrucovat a urážet! Kéž by se tragédie mého životního partnera stala výstrahou a přispěla k tomu, že zneužití justice již nikdy nenastane a Vladimír Kapal nebojoval za demokracii a lidská práva zbytečně a svůj život nežil nadarmo.
S úctou
Soňa Zikmundová
Na vědomí:
ČTK
Autor:
Soňa Zikmundová
Zdroj:
Emailem, internet-média
Komentáře