Chovancův krok správným směrem

Ústavní novela má dát majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. Výslovně uznává, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajišťování bezpečnosti státu.

Novela je i reakcí na evropskou směrnici o omezení zbraní, byť ji podle mnohých poslanců nezvrátí.

Zbraňovou novelu označovali její podporovatelé za symbol, jde podle nich o deklaraci důvěry státu v legální držitele zbraní.

Nechceme odzbrojovat vlastní lidi v době, kdy se zhoršuje bezpečnost,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Z historie víme, že zákaz legální držby zbraní je a byl v mnoha případech součástí projevu nedemokratických a totalitních režimů.

Novela nemá zjednodušit přístup ke zbraním. Držitelé legálních zbraní jsou zajímavou skupinou, která by se mohla podílet na obraně země, jelikož jsou bezúhonní a stát o nich ví díky lékařské nebo policejní kontrole vše.

Novela je pokus, jak obejít evropskou směrnici, která zpřísňuje kontrolu nad zbraněmi.

Evropská směrnice má za cíl zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní a trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU. Teroristům v nelegálním ozbrojování nezabrání. Česko proto podá do poloviny srpna na směrnici žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, kde bude požadovat její zneplatnění.

Výsledek hlasování poslanců je pro veřejnost silným signálem důvěry a také jasnou deklarací zájmu sněmovny o otázku bezpečnosti České republiky. Dalo by se říci, že je to Chovancův krok správným směrem.

Miloslav Brunn na stránce sdružení na ochranu práv držitelů zbraní LEX píše: „Není náhoda, že do role hlavního zastánce práva na držení zbraní se vyprofilovala právě Česká republika. Během jednání, jichž jsem se zúčastnil, jsem si všiml dvou demokratických principů, které naše země uznává, zatímco státy západní Evropy moc ne.

Prvním je jakýsi základní respekt státu k občanovi. Jsme civilizovaní lidé žijící v civilizované zemi a stát nám důvěřuje, že se podle toho budeme chovat. Všimněte si třeba, že u nás i v západní Evropě existují předpisy pro uložení zbraní. To je vcelku pochopitelné. V západní Evropě má ale policie pravomoc vstoupit držitelům zbraní do obydlí (často i neohlášeně), aby zkontrolovala, jestli je mají uložené podle předpisů. U nás policie tuto pravomoc nemá; náš stát jednoduše předpokládá, že držitelé zbraní jsou lidé dbalí zákona a budou ho dodržovat, i když jim zrovna nestojí za zády a nekouká přes rameno. Zatímco v České republice se u držitele zbraně předpokládá, že je slušný člověk (dokud neexistuje důkaz o opaku), v západní Evropě pohlíží stát na občana jako na bezpečnostní riziko, ne-li přímo jako na potenciálního zločince.

Je zajímavé, že v zemích ve kterých byly uplatněny restrikce na držení zbraní civilním obyvatelstvem vzrostla kriminalita.

Například v Austrálii ozbrojená přepadení vyletěla o 69%, napadení se zbraní o zhruba 28%, vraždy se zbraní vzrostly o 19%, přepadení v domě vyskočila o 21%. To jsou chladná fakta, před kterými se protizbraňová hnutí neschovají.

Z politického hlediska je nutno zmínit fakt, že v našich dějinách jde o třetí omezení práva občanů v této oblasti. Po liberálních pravidlech platících za Rakouska-Uherska a první republiky přišlo drastické omezení v době III. Říše a po ní za komunistického režimu. A teď přichází třetí, od Evropské unie.

Evropská komise, která není schopna, ani ochotna udělat něco pro zvýšení bezpečnosti svých občanů, navrhuje jejich odzbrojení, a tím faktické zhoršení jejich bezpečnosti.

Nelze tak nevzpomenou slova novináře Jamese A. Donalda, který prohlásil následující: „Obvyklá cesta do otroctví je, že vám nejdřív seberou zbraně, pak majetek, a nakonec vám řeknou, abyste drželi hubu a dělali, že se vám to líbí.“ Zdá se, že tento ukazatel cesty si pro své občany vybrala současná EU.

Zákony, které zakazují nošení zbraní, jsou takové povahy, že odzbrojí pouze ty, kteří nejsou odhodláni ani nakloněni páchání zločinů...Takové zákony činí věci horšími pro napadeného a snadnějšími pro útočníka, slouží spíše ku podpoře než k zabránění vraždám, neboť neozbrojený člověk může být napaden s větší sebedůvěrou než ozbrojený.

Nezapomeňme na fakt, že kdyby byly zbraně postaveny mimo zákon, měli by je jen ti, kteří se mimo zákon pohybují.

https://www.youtube.com/watch?v=3m3WI9ol-sY