Z uvedeného lze tedy vyvodit, že tímto aktem se de facto zachraňovala situace, která mohla mít pro ČR nepříjemné následky. Pozoruhodná k tomuto stanovisku je však neskutečně arogantní vyjádření pana Hermana, který řekl, že když před zhruba dvěma roky, kdy se o zmíněné dohodě debatovalo, ministru zahraničí Zaorálkovi sdělil, „...že je pro něj nepřijatelné se s dalajlámou nesetkat. Odmítám, že bych porušil nějakou dohodu a odmítám diktát Pekingu nebo jakékoliv jiné země,“ uvedl Herman.

Kurva (s prominutím), co si ten Herman o sobě myslí, že on bude vládě diktovat, jakou politiku má realizovat? Proč, když se mu příčí směrování zahraniční politiky vlády ČR, kterou by měl svým daným slibem (ministr vlády skládá při jmenování slib, že bude dodržovta ústavu a zákony a pracovat ve prospěch republiky a jejich občanů) akceptovat, neodstoupí z funkce ministra? Na co si to hraje? Nebo opravdu chce spolu s černoprdelníkem Halíkem republiku dovést do pekel horoucích?

Kromě jiného to byl ministr Zaorálek, který Hermanovi před setkáním s dalajlámou doporučil, aby se s ním setkal soukromě v rámci konference Forum 2000. Den před schůzkou se však pan Zaorálek z médií dozvěděl, že ministr Herman dalajlámu přijme oficiálně na půdě jeho ministerstva. To je neskutečná drzost, provokace, arogance a zpupnost, která by neměla být přehlédnuta.

Navíc ten prosudeťácký, polofašistický lidovecký pazneht Herman pročínské prohlášení, které se objevilo například na stránkách Pražského hradu, odsoudil. „Pro mě je to naprosto nepřijatelná, servilní pozice vůči Číně a vnímám to jako nepřijatelné vměšování Čínské lidové republiky do záležitostí České republiky,“ dodal ministr. Prý „...se to tak vyvinulo“ ,pro něho je to prý otázka svědomí, konstatuje suše křivák Herman. Takže přijetí i nepřijetí Dalajlámy je pro něj otázka svědomí, ale dodržovat ministerský slib, loajalitu vládě ČR ,republice a jejím občanům je pro něj naprosto nepodstatné. Jsou snad tyto skutečnosti přijatelné pro vládu ČR? Pane premiére Sobotko, ostatní členové vlády, je vám tento postoj lhostejný, necháte Hermana dál bořit a dehonestovat vládní politiku, nebo k němu přijmete stanovisko a dáte mu rázné „sbohem a šáteček?“

Výše jsem zmínil, že si pan Herman na Staromáku pustil hubu na špacír když vykřikoval, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“! Když jeho slova vyhodnotíme v opačném garde, tak tedy pokud jde o nenávist, pak je to především on, kdo tuto nenávist prezentuje, dokonce na ministerské úrovni. On nenávidí Čínu, potažmo komunistickou, jemu jsou proti srsti všechny ty dvoustranné jednání, komerční dohody a smlouvy (které mj. praktikují i takové státy, jako je Velká Británie, Německo a další a nikdo z jejich vlády se nečílí a neječí jako lidovecký černoprdelník Herman).

Lež je pro pana Herman totéž, jako pravda. Celá fraška s jeho strýcem Bradym byla jen záminka, jak vyprovokovat pražskou kavárnu, havloidy a pravicové politiky-antizemanovce k aktivitám proti prezidentu Zemanovi, ale i tuto lež pan Herman popírá a tvrdí, že má pravdu. Navzdory tomu, že jeho tři korunní svědkové, kteří mu měli potvrdit prezidentovo vyhrožování Dalajlámou, jeho „pravdu“ nepotvrdili.

Láska! O jaké „lásce“ to mluví? Nad čím že má spolu s jeho „pravdou“ zvítězit? Od zkompromitovaného, profláknutého katolického kněze-břídila to může být už jen jeho nepokrytě vyjádřená láska k „milým krajanům“, alias suděťáckému landsmanšaftu, politickému exhibicionismu, touze po postavení a moci a vneposlední řadě i k penězům. A pravda? Co je pro něj pravda, když lže kudy chodí, odmítá či neuznává skutečnosti, které jsou v současném, rozpolceném světě nepostradatelné? Chce snad jako pravdu proklamovat svoji nenávist k prezidentovi a všem, kteří s ním souhlasí? Chce snad považovat za pravdu obskurní výkřiky pražské kavárny o odporném, zrádném, neurvalé, sprostém alkoholikovi Zemanovi, který naši zemi nespojuje, ale rozděluje? Není naopak pravdou, že jsou to právě oni, kteří veřejnost rozdělují na „my“ a až potom oni, tedy (my) obyčejní občané?

To všechno je však už nepodstatné proti tomu, co on v rozporu se slibem jako ministr a člen vlády ČR činí, protože to co činí, činí proti republice a její politice navzdory tomu, že s ní nelze v mnoha věcech souhlasit. Je ale něco jiného jako občané nesouhlasit s vládou s dílčími marginálními otázkami a něco jiného je jako člen vlády ignorovat ministerský slib, individuálně nerespektovat, bojkotovat a zrazovat vládní politiku, dohody a smlouvy. To je totiž v hodnocení defraundanta Hermana to nejpodstatnější. To je fakt na vyhazov z vlády, pane Sobotko!

Jiří B a ť a , 31. října 2016

-----Související-----

Trestní oznámení na ministra Hermana