Bludný kruh geoinženýrství

Osobně vnímám problematiku chemtrails jako symbol neuchopitelného problému devastace prostředí které způsobujeme a kterému jsme vystaveni, ale neumíme to změnit. A jako symbol naprosté posedlosti mocných ovládat svět, související s kulturou dominance, přivlastňování si a nadřazenosti – pánů tvorstva.

Můj názor je, že výrobci obětují přírodu na oltář vlastního zisku. Spotřebitel je odpoután od devastace, kterou svým nákupem podporuje. Nevidí ji. Každým druhým nákupem sladkostí se stáváme strůjci rozsáhlých požárů v Indonésii, které jsou zakládány kvůli rozšiřování plantáží palmy olejné. Producent i spotřebitel rozumí výhodě, kterou jim výroba nebo konzum přinesly, příroda mlčky ztrácí.

Pokud by zboží neslo informaci o tom, zda svět s vznikem produktu je šťastnější a živý, nebo sdírán z kůže v podobě otrocké práce s expozicí pesticidům, utrpením zvířat a ztrátou prostředí, lidé by mohli darovat svou volbou lepší svět. Pokud by si lidé navzájem darovali lepší svět, sobě a přírodě, vznikla by synergie mezi prostředím a vývojem lidstva.

To by bylo alternativou k dnešní logice typu: co oči nevidí, to srdce nebolí, ber, dokud můžeš, silnější vyhrává a po nás potopa. Tyto informace si spotřebitel může vynutit tím, že nekoupí zboží bez verifikované relevantní informace. Pokud nás tedy trápí hypotetické práškování oblohy nad našimi hlavami, do jisté míry se svou ekonomickou aktivitou práškujeme navzájem. Hlukem a smogem kamionů, které se projíždějí bezcílně po Evropě, aby se otočily a jely zpět. Apod.

I my jsme piloty. Uvědomme si zlatou pravdu. Můžeme létat, ale nemusíme přitom nic vypouštět.